RSS

Kanál RSS

O životě kaloně egyptského na Kypru

Čeští a kyperští vědci vedeni zoologem Radkem K. Lučanem z Přírodovědecké fakulty UK se v rámci širšího projektu vydali prozkoumat život kaloně egyptského (Rousettus aegyptiacus) na Kypru. Jde jednak o jednu z nejsevernějších populací tohoto druhu i čeledě kaloňovitých obecně, jednak od roku 2008 počty kyperských kaloňů zaznamenaly dramatický pokles z více než 10 tisíc jedinců na méně než tisíc. Vzhledem ke genetické unikátnosti kyperské populace jde o ohrožený druh a poznání jeho dosud málo probádané ekologie je základním předpokladem pro účinná ochranářská opatření.

Jak jsou na tom v užívání drog a alkoholu čeští teenageři ve srovnání s Evropou?

Tématem vnímání rizik kouření cigaret, užívání drog a konzumace alkoholu ve srovnání s rizikovým chováním samotným se věnovali Dagmar Dzúrová a Jana Spilková z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty a Martin Vraný z Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty UK v Praze. Čeští teenageři se v této studii neumístili zrovna nejlépe, v opatrnosti vůči rizikům a i provozování rizikového chování dosáhli na „první příčky“ v negativním směru.

Nová naděje pro léčbu těžkého poškození zraku

Poškození povrchu oka je nejčastější příčinou zhoršení, či dokonce ztráty zraku. V současnosti známe jen málo účinných možností léčby, jedním z velice nadějných přístupů je transplantace kmenových buněk. A právě porovnáváním terapeutických vlastností těchto buněk z různých tkání se věnoval tým vědců z Přírodovědecké fakulty UK ve spolupráci s Ústavem experimentální medicíny AV ČR a ČVUT.

Počítání šesti tisíc ptáků mezi nepálskými osmitisícovkami

Chceme-li chránit druhovou rozmanitost na určitém území, musíme nejdříve znát vlivy, které způsobují, že na některých místech se vyskytuje druhů více, zatímco jiná jsou mnohem chudší. Mezinárodní nepálsko-český tým, jehož členkou byla i Zuzana Münzbergová z Katedry botaniky, se zabýval faktory ovlivňujícími diverzitu a distribuci ptačích druhů na zalesněných kopcích v centrálním Nepálu. Zajímalo je zejména to, jakou roli zde hraje nadmořská výška a strmost svahu.

Rozhovor: Jak masově užívaná léčiva ovlivňují buněčné signální dráhy?

S Martinem Ezechiášem z Ústavu pro životní prostředí UK jsem si byla pohovořit o jeho práci týkající se hormonálních účinků léčiv. Martin se ve své doktorské práci věnuje látkám v životním prostředí, které mění funkci endokrinního systému – slučování, přenos, metabolismus, vylučování a působení hormonů – a které v buňkách blokují receptory hormonů.

Evoluce endosymbiózy v akci

Endosymbióza je vztah mezi dvěma organismy, kdy jeden žije v těle druhého. Mezi všeobecně známé endosymbiózy patří například prvoci a bakterie v žaludku přežvýkavců pomáhající trávit celulózu nebo bakterie v koříncích bobovitých rostlin (jako fazole či hrách), které jim pomáhají získávat vzdušný dusík. K endosymbióze může docházet i u jednobuněčných organismů, v takovém případě žije jedna buňka uvnitř buňky jiného druhu. Nový příklad endosymbiózy nalezl tým vědců z Ostravské, Českobudějovické, Kalifornské a Karlovy Univerzity. Přírodovědeckou fakultu UK v týmu zastupoval docent Jan Votýpka.

Vybíráme si podobné či nepodobné partnery?

Jak vypadá ideální pár? Podle čeho si vybíráme svůj protějšek? Lidový pohled říká, že protiklady se přitahují. Biologie nám k tomuto fenoménu říká, že jde o vrozený mechanismus, jehož úkolem je zabránit sňatku blízce příbuzných. Jiné studie ovšem ukazují, že lidé přeci jen dávají častěji přednost podobně vypadajícímu partnerovi, jelikož tak tuší podobné společenské a intelektuální zázemí. Ještě jiné výzkumy pak naznačují, že ženy si vybírají partnera podle toho, jak moc se podobá jejich otci, muži totéž s matkami. Zkrátka názorů je mnoho a tato otázka není ani zdaleka vyřešená. Další dílek do skládačky přinesl článek, na kterém se podíleli též vědci z Přírodovědecké fakulty UK.

Dokáže náš imunitní systém bojovat s obezitou?

Lidský adenovir je běžně rozšířený vir způsobující převážně lehké respirační, oční či zažívací obtíže, často u dětí ve školním věku. Jedním ze skupiny adenovirů, dlouhodobě spojovaným s obezitou, je Adenovir 36. U obézních dospělých byla často naměřena vyšší hladina protilátek proti tomuto viru v krvi, což může poukazovat na dřívější prodělání infekce tímto vírem.

Čich prozradí víc

Co takhle zhluboka se nadechnout? Možná právě stojíte v přeplněné tramvaji a cítíte odér hned několika cestujících stojících poblíž. Pravděpodobně vás nikdy nenapadlo se nad takovými pachy zamýšlet. Čich nás ovšem může ovlivňovat na každém kroku, aniž bychom si to uvědomovali. Co všechno lze z takového tělesného odéru o daném člověku zjistit, zkoumal tým, jehož členem byl i docent Jan Havlíček z Katedry zoologie. Konkrétně se zaměřil na schopnost odhadovat některé osobností vlastnosti, jako je například neuroticismus, dominance a extraverze, na základě tělesného pachu. Zároveň výzkumníky zajímalo, jak hodnocení ovlivní používání parfémované kosmetiky.

Objevení „vymřelého“ rybího druhu

Malá zvířata se skrytým způsobem života mohou často unikat pozornosti vědců. Pokud se pak nějaký výzkumný tým zaměří na detailní průzkum jejich prostředí, může následovat objev nových druhů. Může ale nastat i situace odlišná, kdy byl nějaký nenápadný živočich nalezen jen jednou, jen na několika málo lokalitách, a skoro nic se o něm neví. Když se pak takové zvíře nepodaří znovu zaznamenat, může být i mylně považováno za vymřelé. Opětovné nalezení takového živočicha pak může vést nejen k radosti z toho, že druh není vyhynulý, ale umožní i detailnější výzkum daného organismu, přehodnocení jeho taxonomického postavení a může inspirovat i další vědecké bádání. Jasna Vukićová z Katedry ekologie byla členkou týmu, který znovuobjevil malou rybku z čeledi hlaváčovitých (Gobiidae) s vědeckým názvem Knipowitschia goerneri, která byla považována za vymřelý druh.

Zahradničení v zóně smrti

Život v extrémních podmínkách zcela pochopitelně přitahuje pozornost vědců. Za jakých podmínek jsou ještě organismy schopny přežít a rozmnožit se? V Himaláji, v západní části Tibetské plošiny se botanici a ekologové pokoušeli experimentálně určit maximální možnou nadmořskou výšku, ve které ještě cévnaté rostliny přežijí.

Udusí(kují) se naše lesy?

Dusík má významnou biogeochemickou roli v lesních ekosystémech. Jeho celková kvantifikace se provádí jako součet mokré (dusičnanové a amonné ionty ve srážkách) a suché (imisní koncentrace oxidů dusíku) atmosférické depozice. Doposud se počítalo s měřenými daty. Je však kvantifikace spolehlivá? Skupina vědců v čele s Ivou Hůnovou z Ústavu pro životní prostředí se zabývali otázkou, zda není atmosférická depozice dusíku podhodnocena, jelikož nejsou zahrnuty neměřené látky, které dusík obsahují. Ke zpřesnění celkové depozice, důležité třeba pro zhodnocení vlivů prostředí na stav lesů, proto využili nového přístupu s použitím matematického modelování.

Zážitky z výpravy do Ázerbájdžánu

Na přelomu června a července se mi naskytla zajímavá příležitost – připojit se k výpravě zoologů a parazitologů z Přírodovědecké fakulty do Ázerbájdžánu. Výprava to byla vskutku jedinečná – po dva týdny jsme měli čas prozkoumávat místní přírodu, místa, kde dosud bylo jen málo podobných vědeckých výprav, nebo dokonce taková, kde dosud nebyla žádná. Celou expedici vedl RNDr. Miroslav Švátora, CSc., zoology dále reprezentoval doc. RNDr. Daniel Frynta, PhD., Milan Kaftan, Mgr. Barbora Kaftanová, Mgr. Zdeněk Lerch a Iveta Štolhoferová, parazitology doc. RNDr. Jan Votýpka, PhD. a Barbora Kykalová.

Proč se kyperské myši nevyhýbají pachu nebezpečí?

Překvapivé chování bylo objeveno týmem vědců převážně z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze u kyperské myši (Mus cypriacus), na první pohled nepříliš odlišné příbuzné myši domácí. U těchto hlodavců byla testována preference pachů jiných hlodavčích druhů a též kočky domácí (Felis catus), jejich přirozeného nepřítele, a to sice na jedincích narozených v zajetí, tedy bez předchozí zkušenosti s kterýmkoliv z těchto pachů. Je averze vůči nebezpečným pachům vrozená či naučená?

Jaký by měl být ideální věk rodičů při narození dítěte?

Touto otázkou se zabývají mnozí lidé při zakládání rodiny. Odborně se na toto téma rozhodl zaměřit tým složený z vědců působících Katedře demografie a geodemografie na Přírodovědecké fakultě UK – Jiřina Kocourková, Boris Burcin a Tomáš Kučera – a dále Hana Konečná ze Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Výzkum je unikátní hlavně tím, že respondenty v něm jsou samotné děti. Tým publikoval výsledky své práce v časopise Reproductive Biomedicine Online.

Je šíření malých druhů korýšů skutečně neomezené?

Jak vznikají nová společenstva? Co ovlivňuje, které organismy budou na určitém místě žít a které tam nepřežijí? Kombinace vlivu kolonizačních procesů a faktorů prostředí na složení společenstev organismů je dlouhodobě intenzivně studovaným ekologickým tématem. Skupina vědců zahrnující tři z Katedry ekologie a jednoho z Ústavu pro životní prostředí provedla studii, ve které sledovali výsledky kolonizace nových vodních habitatů drobnými korýši v krajině s výraznými prostorovými bariérami šíření. Vliv prostorového uspořádání tůní v krajině se ukázal být mnohem důležitějším než v předchozích obdobných studiích.

Zbraně původců rostlinných chorob

Mohlo by se zdát, že rostliny jsou proti jakýmkoli chorobám a patogenům úplně bezbranné kvůli přisedlému způsobu života, ale opak je pravdou. Patogenním organismům jsou celé populace rostlin vystaveny neustále, ale pouze malá část z nich chorobě podlehne, protože rostliny se neustále aktivně brání napadení a vzniku choroby. Jak jejich obrana vypadá a nacházejí paraziti způsoby, jak ji obejít? Biochemici z naší fakulty si posvítili na případ řepky olejky a choroby, která ji hojně napadá napříč Evropou a Austrálií.

Mají kůrovec a vichřice souvislost s hydrologickými extrémy?

V důsledku degradace lesních ekosystémů ve vrcholových částech Šumavy, která je způsobena v posledních letech zejména vichřicemi a napadením kůrovci, se tým vědců spolu s Janou Bernsteinovou a Jakubem Langhammerem z Katedry fyzické geografie a geoekologie věnoval výzkumu změn průtokových vlastností u dvou podobných sousedících povodí, která jsou však odlišná v krajinném pokryvu a rozsahem porušení lesního porostu. Snažili se nalézt souvislost mezi disturbancemi a extrémními hydrologickými situacemi.

Padělatelům umění pšenka nepokvete

Výtvarné umění je lukrativním zbožím, které se na aukcích prodává za stamiliony. Není tedy divu, že padělků je na trhu jako máku a pro kupujícího jde často o bruslení na tenkém ledě. Na znalecké posudky se nelze na sto procent spolehnout, a proto je namístě, aby byla pochybná díla zkoumána i pomocí techniky.

I částečná revitalizace vodních toků může pomoci

Člověk se v historické i současné době snažil zkrotit vodní živly zejména napřimováním a opevňováním koryt řek a potoků, což s sebou však nese negativní důsledky. Dochází k extrémním projevům během povodní, během suchých period je naopak voda rychle odvedena z povodí a nedochází k jejímu zadržení v krajině. Kvalita vody a fyzický habitat vodních toků degradují. Tento stav není lhostejný českým vědcům z Přírodovědecké fakulty, podrobně se jím zabývá Milada Matoušková a Kateřina Kujanová z Katedry fyzické geografie a geoekologie.