Přírodověda populárně
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
|
 Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko . |
 |
Nejnovější články
- S odpadky nejsou žerty
- Třídíte? Nebo vše házíte do komunálního odpadu? Přemýšleli jste, co se s odpadem dále děje? Pokud není skládkován, od čehož se vzhledem k vysoce negativním dopadům na životní prostředí upouští, dochází k jeho zpracování. To je však vzhledem k jeho složení z různorodého materiálu o to náročnější. Odborný tým v čele s Vojtěchem Pilnáčkem a Libuší Benešovou z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se proto zaměřili na možnosti optimálního využití technologie biosušení odpadu.
- Bojíme se pavouků jako řádu, nebo ve strachu taxonomie nehraje roli?
- Při reakci na podnět jsou v mozku vytvořeny signální dráhy, které pro různé situace umožňují různě rychlé reakce. Neurální okruhy zajišťující tyto rychlé odpovědi jsou jedny z nejstarších a zprostředkované reakce jsou jedny z nejpohotovějších. Otázkou je, jak moc v sobě máme zabudovaný například strach z pavouků? Je dán evolučně jako důsledek nějakého přirozeného výběru, učení a reflexů, nebo existuje jiný důvod pro tak rozšířenou fóbii? Už batolata reagují negativně na pavouky a předškolní děti se víc bojí lezoucích bezob-ratlých než létajících. Pro to přece musí být nějaký důvod! Výzkum strachu, nejen z pavouků, se díky Evě Landové, Markétě Janovcové a dalším z týmu profesora Daniela Frynty z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, neustále posouvá.
- Kdo rozhoduje, jak bude vypadat krajina kolem nás?
- Téměř polovina rozlohy Česka je využívána pro zemědělské účely, přitom se zde zemědělství věnuje méně než 5 % ekonomicky aktivních obyvatel. Malý počet lidí tak může výrazně ovlivňovat podobu krajiny, ve které žijeme. Využití ploch je v Česku systematicky studováno již od 70. let., zatím však šlo především o kvantitativní studie. Článek Tomáše Zavadila a Víta Jančáka v časopise Geografie propojuje kvantitativní data s kvalitativním výzkumem a dává tak hlouběji nahlédnout do problematiky propojující zemědělství a přeměnu krajiny.
- Roh jednorožce – co dalšího obsahuje 200 let starý lék na bolest?
- Bolest provází lidstvo odjakživa a její potlačování všemožnými přípravky tak není žádnou novinkou. Do objevu moderních analgetik (léků na bolest) bylo hlavní účinnou přísadou těchto přípravků opium, tedy sušená šťáva z nezralých makovic. Základem takových léků na bolest byl zejména alkoholový roztok opia, který poprvé připravil lékař Paracelsus již v 16. století. Obzvláště v 18. století byly velmi populární komplikované směsi látek. Analýza složení tehdejších léků je dnes velmi atraktivním tématem aplikace analytické chemie. Jednu takovou studii přípravku z druhé poloviny 18. století nyní provedl tým pod vedením doc. Karla Nesměráka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
- Pohádky z moře blízko ústí řeky: Jak se klimatické změny na ústřicích projevily
- Za devatero horami a devatero řekami, na samé hranici Vnějších a Centrálních Západních Karpat, rozkládá se zajímavá paleontologická lokalita Hôrka. Není to jen tak obyčejná lokalita, její geologický profil poskytl mnohé zajímavé poznatky díky přítomnosti mnohdy opomíjených ústřic stáří svrchní křídy. Vědecký článek vznikl sepsáním dlouholetých výzkumů paleontologa Jakuba Rantucha z Ústavu geologie a paleontologie (ÚGP) Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ne náhodou byla tato práce oceněná Cenou Zlatka Kvačka za nejlepší článek doktorského studenta na ÚGP.
- Chemiklání
- Chemiklání je týmová soutěž v chemii zaměřená na žáky středních škol. Soutěž letos již sedmým rokem pořádá Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice spolu se studentským spolkem Alumni scientiae bohemicae. Jedním ze zakladatelů této soutěže je Jan Hrubeš, současný student Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
- Sbohem ptáčci…?
- Jen tak vyjít do přírody, zavřít oči a zaposlouchat se do jejích zvuků doprovázených ptačím zpěvem... Možná si o tom časem budeme pouze vyprávět, pokud vývoj společnosti bude pokračovat stejným směrem. Zvuky přírody se v posledních 25 letech napříč Severní Amerikou a Evropou zásadně změnily. Jakým způsobem? Na to se podíval… tedy poslechl a zanalyzoval mezinárodní tým v čele s Catrionou A. Morrison a Simon J. Butlerem z University of East Anglia, jehož součástí byl i Jiří Reif z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Výsledky mezinárodní studie nedávno vyšly v prestižním časopise Nature Communications.
- Golfová hřiště v Česku z pohledu socioekonomických aspektů
- Spektrum výzkumných témat na Přírodovědecké fakultě UK je velmi široké a zahrnuje i studium dynamiky golfového trhu. Dana Fialová (Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje) a Přemysl Štych (Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie) se podíleli na studii pod vedením Jiřího Slámy z Jihočeské univerzity, která analyzovala vývoj golfových hřišť v České republice v letech 1990 až 2019.
- Jak ovlivňuje opiátová závislost matek vývoj cirkadiánních hodin?
- O biorytmech slyšel už téměř každý. Málokdo ale ví, co stojí za těmito opakovanými cyklickými ději. Jedním z biorytmů je i rytmus cirkadiánní, tedy takový, který se opakuje v intervalu přibližně 24 h. Celý systém je seřizován s vnějšími podmínkami pomocí světelných signálů z okolí, ale může být ovlivněn také řadou patologických faktorů, mezi které patří i opiátová závislost. Mezi opiáty patří i morfin, který se užívá v lékařství k tlumení bolesti. Při jeho dlouhodobém užívání však vzniká závislost a jeho působením dochází k mnohým patologickým změnám v organismu. A právě tím, zda a jak je ovlivňován cirkadiánní systém opiátovou závislostí na morfinu se zabývali na modelu laboratorního potkana vědci ze skupiny fyziologických adaptací a biorytmů pod vedením doc. Zdeňky Bendové z katedry Fyziologie Přírodovědecké fakulty UK.
- Na Kypr k moři? Co radši na netopýry?
- Středomořské ostrovy nejsou známé jen jako skvělé místo pro dovolenou, ale také jako místo s vysokou druhovou bohatostí netopýrů v Evropě. Čím to je? Ostrovy zvířatům nabízejí různá prostředí k životu, a tak je jejich diverzita vskutku zajímavá. Bohužel jsou tyto oblasti pod mnoha ekologickými hrozbami. Tým autorů, mezi nimiž je i pan docent Petr Benda z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, provedl akustickou studii zkoumající echolokační chování těchto savců, aby zjistili biotopové preference vybraných netopýřích druhů.
Akce dokumentů