RSS

Kanál RSS

O krok blíže k léčbě neurodegenerativních onemocnění?

Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, Huntingtonova choroba a amyotrofická laterální skleróza (ALS), spolu s poškozením mozku či míchy, spadají do kategorie neurodegenerativních onemocnění, pro která neexistuje žádná léčba. Pacienti s těmito chorobami jsou léčeni pouze symptomaticky se snahou o zpomalení progrese onemocnění, bez možnosti úspěšného vyléčení. Statistiky Organizace spojených národů (OSN) ukazují, že některým neurologickým onemocněním trpí přibližně 17 % světové populace a s ohledem na zvyšující se průměrný věk dožití lze předpokládat, že toto číslo bude dále narůstat.

Kam dopadl Čeljabinský meteorit v roce 2013?

15. února 2013 ráno se nad ruským Čeljabinskem rozpadl meteorit a jeho největší fragmenty dopadly do nedalekého jezera Čerbakul. Guntherovi Kletetschkovi z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky na Přírodovědecké fakultě UK a Geologického ústavu AV ČR se spolu s dalšími kolegy podařilo za pomoci magnetometrie lokalizovat dopadlé meteority v jezerních sedimentech.

Mužský obličej stárne rychleji než ženský

Stárnutí neboli senescence je přirozená součást života. Už od dvaceti let se na lidském obličeji začínají projevovat senescenční změny, které se často snažíme nejrůznějšími způsoby zamaskovat nebo zpomalit. Znalost procesu stárnutí lidského obličeje přitom může být klíčová pro predikci podoby dlouhodobě pohřešovaných osob.

Z těžbou poničené krajiny k přirozeným lesům

Velká část ložisek minerálních a energetických surovin se nachází v zalesněné krajině. Kvůli těžbě je nejprve nutná povrchová skrývka. To však znamená ztrátu jedinečných lesních ekosystémů. Otázka také zní, co potom? Vědci z univerzit v Severní Americe, Evropě a Austrálii pracují na tom, jak vrátit zasaženou krajinu nejblíže k její přirozené podobě prostřednictvím lesní rekultivace.

Chcete být atraktivnější pro citlivé ženské nosy? Dejte si česnek

Česnek je oblíbenou přísadou nejen v české a evropské kuchyni, ale i třeba v kuchyni asijské, a to pro svou charakteristickou štiplavou ostrost a sladkost. Navíc je velmi zdravý. Již Egypťané za antických dob si toho byli vědomi a česneku hojně užívali k posílení zdraví. Avšak všechna člověku přinesená dobrota je tatam, když se po jídle plném česneku pokusí chlapec políbit krásnou dívku, se kterou si domluvil schůzku. Typický česnekový dech vycházející z jeho úst je jednoduše nesnesitelný a rande je zničeno… Ale jak je to s vlivem česneku na jiné lidské pachy, především podpažního původu? Každý z nás má charakteristický pach, jenž je též ovlivněn stravou a který může být ostatními vnímán jako příjemný či nepříjemný.

Koukáte, kudy teče voda?

Podoba vodního toku je výslednicí mnoha dílčích podmínek, které na něj působí. Patří mezi ně geomorfologie, krajinný pokryv nebo vodnost (dlouhodobá velikost průtoku) a také činnost člověka. Proto, abychom dokázali rozklíčovat podobu přirozeného vodního toku a jeho chování, se rozhodli Kateřina Kujanová, Milada Matoušková a Zdeněk Kliment, vědci z Katedry fyzické geografie a geoekologie, analyzovat velké množství dat popisujících vodní toky v Česku a následně z nich vytvořit jejich klasifikaci.

Co s toxickým dřevem? Zkompostovat!

Toxického odpadu se s lehkostí vyrábí ohromná množství, je ale o poznání složitější se ho posléze elegantně zbavit. Stefano Covino a jeho kolegové z Ochrany životního prostředí PřF UK a Mikrobiologického ústavu Akademie věd se na 240 dní zaměřili na detailní průzkum kompostovacího procesu, který dokáže rozložit kreosotem ošetřené dřevo.

Zvoní monoklonálním protilátkám hrana?

Objev monoklonálních protilátek, ověnčený Nobelovou cenou za fyziologii a medicínu z roku 1984, byl jedním z klíčových milníků nedávné historie vědy, vedoucí k pochopení mnoha fyziologických procesů. Mimo využití v laboratorním výzkumu a diagnostice jsou dnes monoklonální protilátky podstatou stovek terapeutických preparátů. Nevýhodou je však jejich horší stabilita a snížená tkáňová prostupnost, nesnadná je též jejich chemická modifikace a kupříkladu pro studium nativních myších proteinů nelze myší monoklonální protilátky zpravidla vůbec připravit. Mimoto je jejich produkce poměrně nákladnou záležitostí. Možnost překonat tyto problémy a nahradit v biomedicínském výzkumu doposud hojně využívané savčí protilátky nyní nabízejí takzvané „iBodies“ - nové syntetické polymerní konjugáty, na jejichž přípravě se podíleli také vědci z laboratoře doc. Jana Konvalinky z Katedry biochemie PřF UK.

České rododendrony v ohrožení?

Možná jste při svých toulkách botanickou zahradou v posledních letech místo nádherně kvetoucích rododendronů mohli pozorovat pouze nevzhledné ohlodané větvičky a zajímali jste se, kterýpak škůdce má tuto spoušť na svědomí. Je jím drobná „rostlinná vosa“ z rodu pilatek, která se do našich končin dostala teprve nedávno.

Spolupráce univerzit a firem jako faktor rozvoje regionů

Spolupráce univerzit a soukromého sektoru je jedním z důležitých aspektů regionálního rozvoje, vynálezy vymyšlené na akademické půdě můžou být aplikovány a komercionalizovány a v podobě výrobku tak sloužit „všem“. V českém prostředí nejsou tyto vztahy pevně vytvořené a soukromý sektor a akademická půda jsou dva odlišné světy rozdělené obtížně překročitelnou „berlínskou zdí“. Vojtěch Kadlec a Jiří Blažek z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje naší fakulty zkoumali tuto spolupráci ve dvou nejinovativnějších regionech Česka.

Kam (ne)chtějí banky investovat

Pokud chcete podnikat, záleží mimo jiné na tom, jestli vám banka poskytne peníze. Finanční geografie, relativně nově se rozvíjející dílčí disciplína ekonomické geografie, zkoumá mimo jiné také regionální specifika v konání bank. Jejich ochotu investovat peníze v periferních oblastech Moravy a Slezska zkoumali Ilona Bečicová a Jiří Blažek z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje naší fakulty.

Jsou mořské trávy schopné mykorhizy?

Mořské trávy jsou zvláštní skupinou cévnatých rostlin, které se před zhruba 100 miliony let přesunuly ze souše zpět pod mořskou hladinu. I když se svými 50-70 druhy tvoří pouhé dvě setiny procenta krytosemenné flory, osidlují celých deset procent pobřežního dna oceánů. Tvoří jedno procento celkové mořské rostlinné biomasy a jsou odpovědné za patnáct procent celkového ukládání uhlíku v mořských ekosystémech. Pro porovnání – z hlediska ukládání uhlíku na jednotku plochy to je dvakrát více než lesy mírného nebo tropického pásma. Pro většinu suchozemských rostliny je typická mykorhizní symbióza, která jim mimo jiné umožnila kolonizovat souš. Je pro rostliny důležitá hlavně z hlediska získávání minerálních látek a vody, které jim rozsáhlá sít houbových hyf „posílá“. Jak je to ale s mořskými travami? Dokážou tvořit něco podobného? To se snažila zjistit skupina vědců kolem Martina Vohníka z Katedry experimentální biologie rostlin PřF UK.

Rusové a východní Evropa po pětadvaceti letech

Od rozpadu Sovětského svazu již uplynulo čtvrtstoletí. S geopolitickým vakuem bylo v každém z nově vzniklých států naloženo jinak. Role a proměny ruského obyvatelstva ve východoevropských nástupnických státech zkoumá článek Petra Dostála a Libora Jelena z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK.

Jak měřit déšť a povodně?

S extrémními projevy počasí se potýkáme čím dál častěji. Tým meteorologů z vědeckých institucí včetně Miloslava Müllera a Blanky Gvoždíkové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se zabývali sestavením a vyzkoušením indexů, které by dokázaly vystihnout vztah mezi srážkami a následnými povodněmi.

Tropičtí termiti tvoří největší harémy

Je zajímavé, že velká většina mnohobuněčných organismů na Zemi využívá k rozmnožování pohlavního procesu. Jednou z pozoruhodných výjimek jsou vířníci, kteří jsou schopni se po miliony let rozmnožovat pouze nepohlavně. Sexuální rozmnožování mělo významný vliv na rozvoj života na naší planetě, přesto je zatíženo jistými nevýhodami. Tou asi nejzásadnější je rozřeďování genetické informace rodiče, která je předávána potomkům. Možná i proto lze nalézt nemálo druhů živočichů a rostlin, které pohlavní proces kombinují v některé části životního cyklu s množením nepohlavním. Jak využívají výhod obou typů reprodukce zástupci vyšších termitů druhu Embiratermes neotenicus, zkoumali vědci z PřF UK a institucí z Francie a Belgie.

Za co všechno může sluneční aktivita?

Že je Slunce nejdůležitějším zdrojem energie pro Zemi, je jasné, jak jinak ale ještě ovlivňuje Zem? Radan Huth, klimatolog z katedry Fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy společně s kolegy z Rumunska zkoumali vliv solární aktivity na atmosférickou cirkulaci v severním Atlantiku

Pohání hospodářská rozmanitost ekonomický rozvoj regionů?

Podle mnohých je rozrůzněnost ekonomických aktivit v regionu klíčová pro jeho rozvoj. Zda tomu tak je i v českém kontextu se pokusili ověřit Josef Novotný a Viktor Květoň z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK společně s kolegy z Ostravské univerzity.

Vody šumí na Horehronie

Výzkum srážko-odtokových poměrů je jednou z oblastí zájmu hydrologů z katedry Fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. V současné době, kdy stále více pociťujeme extrémní projevy počasí a změny klimatu, se Andrea Blahušiaková a Milada Matoušková zaměřily na trendy vybraných hydroklimatických faktorů z povodí horního Hronu na středním Slovensku. Na základě zjištěných informací je možné předpovídat i budoucí vývoj.

Přijdeme o výhledy z Krkonoš a Jeseníků?

V našich nejvyšších pohořích se můžeme kochat pohledy do české kotliny, ale i do polských nížin. Je to díky bezlesí, které se nachází v nejvyšších polohách naší republiky. Bude tu však bezlesí zachováno i nadále? Na otázku, jak se mění dynamika lesních porostů a horní hranice lesa v Krkonoších a Jeseníkách odpovídá článek z pera dvojice autorů z katedry Fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Václava Tremla a Tomáše Chumana.

Severoatlantická oscilace podruhé: Jaký je její vliv na počasí?

V nedávném příspěvku se Radan Huth z katedry Fyzické geografie a geoekologie zabýval vztahem sluneční aktivity a severoatlantické oscilace (NAO). Nyní společně s Lucií Pokornou analyzují klimatické dopady NAO důležité zejména pro Evropu.