Přírodověda populárně
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
|
 Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko . |
 |
Nejnovější články
- Kdy se naposledy mohl člověk schovat do lesního stínu v Polabí?
- Polabí patří ke starosídelním oblastem České kotliny. Už od neolitu je oblast člověkem poměrně intenzivně hospodářsky využívána. Z toho důvodu se věřilo, že úplný rozvoj lesa po skončení Viselského glaciálu nebyl v tomto kraji umožněn. Pro hustěji zalidněnou oblast západního Polabí potvrdil tuto hypotézu Vojen Ložek pomocí studia fosilních plžů již před několika desetiletími. Určité nejistoty však panovaly o tom, co se dělo na východě. Nejde pouze o otázku, kterou se zaobírá pár akademiků. Kromě toho, že paměť krajiny je zajímavá sama o sobě, je důležité zmínit, že případná existence rozmanitých ekosystémů mohla fungovat jako biogeografické pojítko mezi karpatskými a západními druhy.
- Není řasa jako řasa
- Skupina algologů v čele s Jiřím Neustupou zkoumala dva již dlouho známé druhy (popsány v r. 1848) zelené sladkovodní řasy rodu Micrasterias. Rodu, který se vyskytuje v rašeliništích nejen v České republice, ale i po celém světě.
- Naděje na nová léčiva proti parazitickým krevničkám
- Schistosoma mansoni neboli krevnička střevní je hlavním původcem závažného parazitárního onemocnění zvaného schistosomóza (dříve také bilharzióza), kterým je infikováno okolo 200 milionů lidí v tropech a subtropech. Dospělí jedinci této motolice žijí v cévách hostitele a živí se jeho krví. V současnosti je k dispozici pouze jeden účinný lék a hrozba vzniku rezistence nutí vědce hledat nové látky, které by se daly využít v boji proti schistosomóze.
- Zase trochu blíže pravdě (nejen) o zánětech
- Enzym s krkolomným názvem 11β-hydroxysteroid dehydrogenáza, zkráceně 11HSD, se v těle nachází ve dvou formách – 11HSD1 a 11HSD2. Obě formy jsou nerozlučně spjaty s činností glukokortikoidních hormonů: 11HSD1 je dokáže aktivovat, zatímco 11HSD2 je inaktivuje. A glukokortikoidy nejsou jen tak ledajaké hormony!
- Není jeskyně jako jeskyně
- Člověk je odedávna tvor zvídavý a rád objevuje vše nové a neznámé. Tato vlastnost ho zavedla jak hluboko pod hladinu oceánů, tak i daleko do vesmíru, jen aby mohl poodhalit tajemství, která se zde ukrývají. Avšak přímo na zemi nebo jen kousek pod ní se dají stále najít krásná a dosud nepříliš probádaná místa. Příkladem může být íránské pohoří Zagros, což je mimo jiné oblast pyšnící se největším solným krasem na světě. Tamní solné pně a jeskyně si získaly pozornost našich vědců, kteří se zabývali jejich studiem opravdu detailně a během dvanáctiletého výzkumu navštívili více jak 30 krasových jeskyní. Některá vybraná místa se stala cílem výprav i opakovaně, aby mohly být zdokumentovány změny, ke kterým zde v průběhu času došlo.
- Alternativní přepis genů aneb může být molekulární biologie ještě složitější, než jsme se učili?
- Přepis genů (transkripce) je děj, jehož mechanismus se vysvětluje stále s mnoha otazníky. Kromě výkonné RNA polymerázy se ho účastní mnoho regulačních molekul zvaných „transkripční faktory“. V posledních letech se však ukazuje, že existuje zřejmě více mechanismů přepisu genů, konkrétně genů přepisovaných buňkou s poškozenou DNA.
- Uniformita měst Evropy: Je plzák španělský opravdu všude?
- Představíme-li si klasické desetitisícové městečko v Čechách, vybaví se nám pravděpodobně historické centrum spojené s radnicí, tři hypermarkety, dvě benzinové pumpy, park, kino a nespočet hospod. Když pak v létě přemýšlíme, kam pojedeme na výlet, zjistíme, že všechna ta města si jsou podobná a jediné, čím se liší jsou kulturní památky z dob minulých. V podstatě ve stejné situaci se nachází česká a dá se říci, že i evropská krajina, příroda. Druhová bohatost je značná, avšak základ tvoří stále se opakující druhy rostlin a živočichů. Proč tomu tak je? Často zmiňovaný je zánik vhodných stanovišť spojený s urbanizací, intenzivním zemědělstvím, výsadbou lesních monokultur nebo také klimatickými změnami. Otázkou vlivu klimatu a stanovištních podmínek na diverzitu cévnatých rostlin a plžů ve městech se zabýval tým českých vědců se zástupci z PřF UK.
- Prvok svědkem evolučních dramat
- Mitochondrie, životně důležité „buněčné elektrárny“, byly kdysi samostatnými organizmy příbuznými dnešním alfa-proteobakteriím. Jejich vstup do buňky našich dávných předků, tehdy těžko rozlišitelných od bakterií, je mnohými považován za největší biologickou revoluci od samotného vzniku života až do dneška.
- Myši mění složení moči podle toho, v jaké jsou společnosti
- Myší moč obsahuje skupinu proteinů označovaných jako MUPs (Major Urinary Proteins – hlavní močové proteiny). Tyto proteiny fungují jako přenašeče feromonů, slouží tedy k vzájemné komunikaci a v neposlední řadě také k uplatnění jistého vlivu na své okolí. Samec ubytovaný se samicí dokáže například pomocí vylučovaných MUPs a feromonů urychlit nástup jejího estru.
- Netopýři parkoví a jejich prapodivné párování
- Problematika rozmnožovacích projevů netopýrů je aktuálním tématem už přes dvacet let. A jak se zdá, ještě je stále co objevovat. Vědci z katedry zoologie si tentokrát posvítil na Třeboňsku na drobného netopýra parkového (Pipistrellus nathusii). Ti byli v Česku dlouho považován za vzácné, ale v posledních letech se jejich počty výrazně zvýšily.
Akce dokumentů