Rostlinné makrozbytky
Rostlinné makrozbytky jako objekt paleobotaniky mají několik specifických vlastností, kterými se odlišují od mikroskopických objektů pylové analýzy. Důležitá je především velikost, podle definice H. H. Birks (2007) je jako rostlinný makrozbytek považována ta část, která může být pozorvána pouhým okem a je možné s nimi manipulovat rukou (“to the naked eye and that can be manipulated by hand”). Jedná se o objekty veliké nejčastěji od 0,5-2 mm. Makrozbytky studujeme pomocí stereomikroskopu o zvětšení 10-45x.
- Zannichellia palustris
Makrozbytky, vzhledem ke své velikosti a hmotnosti, zpravidla nejsou v krajině transportovány na velké vzdálenosti (výjimky tvoří: anemochorie, hydrochorie, zoochorie, příp. antropochorie atd.), obvykle je nacházíme v místě či nedaleké blízkosti od místa, kde rostliny skutečně rostly a jejichž společenstva odpovídají určitým místním poměrům, mají tedy lokální výpovědní hodnotu a považujeme je za autochtonní příp. paraautochtonní. Interpretací výsledků analýz pylových spekter získáváme informaci o vegetaci na úrovni regionální.
Další předností makrozbytkové analýzy oproti analýze pylové je fakt, že nalezené objekty se ve většině případů dají snadno určit do druhu či alespoň rodu, z čehož je možné provést přesnější ekologickou interpretaci (např. čeleď Cyperaceae, Poaceae). Makrozbytky představují generativní a vegetativní části rostlinného těla. A často nám povrchová skultptura a její zachování může napovědět něco o ekologických podmínkách a tafonomii, čímž získáváme kvalitativní informace. Například stupeň dekompozice napovídá o dějích spojených s erozí a transportem semen, zuhelnatělost dřev i semen poskytuje doklady o lokálních požárech, ke kterým docházelo na povrchu substrátu, ve které jsou pohřbena nebo v blízkém okolí, hustota letokruhů odpovídá klimatickým změnám, výjimečně se mohou také objevit krystaly solí na povrchu makrozbytků, které svědčí o mimořádných chemických vlastnostech prostředí. Pyl, reprezentující generativní fázi vývoje rostliny, pak přináší informaci především kvantitativní.
- Menyanthes trifoliata, Comarum palustre, Rubus idaeus, Carex canescens
Ze srovnání principů makrozbytkové a pylové analýzy je zřejmé, že pro získání co nejpřesnějších informací o vývoje vegetace v minulosti je důležité využívat předností obou těchto na sobě často nezáviských metod.
Akce dokumentů