AFLP II. - využití metody

definice klonů

• velmi vhodná metoda
• jednoznačné určení genotypu
• oproti např. isozymům vykazují AFLP markery mnohem větší variabilitu

populačně-genetické studie

• zjišťování vnitro- a mezipopulační variability a diverzity
• určení podobností mezi populacemi - kvantifikace genového toku, využití pro studium šíření rostlin
• fylogeografické studie

analýza rodičovství (parentage analysis)

• využití díky vysoké variabilitě a spolehlivosti metody

systematika – fylogeneze, …

• problém homologie fragmentů – čím podobnější taxony, tím pravděpodobnější
• tj. využitelné pro studium vztahů mezi druhy v rámci rodu, na infraspecifické úrovni
• využití při studiu evoluce polyploidů
• studium hybridizace, introgrese
• úspěšné použití AFLP markerů, pokud např. sekvenční informace nebyly dostatečně variabilní

Obrázek ukazuje zjištění AFLP variability v rodě Trollius, kde sekvenování ITS neodhalilo dostatečnou variabilitu pro oddělení druhů (Després et al. 2003)