Přírodověda populárně
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
|
 Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko . |
 |
Nejnovější články
- Těžba uranu bude ještě dlouho ovlivňovat proudění podzemní vody
- Dřívější těžba uranu ve Stráži pod Ralskem bude mít ještě za třicet let výrazný vliv na životní prostředí, ať už jde o chemickou kontaminaci či odčerpávání zásob vody. Tomáš Lipanský z Přírodovědecké fakulty se zabýval vlivem těžby na hladinu a proudění podzemní vody, který bude možné pozorovat i za několik desítek let. Jedná se tak o největší zásah do režimu podzemních vod na území Česka v historii.
- Zelená míle
- Fragmentace krajiny, neboli její rozdělení na menší plošky, má zásadní vliv na život a rozšíření nejen jednotlivých druhů živočichů, ale i rostlin. V důsledku zemědělství a výstavby liniových prvků v krajině – jako cest a silnic – dochází k omezení jejich šíření i na místech, která jsou pro ně optimální. Jaký vliv má na rozšíření jednotlivých druhů rostlin typ obhospodařování, izolace a vlhkost stanoviště? Podrobným výzkumem jednotlivých lučních společenstev ve fragmentované krajině se zabýval vědecký tým botaniků a ekologů vedený Petrou Janečkovou z Jihočeské univerzity a Štěpánem Janečkem z naší fakulty.
- Sníh ochraňující půdu
- Antarktický poloostrov patří mezi oblasti s nejrychlejším vzrůstem teplot vzduchu za posledních padesát let. Ten vede k tání tamních ledovců. Zatímco dopady oteplování na ledovce jsou zřejmé, v případě permafrostu zůstávají z velké části nepoznané. Podle výpočtů se předpokládá, že právě tání věčně zmrzlé půdy, permafrostu, bude jedním z největších producentů skleníkových plynů oxidu uhličitého (C02) a metanu (CH4) v 21. století. Proto se Zbyněk Engel z Katedry fyzické geografie a geoekologie rozhodl společně s brněnskými kolegy prozkoumat souvislosti mezi meteorologickými podmínkami, sněhovou pokrývkou a aktivní vrstvou rozmrzající půdy.
- Poklad hledejte v Antarktidě pod dvěma metry ledu
- Antarktická jezera lákají pozornost přírodovědců díky svým jedinečným vlastnostem. Jejich extrémní chemické a fyzikální podmínky a jednoduché potravní sítě společně nabádají k využití jako přírodní laboratoře. Hlavními primárními producenty biomasy jsou sinice a převážně bičíkaté řasy. Při jedné z antarktických expedic, které se účastnila i Linda Nedbalová, vědce zaujala čtyři hluboká jezera pokrytá silnou vrstvou ledu. Ukázalo se, že v těchto jezerech na ostrově Jamese Rosse dominantu planktonu tvoří miniaturní řasa bez bičíku. Touto řasou je Monoraphidium, o jehož zajímavých charakteristikách se dozvíte dále díky spolupráci vědců z Katedry ekologie PřF UK, Centra polární ekologie v Českých Budějovicích, MBÚ AV ČR v Praze a BÚ AV ČR v Třeboni.
- Ovlivňuje křesťanství každodenní život žen?
- Tráví věřící mladé ženy svůj volný čas výrazně jinak než ženy nevěřící? Jsou rozdíly mezi věřícími a nevěřícími ženami v názorech na interrupci, rozvod či užívání antikoncepce? Mají věřící ženy jinou představu o své ideální rodině? Těmito otázkami a také mnoha dalšími se zabývala ve svém výzkumu Kamila Klingorová z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
- Na vzhledu krunýře záleží
- Želvy ambionské (Cuora amboinensis) patří mezi jeden z ohrožených (zranitelný podle IUCN) druhů želv na naší planetě a v současné době čelí nebezpečí vyhynutí. Nejen pro výzkum, ale i pro jejich záchranu je důležité jejich hlubšího poznání, odlišení jednotlivých poddruhů a jejich geografického původu. K tomu využili vědci z Katedry zoologie metodu geometrické morfometrie, díky níž studovali variabilitu tvaru hřbetní (karapax) a břišní (plastron) části krunýře, přičemž zároveň použili i genetickou analýzu.
- Souvisí beta-HPV s patologií hlavy a krku?
- Lidské papilomaviry (HPV) jsou celosvětově rozšířené. V současné době je identifikováno více než 200 různých typů, které se rozdělují do 5 rodů. Tyto rody se označují řeckými písmeny (alfa, beta, gama, mí a ný). Typy rodu alfa infikují především sliznice, kde vyvolávají vznik benigních i maligních lézí. Některé typy z tohoto rodu však infikují i kůži, kde vyvolávají vznik bradavic. Oproti tomu typy rodů beta a gama infikují hlavně kůži. Pro výše popsané infekce platí, že ve většině případů zůstávají bez příznaků, a jsou tak pro svého nositele skryté. Přitom mohou výrazně zvyšovat riziko vzniku rakoviny.
- Lesní pastva – ztracená a znovunalezená paměť krajiny?
- Vlivem člověka se mění krajina a její využití. Dříve relativně častý typ pastevní krajiny s rozvolněným porostem stromů v průběhu minulého století téměř vymizel. Tento významný biotop mnoha druhů živočichů a rostlin byl přeměněn v pastviny či pole nebo zarostl lesem. Dnes však znovu vznikají nové plochy lesních pastvin. Jak se jejich existence proměňovala od první poloviny 19. století, to zkoumali vědci z ČZU, Kodaně, Výzkumného ústavu pro krajinu a okrasné zahradnictví a také Jaroslav Vojta, botanik z Katedry botaniky naší fakulty.
- Bariéry inovací – jaké za hlavní považují podnikatelé a jaké výzkumníci?
- Soutěž v dnešní globální ekonomice je založená na znalostech a inovacích. Konkurenceschopní jsou jen ti, kteří dokáží držet krok s překotným vývojem, a to platí i na úrovni regionů. Pomáhají vznikající inovační strategie v méně vyspělých evropských regionech udržet vysoké tempo? To studovali Jiří Blažek z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje společně s kolegou Pavlem Csankem z Jihomoravského inovačního centra v Brně.
- Nový druh netopýra z Arábie
- Čeští vědci, mimo jiné z naší Katedry zoologie, objevili v jižní Arábii nový druh netopýra z rodu Pipistrellus, kterého pojmenovali Pipistrellus dhofarensis podle oblasti Dhofár, kde byl popsán. Jedná se o osmý druh pipistrelloidního netopýra z Arábie (tzn. ze skupiny drobných netopýrů rodů Pipistrellus, Neoromicia, Vansonia a Hypsugo) a o čtvrtý endemický druh netopýra dhofárského regionu, kteří byli shodou okolností všichni objeveni toutéž skupinou vědců.
Akce dokumentů