E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Aktuality


Co drží na uzdě globální biodiverzitu?

Článek v prestižním časopise Science Advances, který publikovali vědci z Univerzity Karlovy (CTS a PřF UK) ukazuje, že biologická rozmanitost Země je v měřítku desítek miliónů let regulovaná díky zpětné vazbě mezi diverzitou na jedné straně a vznikáním a zanikáním druhů na straně druhé, takže nemůže neomezeně růst. To vrhá nové světlo na současnou krizi biodiverzity.

Publikováno 7.11.2022

(Ne)jedinečnost květen

Obecně platným pravidlem je, že čím jsou regiony dál od sebe, tím méně jsou si jejich květeny podobné. To ale přestává platit již od doby, kdy lidé začali přesouvat rostlinné druhy mezi oblastmi. Tento proces započal před stovkami let, kdy lidé začali cestovat nejen v rámci zemí, ale i mezi kontinenty. Biogeografické bariéry tehdy přestaly plnit svou funkci v takové míře jako dřív. Rostliny, které se do té doby nemohly šířit mimo oblast svého původního rozšíření, se najednou objevily v nových oblastech, a některé z nich i zdomácněly. Důsledky šíření nepůvodních rostlin na celosvětovou homogenizaci flóry byly studovány týmem vědců z více než deseti zemí světa. Mezi nimi byl i profesor Petr Pyšek z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Publikováno 31.10.2022

Cena Vojtěcha Jarošíka za rok 2020

První rok s koronavirovou pandemií přinesl řadu kvalitních studentských publikací, takže ani letos nebylo snadné vybrat mezi přihlášenými studenty a absolventy laureáty Ceny Vojtěcha Jarošíka za vynikající studentskou publikaci v oboru ekologie.

Publikováno 22.11.2021

Jaké jsou nejnovější poznatky o vodě v Hranické propasti?

V roce 2016 bylo potvrzeno, že Hranická propast je s dosud poslední naměřenou hloubkou své podvodní části 404 m nejhlubší zatopenou propastí na světě. Hranická propast je však pozoruhodný krasový fenomén z řady pohledů – nejen svými rozměry. Rozsáhlý řešitelský tým vědců a speleologů se v rámci projektu Expedice Neuron Nadačního fondu Neuron zaměřil mimo jiné na dosud ne zcela vyřešené otázky původu vody v propasti a příčiny některých jejích specifických vlastností.

Publikováno 18.10.2021

Záhadné organismy měnící rtuť pod Grónským ledovcem vědcům stále unikají

Rozlehlé ledovcové masy na naší planetě bezútěšně tají a v souvislosti s tím se hovoří zejména o nebezpečí zvedající se hladiny světového oceánu. Jedním z gigantických pevninských ledovců, který v současné době ztrácí na objemu, je i Grónský ledovec. Pokud by došlo k roztání celého Grónského ledovce, zvedla by se hladina světového oceánu až o 7 metrů. Jde však o jediné nebezpečí? Při výzkumu mezinárodního týmu pod vedením Jona Hawkingse z Florida State University, na kterém se významně podílela i skupina odborníků z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK v čele s Markem Stibalem, byla odkryta čerstvá urgentní zpráva. Nebezpečí nepředstavuje pouze množství vody, ale také výskyt toxických látek v tavných vodách.

Publikováno 1.10.2021

Co víme o evoluci pohlavních chromozomů po více než 100 letech bádání?

Lukáš Kratochvíl z katedry ekologie naší fakulty a Matthias Stöck z Leibniz-Institut für Gewässerökologie und Binnenfischerei v Berlíně se rozhodli, že stoleté výročí formulace hypotéz o evoluci pohlavních chromozomů stojí nejen za oslavu, ale i za zhodnocení současné situace a výhled do budoucna. Výsledkem jsou dvě čísla prestižního časopisu Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences s více než 350letou tradicí editovaná právě zmíněnými evolučními biology. Vycházejí v červenci 2021. Autoři z Přírodovědecké fakulty UK se na nich kromě editování celého čísla podíleli celkově na pěti článcích.

Publikováno 26.7.2021

Akce dokumentů