Přírodověda populárně
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
|
 Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko . |
 |
Nejnovější články
- Google Images – co se pomocí něj dozvíme o vztazích ptáků a savců?
- Takzvaná občanská věda (citizen science), neboli zapojení široké veřejnosti do vědeckého výzkumu, se stala v mnoha oblastech velmi důležitou součástí vědecké práce. Existují tisíce projektů, ke kterým se může kdokoliv přidat. Ve volném čase tak můžete nahrávat zpěv ptáků, třídit fotografie neuronů v sítnici, formou hry stavět kvantový počítač nebo na fotografiích NASA hledat oblaka prachu. Jinou možností je využít velké množství dat, které veřejnost vlastně mimochodem nasbírá – fotky a videa nejrůznějších rostlin a živočichů. Přesně na takovéto fotky se podívali zoologové Peter Mikula, Jiří Hadrava a Tomáš Albrecht z Univerzity Karlovy.
- Jak žvýkala knížata a poddaní Velkomoravské říše?
- Lidské tělo je alespoň zvnějšku osově symetrické. Symetrie však není úplně přesná; možná víte, jak nepřirozeně vypadají obrázky vytvořené zrcadlovým převrácením jedné poloviny obličeje. Asymetrie je do jisté míry normální jev a je patrný i na kostech. Může vznikat v souvislosti se stranovou preferencí, ale signalizuje také dlouhodobý stres během vývoje. Jak souvisí žvýkání s asymetrií obličeje, studovala spolu s kolegy z dalších institucí doktorandka Katedry antropologie a genetiky člověka Alexandra Ibrová na kosterním materiálu z doby Velké Moravy.
- Hřbitov nebo městský park? Kde se ptáci více bojí?
- Přemýšleli jste někdy o tom, že když navštívíte hřbitov, ovlivňujete tím chování jeho obyvatel? Samozřejmě, ne zesnulých, ale těch ještě živých, jako například ptáků. Musí se vypořádat s vaší přítomností, zvyknout si na to, že v oněch místech chodíte, mluvíte, pracujete a měníte tak jejich stanoviště. Peter Mikula z Katedry Zoologie Přírodovědecké fakulty byl součástí mezinárodního týmu, který porovnával únikové chování ptáků na evropských hřbitovech a v městských parcích, aby zjistil schopnost ptáků přizpůsobit své chování různým podmínkám prostředí.
- Věda - Vizualita - Vnímání
- Na Přírodovědecké fakultě proběhla na začátku prázdnin neformální mezioborová konference (kolokvium) o významu vědecké ilustrace.
- Jak zemřel Tycho Brahe (1546-1601)? Věda odhaluje možné příčiny úmrtí po více než 400 letech
- Smrt slavného dánského astronoma Tycha Braha byla náhlá a kvůli okolnostem a příznakům, které u něj byly během jeho posledních dnů pozorovány, se dokonce předpokládalo, že mohl být i otráven. Předchozí studie však vyvrátily tuto spekulativní hypotézu o otravě a spíše se přikláněly k možnosti akutního onemocnění jako pravděpodobnější příčiny smrti. V roce 2010 byla provedena druhá exhumace Braheho těla s cílem nalézt odpověď, proč zemřel, a to i na svoji dobu, tak relativně mladý. Výzkum byl prováděn ve spolupráci dánských, českých a anglických týmů a podíleli se na něm také profesor Jaroslav Brůžek a doktorandka programu STARS Alizé Lacoste-Jeanson z Katedry antropologie a genetiky člověka Přírodovědecké fakulty.
- Další dílek do zlativkové skládačky
- Na rozdíl od rostlin a živočichů jsou jednobuněčné organismy zřejmě z veliké části ještě nepopsané, a to i v oblastech jinak značně prostudovaných. Mezi tyto jednobuněčné organismy, kterým říkáme protista, patří i zlativky (neboli chrysomonády). Jsou to bičíkaté řasy, z nichž některé na povrchu svého těla tvoří miniaturní křemičité šupinky různých tvarů. Jejich tvar a struktura jsou hlavním druhovým určovacím znakem zlativek. Zlativky jsou důležitou součástí jarního fytoplanktonu sladkých vod, kde mohou tvořit husté populace, dokud je postupem sezóny nepřerostou zelené řasy nebo sinice. Yvonne Němcová z Katedry botaniky PřF UK se svým kolegou E. Rottem z Innsbrucké university v Rakousku se zaměřili na prozkoumání druhové bohatosti zlativek vysokohorských jezer (1000 - 2500 m) v severním Tyrolsku. Rozšířili tak předchozí studie jezer z nižších poloh v té samé oblasti.
- Jaké bylo původní složení lesního porostu na Šumavě a v Bavorském lese?
- Pylové diagramy nám dávají informaci o tom, jak se dlouhodobě vyvíjela vegetace na určitém území. První diagram ze Šumavy a Bavorského lesa byl publikován v roce 1927 a představoval jeden z prvních kvalitativních pohledů na vývoj vegetace v této oblasti. Dnes existují kvantitativní modely rekonstrukce vegetace založené na pylových nálezech, které jsou už metodologicky pokročilé a představují základ pro konzervační ekologii a ekologii obnovy vegetace. Na Šumavě a v Bavorském lese se lesní manažeři, kteří mají za cíl obnovit původní skladbu lesa, řídí podle map přírodní potenciální vegetace, které nezahrnují dlouhodobou dynamiku skladby lesa. Právě tu se jala zkoumat skupina vědců z Katedry botaniky PřF UK, Botanického ústavu AV ČR, České zemědělské univerzity a jejich kolegů z Velké Británie a Švýcarska.
- Poodkrytá rozmanitost mikroskopických hub v Neotropech
- O tom, že diverzita organizmů v tropických oblastech je málo probádaná, není třeba pochybovat. Platí to i pro mikroskopické vřeckovýtrusné houby, jejichž neprozkoumaná diverzita je neustále středem pozornosti mykologů jak v oblastech mírného pásma, tak v tropech. Tentokrát se Ondřej Koukol z Katedry botaniky PřF UK se svými kolegy z ČR i ze zahraničí v rámci tří expedic zaměřil na tropický rod Hermatomyces.
- Dokážeme odhadnout nebezpečnost hada?
- Ve společné studii se tým vědců z Karlovy Univerzity a ze Státní univerzity v Baku, Ázerbájdžán, zaměřil na vnímání strachu z hadů. Jde o jedno z témat, které je na naší univerzitě zkoumáno dlouhodobě, a výsledky jsou opravdu zajímavé. Tato studie je společným výsledkem projektů Evy Landové, Markéty Janovcové a Petry Polákové.
- Pěvci jako indikátory znečištění
- Život ve městě se již dlouhou dobu netýká pouze lidí, ale také množství druhů živočichů, které byly schopné se adaptovat ať už dobrovolně, či nuceně. Takovéto jednotlivé jedince či populace je možné označit za bioindikátory, jejichž výskyt či stav nám pomáhá určit kvalitu životního prostředí, ve kterém žijeme. I neustálý monitoring pomocí sítě automatizovaných i manuálních stanic o stavu ovzduší nám nedává tak komplexní zhodnocení jako stav živých organismů. Jedním z nich je i sýkora koňadra (Parus major), která je jedním z nejrozšířenějších pěvců napříč celou Evropou. Na její zoubek, respektive analýzu krve a peří, se podívala skupina odborníků z České zemědělské univerzity v Praze, z brněnské Masarykovy univerzity a z Univerzity Karlovy v Praze.
Akce dokumentů