prof. RNDr. Martin Mihaljevič, CSc.

Vážený pane proděkane, rád bych se zeptal, jakým způsobem byste v budoucnu řešil problematiku doktorského studia a to s ohledem na výši stipendií, které se v průměru pohybují okolo 7 tis. / měsíc. A podotázka - jaký je Váš názor, resp. zavedl byste něco podobného na fakultě, na Výnos rektora č. 30.10/15 (VŠCHT), kterým se studentům v doktorském studiu v prezenční formě studia (nad 26 let) ve formě stipendií studentům vrací částka, kterou musí zaplatit sami za zdravotní pojištění. Děkuji

Vážený pane magistře,
částka průmerného stipendia skutečne není velká. Věc má ale několik aspektů.
1) stipendijní fond tak jak jej v současnosti čerpáme bilancován výdaji i příjmy na nepatrný přebytek a tuto částku není možné dnes zvýšit.
2) příjmy studentů PGS jsou tvořeny jak vlastním stipendiem, tak stipendii SVV, stipendii nebo mzdami z libovolných projektů GAUK, GAČr a dalších.
3) jestliže je vlastní doktorské studium velmi dobře připravené, existuje projektové financování či perfektně připravený projekt, není problém zvýšit příjmy studentů na únosnou úroveň těmito toky.
Jako senátor znáte dobře fakultní rozpocet. Cca stejná částka jde na fakultu v podobě projektových peněz. Jsem si jist, že žádná agentura nebude mít problém financovat relevantní počty bádajících studentů. Bádající studenti budou dobře oceněni SVV odměnami za své výstupy.
To si myslím je cesta jak kvalitativně zlepšit financování správně fungujícího doktorského studia.

Promiňte zapomněl jsem na výnos rektora VŠCHT. Neznám jej, nevím jak jej lze učetně a právně realizovat a odpovídal bych čistě pocitově. Skutečně nevím.
Opakuji že dobře vedené doktorské studium by mělo být financované mnohem lépe než je částka, kterou uvádíte. Nicméně na všechny prostředky je nutné hledat peníze jinde než ve stipendijním fondu.

Vážený pane proděkane,

pro dobré fungování vedení fakulty je velmi důležitý tým kolegia děkana. Máte již zvoleny kolegy(kolegyně), které byste chtěl jmenovat proděkany(proděkankami)? Kdo je ve Vašem týmu a na jaké pozici (s jakou agendou)?

Případně - kdy chcete mít o svém týmu jasno a kdy ho plánujete (alespoň částečně) zveřejnit?

Jan Kříž

Vážený pane proděkane,

ve vašem programu mě zaujal bod:

"Připravovat a účelně podporovat společné a nové studijní programy, které budou financovány mimo rezort MŠMT."

Jak (kým) by byly financovány studijní programy mimo resort MŠMT? Jde o cizojazyčné programy pro takzvané. samoplátce, nebo jde o něco jiného (v tom případě o co)?

Vážený pane magistře,
o KD mám trochu představu, asi bych považoval za nutné rozdělit studijní agendu na dva proděkany pro doktorské a koncepci studia a magisterské studium. Konkrétní osoby bych v tuto chvíli nejmenoval, protože je přesně nevím.

Co se týče nových studijních společných programů, mám na mysli společné programy několika univerzit, které lze podávat v rámci programů ERASMUS. které mohou být po akreditaci atraktivní pro řadu zahraničních studentů včetně samoplátců.

Vážení kandidáti,
prosím o Váš názor na následující otázky – posílám všem, proto oslovuji takto hromadně:

1) Jaký postoj budete vzhledem k rektorátu prosazovat ve věci přerozdělování prostředků, až skončí projekty UNCE?

2) Z jakých zdrojů (a případně na úkor jaké oblasti stávajícího rozpočtu) předpokládáte výhledově financování provozních nákladů nových budov na Albertově, případně Biocevu?

3) Zvažujete nějaké modifikace v programu STARS?

4) Vyhovuje Vám současný stav, kdy PřF má v rámci univerzity nasazenu jednu z nejvyšších hladin poplatků za doktorské studium v angličtině (za MFF a FF), a v důsledku toho téměř všichni zahraniční doktorandi předstírají studium v češtině, aby jejich školitelé nebyli finančně penalizováni nutností hradit za ně poplatky za studium? Pokud ne, zvažujete snížení poplatků přinejmenším pro studenty přijaté v programu STARS?

5) Jedním z Vašich úkolů bude jmenování nové vědecké rady fakulty. Počítáte s výraznější obměnou jejího složení (např. změnou podílu externích odborníků), už i s ohledem na to, že očekávané změny v procesu akreditace a interní hodnocení budou asi na VRF klást větší nároky než dosud?

Děkuji

F. Cvrčková

Vážená paní docentko,
prosím zde mé odpovědi na Vaše otázky.

ad1) Po skončení projektů UNCE hodlá pokud vím vedení UK v podobných projektech pokračovat. Pokud mají týmy jednotlivých UNCí na Přf UK vynikající výsledky, je velmi pravděpodobné že v dalších projektech rovněž uspějí. Jestliže UK UNCe obnovovat nebude, věřím že peníze na UNCE původně alokované, skončí v rozpočtech fakult, tak jak byly vygenerovány hodnocením vědy.

2. Financování provozních nákladů budeme řešit z prostředků, které budeme mít k disposici tj.peněz,které dostáváme na vědu a výuku. Případně, ze všech dalších možných zdrojů, které budou k těmto účelům k dispozici.

ad 3. Zatím nikoliv.

ad 4. Kolegium děkana v v současnosti řeší. Nebudou li cizojazyčné programy financovány MŠMT, či jinak není možné, aby byly dotovány, příspěvky na studium realizované v českém jazyce. Proto jsou v současnosti tyto poplatky podobné dotacím na česky realizované programy.

ad 5) Vědecké rady většiny institucí, které znám mají většinu členů z domácích pracovišť a považuji to logické. Tento poměr bych chtěl i pro příští VR zachovat.
¨
¨Zdraví

Martin Mihaljevič

Vážený pane proděkane,

rad bych se Vás zeptal na Váš názor či postoj v následujících věcech:

1)Po mém soudu by jedním z nástrojů k větší internacionalizaci fakulty mohl být i program Erasmus. Chci se Vás v této souvislosti zeptat, zda jste spokojeni z jeho současným využíváním naší fakultou a zda Vám přijde správné, že je organizován na katedrové úrovni (výběrová řízení) a ne centrálně?

2)Velký potenciál náší fakulty, věřím, leží v mezioborové spolupráci. Uvažujete o konkrétních nástrojích či krocích, které by podpořili více mezioborovou spolupráci? Jak podpořit spolupráci s dalšími ”albertovskými” fakultami?

3) Jak byste si představoval hodnocení výuky studenty a jak byste výsledky zveřejňoval a následně je použil? Jak motivovat studenty k vyplňování ankety?

4) Přijímání studentů do doktorského studia jen jednou ročně je relativně omezující podmínka. Termín přijímaček a začátku studia je pro zahraniční studenty, kteří musí žádat o povolení k pobytu velmi blízko a pokud udělají oni či fakulta v dost komplikované administrativě s tím spojené jakoukoliv chybu, tak nestíhají vše vyřídit včas. Bylo by možné usilovat o flexibilnější přijímání doktorských studentů (alespoň dvakrát ročně či změnu termínů)?

Moc děkuji za Váš čas,

—Marian Novotný

Vážený pane doktore,
1) Erasmus má výhody, jestliže je správně uchopený a zahraniční destinace je atraktivní zejména tím jaké, obory a v jaké kvalitě nabízí, ale to je asi jasné. Osobně vidím výhodu Erasmu, že jak studenti se rozhlíží po potenciálním budoucím působišti, tak my vidíme kvalitní studenty, kterým můžeme nabídnout přihlásit se např. k nám do doktorského studia. Smlouvy bych ale doporučoval nechat na pracovištích nebo sekcích, které doporučí uzavřít smlouvu a dále se zvoleným pracovištěm spolupracovat. Rozhodovat o tom centrálně, ale nepovažuji za nejvhodnější.
2) Pociťovat a nalézat výhodu ze spolupráce, musí zejména její aktéři, ať již to je společný výzkum, přístup ke složitým přístrojům a metodikám, vznik nových oborů, zapojení do společných výzkumů studentů etc. Vždy, když jsem nějakou takovouto mezioborovou spolupráci navázal (s archeology, mediky, chemiky, geografy, pedology a dalšími) vznikla naše spolupráce spontánně a nikdy jsme nečekali na požehnání ani schválení shora, prostě jsme spolupracovali. Vedení musí hlavně zajistit, to aby o tom co se na našich pracovištích děje bylo perfektně vidět. Ale vždy spolupráci vítám a jsem rád, že nastává.
3) Hodnocení je důležitá věc. Nyní existuje univerzitní (internetové) a fakultní (papírové). V obou hodnocení mohou aktéři vyslovit jakékoliv požadavky, soudy, chvály atd. Učitelé se je vždy dovědí. Univerzitní anketa i když se zpožděním, myslím, že není nikterak cenzurovaná, podobně fakultní. Jak motivovat studenty, přeci studenti samy musí vědět, jestli chtějí něco ovlivnit a změnit, a jestli stojí za to, se tohoto podniku účastnit. Podobné je to ve společnosti s volbami. Ale dodávám, máme nejen anketu, o problémech se lze zmínit vedoucímu pracoviště, garantovi, proděkanovi a věřím, že určitě někdo z těchto zástupců, at již pozitivní nebo negativní poselství k dané výuce, předá a vyhodnotí.
4) Příjímání do PGS ve dvou termínech, určitě bych se tomuto nikterak nebránil. Věc má však několik dalších aspektů. Přijímací řízení je součástí harmonogramu, který vydává rektorát, ze kterého mohou být uvedené výjimky. Nicméně dotaci na doktorské studium dostaneme po nahlášení počtu studentů ke standardnímu datu, jestliže provedeme přijímaní v jiném termínu, na tyto studenty nedostaneme dotaci a budeme je muset platit z jiných zdrojů. Další aspekt je hodnocení doktorského studia, které provádíme za určitý časový úsek. Budeme jej provádět dvakrát, nebo budeme srovnávat různě dlouhé úseky studia našich doktorandů ? Systém, jak se zdokonaluje (lépe jak jej zdokonalujeme) ztrácí v dalších tazích relevantní stupně volnosti, které bychom rádi zachovali. O této problematice ví mnohem více paní studijní proděkanka, která na ní upozornila zodpovědného prorektora. Zatím bez odpovědi. Tak snad někdy v blízké budoucnosti.
Děkuji za zajímavé otázky.

Srdečně zdraví

Martin Mihaljevič

Vážení kandidáti,
dovolte mi několik otázek, které se týkají vzájemné komunikace/spolupráce mezi vedením fakulty a ASF:

(1) Jak se stavíte k dosavadní praxi, kdy se členové ASF s hlasem poradním účastní nejen jednání kolegia děkana a příslušných sekčních vědeckých rad (čl. 18 VJŘ ASF), ale jsou také přítomni např. při výběrových řízeních na pozice vedoucích pracovníků?

(2) Jak hodláte v případě svého zvolení komunikovat/spolupracovat se Studentskou komorou ASF a jednotlivými pracovními komisemi ASF – studijní, legislativní, ekonomickou či rozvojovou?

(3) Nakolik je podle Vás žádoucí, aby se ASF aktivně podílel na tvorbě strategických dokumentů (např. dlouhodobého záměru fakulty)?

Děkuji za odpovědi,
Tomáš Macháček

Vážený pane magistře,
Ad 1) S touto praxí nevidím žádný problém.
Ad 2) Nikdy bych se nebránil žádné formě komunikace tj. ani se studentskou ani se zaměstnaneckou komorou. Bude-li studentská komora chtít něco řešit, vůbec nevidím důvod, proč bychom se nemohli spolu k dané věci sejít. Setkání se speciální komisí senátu, také nevidím důvod proč spolu nejednat, ale myslím, že to je spíše úloha pro resortní proděkany a tajemníka.
Ad 3) Senát se účastní projednávání DZ a může jej připomínkovat. V praxi se tak děje např. na společných výjezdních zasedáních. Současně si myslím, že DZ může sledovat každý akademický pracovník, a prostřednictvím sekčních proděkanů nebo zástupců v AS může navrhovat zásadní body, které by rád viděl v tomto dokumentu obsažené.
Děkuji za otázky.
Zdraví

Martin Mihaljevič

Vážený pán profesor,

keďže voľby by mali byť súperením vizií a predstáv ako by mala naša fakulta fungovať, chcel by som sa Vás opýtať, ktorý z troch volebných programov Vašich troch volebných protikanditátov sa Vám javí ako najkomplexnejšie prepracovaný.

Ďakujem za odpoveď,

Patrik Mráz

Vážený pane docente,

Děkuji za otázku. Myslím, že programy ostatních kandidátů jsou velmi dobré. Který je nejkomplexněji propracovaný si však netroufnu tvrdit. Poprosil bych proto akademiky a senátory, aby tuto otázku zodpověděli samy.

S pozdravem

Martin Mihaljevič.

Vážený pane proděkane,

jistě počítáte s účastí zástupce ASF v kolegiu děkana - jak to předpokládá statut PřF UK a Volební a jednací řád PřF UK.

Rád bych se zeptal, zda existují témata projednávaná na kolegiu děkana, s výjimkou osobních údajů, taková, které by zástupce ASF v KD nemohl následně sdělit všem senátorům.

Pokud taková témata podle Vás existují, mohl byste uvést příklady témat?

Jan Kříž

Vážený pane magistře,

myslím že všechna témata projednávaná KD, mimo Vámi uvedených mohou být bez problému tlumočena členům AS.

Srdečně zdraví

Martin Mihaljevič

Vážení kandidáti,
dovolte mi položit vám tři vzájemně související otázky:
Jste spokojen se současným stavem prezentace PřF navenek? Co byste případně změnil?
Jak jste spokojen se současným získáváním/oslovováním nových kvalitních studentů ze strany fakulty? Co byste případně změnil?
Jak vidíte budoucí roli a priority Oddělení vnějších vztahů a didaktických pracovišť v souvislosti s výše zmíněnými otázkami?
Děkuji za odpovědi a přeji hodně úspěchů nejen při volbě.
Pavel Teplý

Vážený pane doktore,
Ad 1) Řekl bych, že fakulta je vidět, ale vše se dá jistě zlepšovat. To co je skutečně nejvíce aktuální, je soutěž o dobré studenty a talenty.
Ad2) Něco se daří něco ne, je to velká úloha pro jednotlivá pracoviště i OVV. Chtěl bych, abychom vice spolupracovali se středními školami (zejména fakultními, ale i dalšími), aby naše interakce byla těsnější. Asi bude nutné se dále zamyslet nad strategií všech akcí, které s problematikou souvisí a bilancovat i zlepšovat. Ale najít rovnováhu všech našich povinností a obstát, je stále čím dál více obtížnější.
Ad3) OVV je pro nás důležité a musí mít prioritu ve středních školách, to je celkem jasné. Didaktická pracoviště jsou, řekl bych, mnohem významnější. Vypravovat do světa kvalitní středoškolské učitele, ale i učitele na základní školy, kteří budou iniciovat u dětí nadšení z přírodovědného poznání a objevování, a zároveň to budou osobnosti, to je nad míru záslužná věc. Stanou-li se naši absolventi – učitelé patřičnými vzory, mohou být dále následovány. V tom nejlepším případě až na Albertov.
Děkuji za otázky a přeji hodně úspěchů ve výuce i vědě.
Srdečně zdraví
Martin Mihaljevič

Vážený pane proděkane,

jak byste chtěl pečovat či podněcovat sounáležitost fakultní obce (v širokém chápání) s fakultou? Čímž myslím to, aby lidé byli na svoji příslušnost hrdí, aby byli ochotní se s fakultou veřejně identifikovat, aby byli ochotní pro fakultu dělat "něco navíc", aby chtěli aktivně posunovat fakultu dále (nejen tím, že napíšu článek/splním pracovní povinnosti, ale tím, že budu přicházet s nápady), aby se ochotně, dobrovolně a nebojácně zapojovali do dění (nad rámec "povinností)?

Jan Kříž

Vážený pane magistře,
myslím, že většina pracovníků je hrdá na to co dělá a nijak to netají (i když přesně nevím, co znamená „veřejně se identifikovat“). Myslím, že sounáležitost vzniká zejména tím, že se nám práce daří, tj. že dobře učíme, studenti dobře studují a daří se nám kvalitně bádat a psát a publikovat lepší a lepší články. Věřte, není to zas tak málo. No a když se toto vše povede, jednotlivci, skupině, kolektivu, na katedře, na sekci vzniká spokojenost, úspěch a sounáležitost, i na fakultě, promítá se pochopitelně i do finančního ocenění. Poté jistě všichni mají radost z toho co činí, chodí rádi do práce a v kolektivech se i nad rámec pracovních povinností potkávají, motivují, baví povzbuzují. Nápady právě na VŠ jistě vznikají, týkají se hlavně bádaní, ty jsou nejdůležitější. Dobrovolnost a to co budeme dělat nad rámec našich povinností, a mělo by být ku prospěchu obce, bych rád nechal na každém z nás, aby se nám obsah tohoto pěkného slova, tak trochu nevytratil.
Zdraví

Martin Mihaljevič

Vážený pane proděkane,

jaké je vaše osobní hodnocení pozitiv a negativ modulového systému výuky (resp. studijních plánů, které nechávají velkou část rozhodnutí co a kdy studovat na samotných studentech).

V souvislosti s tím také na porovnání se systémem pevných studijních plánů, kde bývá cca 80 % kreditů povinných - jaké naopak zde vidíte pozitiva a negativa?

Na základě svých zkušeností, doporučil byste garantům úpravy studijních plánů jedním či druhým směrem? (Otázka směřuje na vaše zkušenosti a postoje, ne na případné konání v roli děkana - tam chápu, že rozhodnutí je a bude na jednotlivých garantech).

------------------------------------------

Jaký je váš postoj k "boloňské" definici kreditu ECTS, tedy (parafrázuji vlastními slovy) - jeden kredit odpovídá určitému objemu práce (času), který je vyžadován po (průměrném) studentovi.

Jinak řečeno - vnímáte jako problém situaci, kdy jsou pro studenty různě náročné (co do potřebného vynaloženého objemu práce) předměty kreditovány stejně (popřípadě jinak kreditovány prakticky totožné předměty - např. kvůli zařazení do jiných studijních plánů)?

Pokud ano, lze toto nějak řešit?

Jan Kříž

Vážený pane magistře,

nejprve si dovolím obecně odpovědět na řadu otázek, které zde padají. Každá systémová změna, která nastane v rámci výuky, vědy a obecného fungování VŠ jistě projde důkladnou diskusí všech relevantních stran a odborníků, které mají s danou problematikou co do činění, a jistě je míněna, jako ta nejlepší změna, která musí a měla by právě nastat.
Pokládání otázky zdali původní systém byl lepší, jiný systém je bude lepší, nebo cokoliv jiného je relevantní, nicméně nemá opodstatnění v oné složité diskusi před změnou, nemá experimentální ověření a proto diskutovat a hypotetizovat nad alternativami je pochopitelně možné, ale nevím, zdali účelné a úplně užitečné a všichni se v něm vyznáme.

Konkrétně k Vašim dotazům. Na geologické sekci nemáme zkušenosti s modulovým systémem, proto Vám nemohu na tuto otázku odpovědět.

Pevně stanovené kurikulum jestliže je dobře postavené může být přínosné, ostatně vyrostla na něm řada kolegů (myslím, že i kandidátů na děkana Přf UK), kteří jsou vynikající učitelé i badatelé. Výuku, kterou jsme chtěli absolvovat, jsme absolvovali, doplnili si, chodili na jiné sekce a fakulty. I když tato výuka nebyla ve škatulkách předmětů volitelných, nebo povinně volitelných, či jiných. Nicméně určitá volnost v předmětech je jistě důležitá. Nad jednotlivými procenty volitelných a povinně volitelných si jistě lámala hlavu již řada kolegů před Vámi a určitě jsou jednotlivé programy a obory poskládány tak,m jak to nejlépe šlo.

Podobně podléhá diskusi i kreditování jednotlivých předmětů. Obecně by
1 hodina výuky měla být bilancována jedním kreditem, od toho se dá odrazit. Nicméně vlastní „okreditování“ jednotlivých předmětů podle vynaložené práce může pro někoho být velmi subjektivní, a přednášky se stejnou hodinovou dotací se mohou lišit. O celé věci je třeba diskutovat, zejména mezi učiteli a garanty. Nicméně přesný recept jak spravedlivě určit a rozdělovat kredity jednotlivým předmětům dá vysokoškolským učitelům jistě práci.

Zdraví

Martin Mihaljevič

Vazeny pane prodekane, zajimal by me Vas postoj k nasledujici veci:
Pokud je mi znamo, na pocatku 90. let byly pozemky pod komunikacemi na Albertove prevedeny na obec. To ma jiste sve vyhody v uspore za udrzbu. Na druhe strane si nemyslim, ze se obec o chodniky dobre stara (napr. zoufaly stav hlavnich Albertovskych schodu, osklive reklamni lavicky) a navic nemame kontrolu nad denim v prostoru universitnich budov (parkovaci zony, zneuzivani pro demonstrace apod.). Nova vystavba Biocentra a Globcenra si navic dela ambice vytvorit zde opravdovy kampus - to ale neni myslitelne v situaci, kdy nemuzeme nakladat s pozemky pred budovami.
A ted muj dotaz: Povazujete za realne v dalsim obdobi usilovat o zpetne prevedeni pozemku na UK a naslednou peci o tyto komunikace s tim, ze bychom zde mohli vytvorit neco jako pesi zonu beznou v zahranicnich kampusech?
Dekuji, Tomas Fischer

Milý Tomáši
neznám detaily převodů pozemků kolem našich budov na obec, jestliže tomu tak bylo, myslím že to nebylo správné rozhodnutí, v řadě věcí by nám ponechání univerzitních pozemků usnadnilo situaci. Nicméně po bitvě....
V situace nyní by chtělo vše otevřít a pokusit se jednat s Prahou 2 (jak albertovská fakulty a vedení UK), i kdyby nedošlo k návratu do původního stavu, jistě by mohlo dojít k vyjednání, některých dílčích výjimek, které by fungování našeho kampusu, zejména během stavby nových budov, usnadnily.
Zdraví
Martin Mihaljevič