Přírodověda populárně
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
|
 Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko . |
 |
Nejnovější články
- Sliny, leishmanie a imunita
- V momentě, kdy drobný komárek rodu Phlebotomus nesoucí ve svém střevě nálož leishmanií, bodne svého hostitele, aby nasál jeho krev, rozehrává se složitá hra buněk a molekul. Parazitologové z laboratoře prof. Volfa získali unikátní a cenné informace o úvodním dějství této hry, když se zaměřili na vliv opakovaného sání flebotomů na vývoj leishmaniové infekce.
- Když se obnova střevních buněk vymkne kontrole
- Během vývoje, ale i v dospělosti se některé buňky živočichů včetně lidí přirozeně dělí a dávají vznik buňkám novým, zatímco jiné buňky zanikají – typickým příkladem jsou buňky střevní sliznice. Oba děje jsou přísně řízené. Buňky vysílají a přijímají signály, a to v podobě různých chemických molekul, které aktivují signalizační dráhy a dávají tak příkazy, co mají buňky dělat: proliferovat (dělit se), migrovat, diferencovat (zrát). Někdy se však stává, že se na nějaké dráze něco pokazí s fatálními důsledky v podobě vývojových vad neslučitelných se životem, ale i zhoubných nádorů.
- Kouří stará, kouří starej, kouří dcera, kouří syn... aneb Charakteristika českých kuřáků
- Některé zdravotní potíže na nás přijdou neočekávaně a těžko je můžeme ovlivnit. Na jiných se ale výrazně podílíme vlastním chováním. Příkladem takového chování je kouření. Co ovlivňuje, zdali člověk kouří, nebo ne? Roli mohou hrát různé faktory od dědičnosti po ekonomické vlivy. Trojice vědců z Přírodovědecké fakulty UK a University College London se ve svém výzkumu zaměřila na možný dopad různých demografických a sociálních charakteristik u obyvatel ČR. Kromě vlivu těchto ukazatelů testovali i vliv oblasti, kde jedinec žije.
- Co se děje v lese na jehličí
- Jste-li měňavka a celé vaše tělo tvoří jediný beztvarý váček výživné cytoplazmy, chránit se pomocí pevné schránky zní jako moc dobrý nápad. A skutečně, podobnou obrannou strategii si zvolily nejrůznější zcela nepříbuzné skupiny měňavek mnohokrát nezávisle na sobě. Ty, jejichž schránky jsou oválné s jediným otvorem, se nazývají krytenky a tvoří podstatnou součást půdních společenstev na celém světě.
- Mohou příbuzné domácí druhy zpomalit rostlinné invaze?
- Jedním z možných vysvětlení rozdílů v invazní úspěšnosti nepůvodních druhů rostlin je naturalizační hypotéza, kterou formuloval Charles Darwin již v roce 1859. Podle ní budou v oblasti invaze úspěšnější nepůvodní druhy, které zde postrádají blízce příbuzné taxony. Nepříbuzné druhy se totiž méně překrývají ve využívání zdrojů a také sdílejí menší spektrum specializovaných škůdců.
- Jak nástroj pro testování tvrdosti betonu pomáhá geomorfologům?
- Schmidt hammer (SH) je nástroj určený původně především pro stavebnictví. Na základě intenzity zpětného odrazu vystřelené pružiny proti prověřovanému materiálu je zjišťována pevnost materiálu v tlaku. Nástroj však už několik desetiletí používají i geomorfologové, kteří s jeho pomocí získávají informace o historii zvětrávání. Jedno z nejčastějších použití SH v geomorfologii je relativní datování povrchů.
- O sedmnácti potkanech a jednom zlém robotovi
- Hipokampus je mozková struktura tvarem připomínající mořského koníka, od něhož také pochází její název. Roli této části mozku lze vidět například na známém případu pacienta H. M. Tomu byl hipokampus chirurgicky odstraněn z obou polovin mozku z důvodu jinak neléčitelné epilepsie. Po této operaci nebyl H. M. schopen vytvářet nové vzpomínky, což poprvé výrazně ukázalo na význam hipokampu v deklarativní paměti, tedy paměti na fakta nebo události.
- Oční měňavka vs. dezinfekční roztok, 1:0
- Každý uživatel kontaktních čoček jistě zná přísná hygienická pravidla pro práci s roztokem, ve kterém se uchovávají. Měňavky rodu Acanthamoeba nám dávají dobrý důvod, proč se jimi řídit. Tito prvoci běžně žijí ve slané i sladké vodě, v půdě či na rostlinách. Když se ale dostanou do oka, což se děje nejčastěji prostřednictvím kontaktních čoček, stávají se parazity. Způsobují pak vzácné, ale závažné záněty, občas vedoucí až k nutnosti transplantace rohovky, v nejtěžších případech ke ztrátě oka, vždy však ke zhoršení vidění.
- Víte, co pijete?
- Každý den jí požijeme několik litrů. Každé léto se v ní koupeme. Kolikrát ale pomyslíme na její čistotu? Řeč je o pitné a povrchové vodě. Z pochopitelných důvodů je nutné dbát na její nezávadnost a tak i rozvíjet metody, jimiž se případné nežádoucí látky detekují.
- Způsob života nejstarších trilobitů v Čechách
- Dnes, kdy stále jestě nenalézáme úplné kosterní pozůstatky předků člověka, existují na Zemi jedinečná místa, kde kromě dokonale zachovaných fosílií živočichů, včetně otisků měkkých tkání, nalézáme i doklady o jejich životě a okolním prostředí. Takovým místům, přesneji řečeno lokalitám, se v paleontologii říká „tafonomická okna“ (tafonomie – věda zkoumající vznik fosílií a způsob jejich zachování).
Akce dokumentů