RSS

Kanál RSS

Kdo (ne)chodí k volbám: Slovenské parlamentní volby 2020

Volby. Pro někoho až posvátný pilíř demokracie, pro jiného prostá nutnost a pro dalšího pouze nezáživná soutěž mocichtivých. Přístup k volbám se člověk od člověka liší, a tak se nabízí prostá otázka – proč? Na jakých faktorech závisí naše rozhodnutí, zda se jich zúčastníme? To nám na příkladu slovenských parlamentních voleb, které proběhly v roce 2020, osvětlili Dominik Kevický z Geografického ústavu Masarykovy Univerzity a Jonáš Suchánek z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Pražské ptactvo: Příběh hrdiny, jehož dílo přetrvává

V úterý 23. dubna ve večerních hodinách byla na půdě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy oficiálně představena kniha Pražské ptactvo 1800–2020: Ptáci, město, příběh hrdiny. Tento titul vydaný koncem roku 2023 nakladatelstvím Revolver Revue je aktualizovanou a upravenou verzí stejnojmenné knihy Veleslava Wahla z roku 1944. Večerem provázeli proděkan pro biologickou sekci, Petr Horák, Petr Voříšek z České společnosti ornitologické a Ondřej Sedláček z katedry ekologie.

Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za akademický rok 2023/2024 – Biologie

Cenu Studentský velemlok za uplynulý akademický rok 2023/2024 za sekci Biologie získal Mgr. Jan Šťastný, Ph.D. za předměty Algologické determinační praktikum a Algologie I a II. Zabývá se převážně výzkumem řas a sinic a na Přírodovědecké fakultě učí už skoro 20 let. Vede také předmět Terénní cvičení z botaniky, které je mezi studenty velice populární. Ocenění Studentského velemloka získal poprvé.

Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2022/2023 - mimosekční předměty

Cenu Studentský velemlok v oblasti mimosekčních předmětů obdržel RNDr. Tomáš Macháček, Ph.D. (*1990) za předmět Efektivní studium VŠ. V tomto „softskillovém“ kurzu se studenti mohou dovědět, co potřebují vědět o studiu a vědecké práci, ale také si vyzkouší některé činnosti s tím spojené i prakticky. Tomáš Macháček absolvoval studium parazitologie na naší fakultě a od roku 2015 vyučuje předměty na katedře parazitologie. Zabývá se imunologií parazitárních infekcí se zaměřením na imunitní interakce mezi helminty a obratlovci. Cenu Studentský velemlok získal poprvé.

Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za akademický rok 2022/2023 – Geografie

Laureátem ceny Studentský velemlok za akademický rok 2022/2023 v kategorii Geografie, konkrétně za předmět Kartografie, se stal RNDr. Jakub Lysák, Ph.D., který na Přírodovědecké fakultě působí na katedře aplikované geoinformatiky a kartografie. Jakub Lysák rodák z Mostu, hrdý na své město, vystudoval informatiku na MFF UK. Po dokončení studia se šel ze zvědavosti podívat na PřF UK, a protože se mu tam líbilo, nějakou dobu tam současně s působením v komerční sféře studoval, a nakonec ho tam i nechali pracovat. Jeho životní zkušenosti formovalo mimo jiné prostředí rodného města, kde již v útlém věku cítíte, že ne všechny věci na světě, které by teoreticky měly fungovat, fungují i v realitě, a komerční informatická praxe, která vás naučí produkovat sice ne nutně nejlepší, ale pokud možno spolehlivě fungující řešení v předem daném termínu. To není vždy v souladu s akademickým viděním světa. Profesionálně se věnuje především kartografii, geoinformatice, programování a algoritmizaci problémů z nejrůznějších oborů lidské činnosti. Krom výuky vedl a vede řadu studentských prací, při nichž vznikají pozoruhodné mapy a atlasy zajímavých míst. Je členem České kartografické společnosti a působí v redakční radě časopisu Geografické rozhledy. Spolupracuje se Zeměměřickým úřadem na tvorbě státního mapového díla, podílí se také na organizaci mapové soutěže pořádané při Zeměpisné olympiádě a snaží se při tom všem stíhat i práci na dalších výzkumných projektech.

Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za akademický rok 2022/2023 – Chemie

Cenu Studentský velemlok za uplynulý akademický rok 2022/2023 za sekci chemie získal prof. RNDr. Jan Kotek, Ph.D. (*1976) za předměty Anorganická chemie I (a) a Laboratorní technika. Vystudoval anorganickou chemii na naší fakultě a od roku 2000 působí jako pedagog na katedře anorganické chemie. Ve skupině Koordinační a bioanorganické chemie se věnuje vývoji kontrastních látek pro medicínské zobrazovací metody. Ocenění Studentského velemloka získal poprvé.

Jakub Sakala: „Stojíme na ramenech obrů“, rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2022/2023 – Geologie a OŽP

Doc. RNDr. Jakub „James“ Sakala, Ph.D (*1974) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Jeho diplomová práce byla zaměřena na paleobotaniku. Ve své vědecké kariéře se primárně zabývá takzvanou paleoxylotomií, zkoumáním struktury dřeva fosilních rostlin. Doc. Sakala je jednou z duší Ústavu geologie a paleontologie, a především plodným akademikem. V životě to díky své píli a „relativně neobvyklému“ zaměření přes svou Alma Mater a studium ve Francii dotáhnul až na samotnou Antarktidu.

Dvojití agenti: opylovač nebo zloděj?

Když včela nasbírá nektar z květu, začne tím dlouhý proces výroby medu. Nektar představuje sladkou odměnu pro hmyz, který rostlinu opyluje. Tato interakce je považovaná za typický příklad mutualismu. Není to ale tak jednoduché, protože odměna nabízená rostlinami láká i zloděje, kteří vysají nektar, ale rostlinu neopylují. Kdo jsou nejčastější zloději a jaký vliv na krádeže nektaru má nadmořská výška, roční období a tvar květu zkoumal na Kamerunské hoře výzkumný tým z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, v čele se Sailee P. Sakhalkar, Štěpánem Janečkem a Robertem Tropkem.

Nová chemická laboratoř na Přírodovědecké fakultě

Rafael Navrátil získal grant Junior Star od Grantové Agentury ČR a na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy díky němu zakládá novou laboratoř a výzkumnou skupinu. V rámci svého studia a vědecké kariéry si vyzkoušel různá chemická témata, působil v několika výzkumných skupinách a v roce 2020 vycestoval díky Nadaci Experientia na stáž do amerického San Diega.

Hlasové projevy umožnily odhalit unikátní damany

Damani představují unikátní řád savců, který se však, na rozdíl od příbuzných slonů, obvykle těší jen velmi malé pozornosti. Zejména stromové druhy, které jsou aktivní hlavně v noci, nejsou vědecky dostatečně prozkoumané. Nelze se tedy divit přesvědčení některých odborníků, že tato skupina savců možná ještě skýtá mnohá překvapení. Jedno takové překvapení čekalo v ostravské zoologické zahradě, kde byl ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy, konkrétně Irenou Schneiderovou z katedry zoologie, odhalen dosud možná neznámý druh tohoto savce.

Inovace v bezpečnosti potravin

Potravinové alergie trápí mnoho lidí. Jedním z nejčastějších alergenů jsou mandle. Alergie na tyto ořechy typicky přetrvává po celý život nebo má nízkou míru vyléčení v dětství. V současné době je vyhýbání se konzumaci alergenu nejúčinnějším způsobem, jak předejít alergickým reakcím. Přítomnost skrytých alergenů v důsledku náhodné kontaminace během výroby potravin nicméně představuje vážné zdravotní riziko pro alergické spotřebitele. Proto je nutné vyvíjet moderní analytické metody pro stanovení stop alergenů obsažených v mandlích. Na tomto vývoji se podílí i prof. Jiří Barek z UNESCO Laboratoře elektrochemie životního prostředí na katedře analytické chemie Přírodovědecké fakulty UK ve spolupráci s Dr. Sofií Tvorynskou z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR

Freudova mýlka

Ztráta čichu jako jeden z příznaků onemocnění COVID-19 mnohým z nás ukázala, jak je pro nás tento smysl důležitý. Spousta vědců znehodnocovala význam čichu u lidí po několik století. Sigmund Freud čich dokonce spojoval se zvířecí stránkou lidské psychiky. Dnes už ale víme, jak velká mýlka to byla, a jak důležitý je tento smysl v naší komunikaci. Cestu, kterou si výzkum chemické signalizace prošel, popsala studie, které se zúčastnil Jan Havlíček z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Co nám prší nejen za humny?

Chemické složení atmosférických srážek má významný vliv na mnoho přírodních procesů s konečným důsledkem na celý ekosystém. Masivní úhyn lesů v důsledku kyselých dešťů je jen jedním z mnoha příkladů. Znalost složení srážek nám proto dává důležitý vhled do potenciálních následků pro naše životní prostředí včetně možnosti volby vhodných opatření. Tým odborníků v čele s Ivou Hůnovou z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy nedávno publikoval v časopise Chemosphere zajímavé výsledky dlouhodobého vývoje chemického složení srážek na našem území za posledních 40 let.

Důsledky rostlinných invazí závisí na konkrétním druhu

Invazní rostliny ovlivňují zásadním způsobem domácí rostlinná společenstva a mají negativní dopad na celkovou biodiverzitu. Jaký vliv na okolní prostředí mají dvě z nejúspěšnějších invazních rostlin, se podíval zblízka tým botaniků, pod taktovkou Margherity Gioria z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Na výzkumu se významně podílel i Petr Pyšek ze stejného pracoviště a z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Co ovlivňuje délku sezóny vytrvalých rostlin?

Stejně jako všechny ostatní organismy, i rostliny se musejí umět přizpůsobit podmínkám prostředí ve kterém žijí. Jejich okolí se ale neustále mění, ať už se jedná o změny jednorázové, či pravidelné (sezónní). Proto je potřeba, aby rostliny přizpůsobily délku svojí aktivity (aktivní sezónu) těmto změnám. Aktivní sezóna je závislá na mnoha faktorech, a jednotlivé druhy rostlin se mezi sebou liší její délkou. Jaká je délka aktivní sezóny různých druhů a na čem závisí? Tuto otázku si položili Tomáš Koubek, Tereza Mašková a Tomáš Herben z Katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Zárodečné buňky, noví hráči v určení pohlaví želv

Z vajec želvy nádherné inkubovaných při nižších teplotách se líhnou samci, z vajec inkubovaných při vyšších teplotách samice. Současná představa teplotního určení pohlaví u této želvy se točí okolo podpůrných buněk gonád. Tým, jehož součástí byla i Barbora Straková z Katedry ekologie PřF UK, publikoval v časopise Current Biology práci, ve které se autoři zaměřili na roli dalšího buněčného typu – zárodečných buněk – při tomto procesu.

Biochemická podstata evolučního úspěchu termitů

Pro termity živící se dřevem je klíčová symbióza s bakteriemi a prvoky, kteří jim umožňují trávit celulózu nebo fixovat vzdušný dusík. Ani symbionti však nedokážou pokrýt termití spotřebu některých esenciálních látek, na které je dřevo chudé. Tým autorů pod vedením Roberta Hanuse (skupina Chemie společenského hmyzu, ÚOCHB AV ČR), jehož součástí byli i vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, se proto zaměřil na evoluci biosyntézy esenciální kyseliny linolové u termitů a švábů a její souvislosti s ekologickým úspěchem termitů. Výsledky své práce publikovali v časopise Molecular Biology and Evolution.

30 let české krajiny - 30 let změn

Krajina naší země se za dobu její samostatnosti výrazně změnila. Kde se kdysi pásly ovce, tam dnes najdeme pole. Kde kdysi bývala pole, tam dnes nacházíme lesy. Kde kdysi bývaly lesy, tam dnes třeba i bydlíme. Jak se změnila naše krajina od pádu komunismu? Jak způsoby, jakými ji využíváme, souvisí s vývojem naší společnosti a se změnami s ní spjatými? K jaké podobě vlastně směřuje česká krajina? Nejen tyto otázky se snažili zodpovědět Petra Grešlová z CENIA (CENIA – Czech Environmental Information Agency), Josef Laštovička a Přemysl Štych z Katedry aplikované geoinformatiky a kartografie z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Na stopě Alzheimerově chorobě

Alzheimerova choroba – zapomnětlivá nemoc. Toto zatím neléčitelné onemocnění, narušující správné fungování mozku, je v současnosti nejčastější příčinou demence. Čeští vědci se v nedávné studii snažili poodhalit možnou příčinu této choroby. Tomáš Macháček z Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy také přispěl k pátrání po mechanismu vzniku tohoto onemocnění, a to zejména svými znalostmi v oboru infekční biologie a imunologie.

Izotopy pomáhají sledovat migraci ptáků a chránit africkou faunu

Afrika je významným hotspotem biodiverzity. Tuto oblast obývají tisíce druhů rostlin a živočichů a během období zimy na severní polokouli přivítá také velké množství tažných ptáků. Africká prostředí ovšem procházejí významnými změnami vlivem rostoucího tlaku lidské činnosti a klimatických změn. V posledních desetiletích zaznamenáváme dramatické poklesy početností mnoha druhů živočichů. K nejvýraznějším změnám dochází u tažných ptáků, které studuje Vojtěch Brlík z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.