RSS

Kanál RSS

Imigranti: Kam směřují v USA a Austrálii a jak to bude v budoucnosti?

V poslední době se i na starém kontinentu mluví o přílivu imigrantů do Evropy a jejich dalším rozmístění do jednotlivých cílových států. Na příkladu analýzy dat ze dvou velmi tradičních imigračních zemí – USA a Austrálie – testují Josef Novotný a Jiří Hasman z katedry Sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty postup, který může pomoci zpřesnit predikce vývoje rozmístění migrantů a populační struktury regionů.

Kudy se jezdí: Změny v dopravě po dostavbě dálnice D47

Dopravní geografové Jakub Chmelík a Miroslav Marada z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zkoumali změny v dopravě před a po dostavbě úseků dálnice D47 spojující Lipník nad Bečvou a Ostravu.

Kdo rozhoduje o ekonomice? Aneb role státu a nadnárodních společností v automobilovém průmyslu na Slovensku

V posledních letech zažívá Slovensko nebývalý ekonomický růst, který je mimo jiné zapříčiněn i bouřlivým rozvojem automobilového průmyslu. Jestli je však tato cesta bezproblémová, již není tak snadné říct. Profesor Petr Pavlínek působící na Katedře sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a také na Nebraské univerzitě ve svém článku analyzuje rozvoj automobilového průmyslu na Slovensku především s ohledem na roli státu a jeho hospodářské politiky při tomto rozvoji.

Eratika – svědci minulosti

Na okraji ledového kontinentu působí i vědci z naší fakulty. Díky zázemí Mendelovy polární stanice Masarykovy univerzity na ostrově Jamese Rosse zde Zbyněk Engel z katedry Fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy společně s kolegy z České geologické služby a Univerzity v Marseille datovali pozůstatky ledovcové činnosti, aby upřesnili stávající poznatky o vývoji zdejšího zalednění.

Proměny těžebních oblastí

V severozápadních Čechách nalezneme člověkem velmi pozměněnou krajinu. Překotný vývoj je především poznamenán povrchovou těžbou hnědého uhlí. Vědci z České zemědělské univerzity společně se členem katedry Fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Dušanem Romportlem pomocí geoinformačních systémů analyzovali změnu pokryvu lesa.

Kvasinko, kvasinko, ukaž mi...

Rozhovor s Irenou Vopálenskou, čerstvou absolventkou doktorského studia na Katedře genetiky a mikrobiologie PřF UK o využití kvasinek jako biosenzorů na detekci koncentrace mědi ve vodě.

Víme, co v půdě provádějí nově introdukované kulturní plodiny?

Půdy jsou důležitými poskytovateli ekosystémových služeb, mezi ty nejdůležitější bychom mohli zařadit možnost produkce potravin a zmírňování vlivu klimatických změn. To je umožněno díky vázání uhlíku a koloběhu živin, což jsou procesy řízené především půdní biotou. Nicméně zintenzivňování zemědělské produkce, způsobené požadavkem na pěstování biopaliv, půdní organismy redukuje. U nás jsou k výrobě biopaliv využívané rostliny jako řepka olejka, Miscanthus a šťovík uteuša (Rumex patientia x R. tianshanicus). Zatímco první dvě plodiny jsou u nás už zavedené, dosud jsme měli velmi málo informací o tom, jaký vliv má dlouhodobé pěstování hybridního šťovíku na půdní organismy.

Cesta k odhalení skutečné druhové diverzity jednobuněčných organismů?

Jaká je skutečná diverzita organismů na naší planetě? To je otázka, která mnohým vědcům nedá spát. Je zajímavé, že dosud je popsáno mnohem více makroskopických organismů než těch úplně nejmenších, okem neviditelných. Člověk by ale asi spíše předpokládal, že těch malinkých bude o něco více, když na rozrůzňování měli evidentně mnohem více času. Problém tkví zejména v tom, že je o poznání složitější od sebe odlišit jednobuněčné organismy, které mají poměrně málo morfologických znaků než ty velké, mnohobuněčné. Nebývá výjimkou, že jednobuněčné a mikroskopické organismy mají ve svém popisu definovánu velmi širokou valenci podmínek a prostředí, ve kterých se vyskytují. A není to třeba právě způsobeno tím, že se jedná o vícero druhů, ekologicky mnohem více omezených, které jsme nebyli schopni na základě morfologie odlišit? Pokud už nám tedy nestačí mikroskopy, je třeba přistoupit k použití jiných metod, například molekulárních.

Letokruhy – živá kronika managementu lesa

Dokumentární filmy o přírodě nás zahrnují výzkumem tropických moří a deštných pralesů. V následujícím článku se však podíváme do prostředí nám bližšího. Proč se zabývat pouze původními ekosystémy, které tvoří jen malé procento lesů? Proč nezjistit, jak působí lesní hospodářství na tradičně obhospodařovaný les v CHKO Pálava na jižní Moravě? Právě tam došlo za poslední staletí ke změně od intenzivního obhospodařování až k ponechání lesa jeho přirozenému vývoji.

Jak nás ovlivňuje okolí?

Prostředí, ve kterém žijeme, nás ovlivňuje. S tímto tvrzením bychom souhlasili snad všichni. Na otázku jak přesně, se snaží odpovědět studie z pera členů Katedry Sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK. Zabývají se otázkou vlivu prostředí na rizikové chování mladistvých.

Alkohol, cigarety, marihuana - jak jim holdují čeští studenti

Česká republika je řazena mezi země s nejvyšší spotřebou alkoholu na osobu a podobně si vede i ve statistikách popisujících konzumaci drog. Tým, který byl z většiny tvořen členy Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK, zkoumal, jaké jsou hlavní znaky a faktory rizikového chování mládeže ve vztahu k užívání návykových látek u českých adolescentů ve věku 15 až 16 let.

Jsme blíž odhalení původu mozkové kůry savců?

Savci jsou unikátní svým neokortexem s neurony uspořádanými do šesti vrstev, žádná jiná skupina obratlovců takto uspořádaný mozek nemá – například mozková kůra plazů je složena pouze z jediné vrstvy pyramidálních buněk s malou funkční diferenciací. Právě existence neokortexu do značné míry přispívá k savčí, tedy i naší, inteligenci. Jakým způsobem se tato složitá mozková struktura vyvinula? Protože fylogeneze je sled ontogenezí, tedy vývojů jedince, může k pochopení evoluce mozku zásadním způsobem přispět poznání mechanismů vývoje ontogenetického.

Člověk a příroda jsou spojené nádoby

Povědomí o tom, že lidstvo se snaží chránit své kulturní a přírodní dědictví má asi každý z nás, jak k tomu ale může přispět geomorfolog? Jelikož každý z cenných výtvorů, staveb a míst vzniká v určitém geografickém prostředí, je na místě zajímat se o přírodní procesy, které v dané lokalitě probíhají. Právě proto vznikla výzkumná síť nesoucí název LACUNHEN, jejíž součástí je i naše fakulta, jmenovitě Vít Vilímek z Katedry fyzické geografie a geoekologie.

Jak se chová naše zdravotnictví k cizincům?

Geografové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, katedry sociální geografie a regionálního rozvoje se zabývají mnohými aspekty migrace. V jedné ze studií je nejvíce zajímalo, jak je náš zdravotnický systém vstřícný k cizincům. Na základě platné české legislativy stanovili výzkumníci Dušan Drbohlav, Dagmar Dzúrová a dva španělští kolegové hypotézu, že cizinci s legalizovaným dlouhodobým pobytem jsou oproti rodilým Čechům znevýhodněni a tu také otestovali.

Co a jak ovlivňuje geografii gay míst?

Michal Pitoňák, doktorand katedry Sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze se dlouhodobě zabývá geografií sexualit, tzv. queer geografií. Společně s kolegou Koessanem Gabiamem z Belgie se snažili popsat a objasnit faktory, ovlivňující výskyt, lokalizaci a diverzifikaci gay míst. Podobné studie byly dříve zhotoveny v měřítku států, regionů a nejčastěji samotných měst. Michal Pitoňák a Koessan Gabiam však analyzovali celou Evropskou unii (EU) společně s Norskem a Švýcarskem.

Stopování paleoklimatu ve vysokohorské oblasti Středních And

Jak léta a vegetační sezóny míjí, vrší se postupně ostatky odumřelých rostlin, které se v podmáčených oblastech mění v rašelinnou hmotu. Ta v sobě uchovává tisíce let paleo záznamů, ze kterých lze za pomoci různých technik rekonstruovat klimatické a environmentální podmínky převládající v minulosti. Tak jsme se za pomoci paleoklimatologie mohli například již počátkem 19. století dozvědět o existenci skleníkového efektu. Ale k našemu recentnímu článku.