Přírodověda populárně
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
|
 Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko . |
 |
Nejnovější články
- Co nechrání les, to odnese voda
- V důsledku klimatických změn a nepříznivých vlivů na lesní ekosystémy došlo v posledních desetiletích k nárůstu ploch lesů zasažených kůrovcem, a to jak v Severní Americe a Asii, tak také v Evropě. Jedním z těchto lesů byla také Šumava. Má stav lesa vliv na odtok a na koncentraci rozpuštěných iontů v průběhu jednotlivých srážko-odtokových epizod? Podrobným výzkumem ve čtyřech lesních povodích s různým stupněm poškození lesních porostů se ve spolupráci se Stockholmskou univerzitou zabývala studentka Ye Su a profesor Jakub Langhammer z Katedry fyzické geografie a geoekologie.
- Věda a spolehlivý odhad pohlaví podle lidské pánve v bioarcheologii a forenzních vědách
- Když se naleznou lidské kosterní pozůstatky, je potřeba nejprve zjistit, o jak starý nález se jedná. Pokud je nález mladší než 20 let, musí se podle zákona pátrat po totožnosti jedince. Zjišťujeme proto parametry biologického profilu, mezi které patří nejen pohlaví, ale i věk, výška a populační příslušnost. Odhad pohlaví je zásadní, protože pomáhá při zjišťování ostatních osteobiografických parametrů.
- Pořád holdujeme marihuaně?
- To, že se najde mezi mladými lidmi hodně uživatelů návykových látek včetně marihuany, je všeobecně známo. Jaký je ale vývoj tohoto neblahého jevu a jak jsme na tom ve srovnání s Evropou? Na to odpovídá studie, jejímž autorem je Ladislav Kážmér z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje naší fakulty.
- Odkud kam vedou naše cesty?
- Lidské aktivity se vyznačují nerovnoměrným rozmístěním v prostoru. Pokud něco potřebujeme, musíme za tím cestovat. Vznikají tak regiony spjaté vztahy, cestami lidí. Regiony v podobě jádra a zázemí jsou pak nejčastější prostorovou formou těchto vztahů. Takové funkční regiony v Česku se snažily vymezit Miroslav Marada z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje naší fakulty společně se Stanislavem Kraftem z Jihočeské univerzity.
- Vojenské újezdy, ptačí útočiště?
- V posledních několika desetiletích došlo na evropském kontinentě k zásadním změnám ve využití půdy - k masivní zástavbě, intenzifikaci zemědělské produkce, výsadbě monokultur a k celkovému poklesu různorodosti krajiny. V důsledku těchto aktivit začalo docházet ke snižování biodiverzity, přičemž její stav se často odvozuje z výzkumu ptačích populací. Ondřej Bušek a Jiří Reif z Ústavu pro životní prostředí proto zkoumali, zda vojenské újezdy, které představují relativně "nezasaženou" krajinu, skýtají útočiště pro ohroženou biodiverzitu.
- Účinná politika rozvoje venkova?
- V posledních desetiletích se mění pozice a pojímání venkova v celém světě. Oblasti tradičně spjaté se zemědělstvím jsou nyní zasaženy procesy suburbanizace nebo vývojem informačních technologií. Na tyto výzvy a socioekonomický vývoj se snaží reagovat i politika rozvoje venkova Evropské unie. Reaguje však dostatečně? Na to se zaměřil Viktor Květoň z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje společně s kolegy z Vysoké školy ekonomické.
- Krása a nebezpečí jezera Iskanderkul v pohoří Tien Shan
- Vysokohorská jezera utvářejí často velmi malebné scenérie s křišťálově čistou vodou lemovanou vysokohorskými kulisami, vyznačují se však také poměrně krátkou „životností“ a vysokou dynamikou vývoje, který je často svázán s rizikovými procesy, např. s průvalovými povodněmi. Příkladem vysokohorského jezera se zajímavou historií je jezero Iskanderkul v pohoří Tien Shan, tedy v "Horách duchů". Jaká byla historie vzniku tohoto jezera, které nese jméno Alexandra Velikého, a jaký bude jeho další možný vývoj s ohledem na probíhající globální změny? Těmito otázkami se zabývali geomorfologové Adam Emmer a Jan Kalvoda z Katedry fyzické geografie a geoekologie.
- Tajemné cesty vody
- V souvislosti s častějšími hydrologickými extrémy, mezi které patří sucho a povodně, je v současné době stále aktuálnějším tématem hydrologický cyklus a proces odtoku a retence vody ve všech částech naší krajiny. Mezi ně patří i rašeliniště, která jsou hojně zastoupena v pramenných oblastech a mají zásadní vliv na odtokový proces, přičemž jejich funkce v odtoku nebyla zatím zcela jednoznačně vysvětlena. Proto se Lukáš Vlček a Kristýna Falátková z Katedry fyzické geografie a geoekologie ve spolupráci s Univerzitou v Curychu rozhodli pomocí pokusů část těchto procesů objasnit.
- Chalupář, kam se podíváš
- S druhým bydlením, rekreací na chatách a chalupách má zkušenost téměř každý Čech. Tradice znásobená za normalizace žije dále svým životem a Češi stále vyrážejí do zhruba půl milionu svých druhých domovů za rekreací a odpočinkem. Jak ale rekreanti ovlivňují sociální prostředí v obcích a komunitách, do kterých vyrážejí? Na to se zaměřily odbornice z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Tereza Kůsová, Dana Fialová a Marta Hučínová.
- Kdo voní českým teenagerům
- Určitě jste si všimli, že někteří lidé nám voní víc a někteří zas tak úplně ne. Mezi ty, kteří nám tolik nevoní, by podle předchozích výzkumů mohli, nebo snad přímo měli, patřit příbuzní jedinci opačného pohlaví. Dřívější studie navrhují, že v průběhu puberty, kdy dochází k sexuálnímu dospívání, se u člověka objevuje změna ve vnímání tělesných vůní příbuzných opačného pohlaví a ti nám přestávají příjemně vonět. Averze k jejich tělesnému pachu by tak měla zabránit potenciálnímu křížení mezi blízce příbuznými jedinci. K jakým změnám v preferencích vůní ostatních tedy dochází u českých dětí v průběhu puberty?
Akce dokumentů