E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Kam dopadl Čeljabinský meteorit v roce 2013?

15. února 2013 ráno se nad ruským Čeljabinskem rozpadl meteorit a jeho největší fragmenty dopadly do nedalekého jezera Čerbakul. Guntherovi Kletetschkovi z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky na Přírodovědecké fakultě UK a Geologického ústavu AV ČR se spolu s dalšími kolegy podařilo za pomoci magnetometrie lokalizovat dopadlé meteority v jezerních sedimentech.

Čeljabinské meteority byly vzácným produktem tzv. superbolidu neboli velice jasného meteoru, který se začal rozpadat a odpařovat 30 až 50 km nad Čeljabinskou oblastí. Z původní hmotnosti meteoritu 7 000 až 10 000 tun do Čerbakulského jezera dopadly fragmenty, z nichž nejtěžší vážil přibližně 600 kg. Lehce pronikl skrz 80 cm tlustý led a vytvořil v něm otvor o průměru osmi metrů. Pár týdnů po dopadu se na místo vydal tým vědců z Přírodovědecké fakulty UK a ČVUT, aby získali přesné GPS souřadnice dopadového kráteru a zběžně zmapovali za pomoci magnetometru dopadovou plochu. V létě pak vědci doplnili data o podrobné magnetometrické mapovaní na dně jezera.

Fotografie padajícího Čeljabinského meteoru.
Autor: Nikita Plekhanov.

Vědci k podrobnému mapování použili měření magnetického pole z nafukovacího člunu, a to jak při hladině, tak i u dna. Na člunu strávili tři dny, a aby dosáhli co nejpřesnějšího měření, pohybovali se rychlostí nejvýše 0,4 km/h. K měření magnetického pole používali dva tzv. fluxgate magnetometry, což jsou přístroje určené k měření velmi slabých intenzit magnetických polí. Prvním typem byl ruční přístroj, který používali k měření na hladině, a druhým typem byl speciální potopný magnetometr vyvinutý na ČVUT, který měli zavěšený na 9,5 metru dlouhém laně. Potopný magnetometr se tak pohyboval půl metru až metr nad dnem jezera. K přesné lokalizaci vědci používali geodetické GPS měření s dvěma přijímači: referenčním, který byl několik dní umístěn na neměnném místě, a pohybujícím se, který byl na člunu. Díky rádiovému přenosu mezi těmito dvěma přijímači dosáhli vědci přesnosti v řádu centimetrů.

Prvotní výsledky z března objevily magnetickou anomálii až 80 metrů severozápadně od místa, kde meteorit pronikl ledem. To by teoreticky mohlo poukazovat na přítomnost jiného meteoritu. Později se však zjistilo, že se nejedná o meteorit, ale o hranici dvou geologických jednotek. Podrobný průzkum pak již jasně ukázal zřetelnou anomálii na jihovýchodním okraji dříve lokalizovaného otvoru v ledu, která byla prokazatelně způsobena přítomností meteoritu v dnových sedimentech. Další magnetická odchylka byla zjištěna asi 12 metrů jihozápadně od průniku do jezera. V tomto případě se pravděpodobně jedná o fragment meteoritu, který se oddělil od jeho hlavního těla. Vědcům se tak podařilo lokalizovat místo dopadu hlavního fragmentu meteoritu s 95% pravděpodobností a přesností 2,2 metru. Na základě četných počítačových simulací vědci zjistili, že meteorit byl pohřben 10-12 metrů pod jezerní hladinou – což znamená, že ležel v jílových sedimentech na dně jezera, a to ne hlouběji než metr pode dnem.

Hlavní fragment meteoritu vážící 540 kg byl i díky tomuto výzkumu vyzvednut ze dna jezera v říjnu 2013. Z výzdvihu však chybí přesná GPS data, a tak je článek publikovaný Kletetschkou a jeho kolegy pravděpodobně nejpřesnějším zdokumentováním místa dopadu fragmentů meteoritu do jezera Čerbakul.

G. Kletetschka, J. Vyhnanek, D. Kawasumiova, L. Nabelek, and V. Petrucha, “Localization of the Chelyabinsk Meteorite From Magnetic Field Survey and GPS Data,” IEEE Sens. J., vol. 15, no. 9, pp. 4875–4881, 2015.

Tomáš Weiss

Publikováno: Čtvrtek 23.06.2016 00:00

Akce dokumentů