Program seminářů na letní semestr
Letošní letní semestr právě začíná, program seminářů je tady! :-)
Publikováno 14.2.2023
E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více
česky | english Přihlášení
Letošní letní semestr právě začíná, program seminářů je tady! :-)
Publikováno 14.2.2023
Puberta je u lidí spojena s překotným růstem známým též jako růstový spurt, který se kromě tělesné výšky odráží i v mutaci hlasu a dalších jevech běžně asociovaných právě s dospíváním. U obratlovců však obecně neplatí, že by růst a dospívání byly vždy tak pevně spjaté. Dalo by se namítnout, že to je poměrně samozřejmé, protože třeba plazi přece rostou celý život a není tedy možné, aby podobně jako člověk dosáhli maximální tělesné velikosti v době, kdy se stanou pohlavně zralými. Myšlenku plazího neukončeného růstu však vyvrátil výzkum vědců z naší fakulty již před několika lety. Nyní na studium záhad plazího růstu navázali Brandon Meter a Zuzana Starostová z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK) společně s Lukášem Kratochvílem a Lukášem Kubičkou z katedry ekologie PřF UK. Výsledky jejich analýzy příčin velikostních rozdílů mezi pohlavími gekona madagaskarského (Paroedura picta) vyšly v srpnu ve fyziologickém časopise Frontiers in Physiology.
Publikováno 22.12.2022
Prof. Petr Pyšek z naší katedry získal nejvyšší české vědecké ocenění Česká hlava. Gratulujeme!
Publikováno 11.12.2022
Článek v prestižním časopise Science Advances, který publikovali vědci z Univerzity Karlovy (CTS a PřF UK) ukazuje, že biologická rozmanitost Země je v měřítku desítek miliónů let regulovaná díky zpětné vazbě mezi diverzitou na jedné straně a vznikáním a zanikáním druhů na straně druhé, takže nemůže neomezeně růst. To vrhá nové světlo na současnou krizi biodiverzity.
Publikováno 7.11.2022
Obecně platným pravidlem je, že čím jsou regiony dál od sebe, tím méně jsou si jejich květeny podobné. To ale přestává platit již od doby, kdy lidé začali přesouvat rostlinné druhy mezi oblastmi. Tento proces započal před stovkami let, kdy lidé začali cestovat nejen v rámci zemí, ale i mezi kontinenty. Biogeografické bariéry tehdy přestaly plnit svou funkci v takové míře jako dřív. Rostliny, které se do té doby nemohly šířit mimo oblast svého původního rozšíření, se najednou objevily v nových oblastech, a některé z nich i zdomácněly. Důsledky šíření nepůvodních rostlin na celosvětovou homogenizaci flóry byly studovány týmem vědců z více než deseti zemí světa. Mezi nimi byl i profesor Petr Pyšek z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Publikováno 31.10.2022
Hurá! Je tu nový akademický rok a s ním i program pravidelných katedrových seminářů na zimní semestr!
Publikováno 6.10.2022
Nejlepší studentský poster na mezinárodní rakařské konferenci!
Publikováno 30.6.2022
Seminars take place every Tuesday from 15.00 to 16.30.
Publikováno 13.2.2022
První rok s koronavirovou pandemií přinesl řadu kvalitních studentských publikací, takže ani letos nebylo snadné vybrat mezi přihlášenými studenty a absolventy laureáty Ceny Vojtěcha Jarošíka za vynikající studentskou publikaci v oboru ekologie.
Publikováno 22.11.2021
V roce 2016 bylo potvrzeno, že Hranická propast je s dosud poslední naměřenou hloubkou své podvodní části 404 m nejhlubší zatopenou propastí na světě. Hranická propast je však pozoruhodný krasový fenomén z řady pohledů – nejen svými rozměry. Rozsáhlý řešitelský tým vědců a speleologů se v rámci projektu Expedice Neuron Nadačního fondu Neuron zaměřil mimo jiné na dosud ne zcela vyřešené otázky původu vody v propasti a příčiny některých jejích specifických vlastností.
Publikováno 18.10.2021
Akce dokumentů