E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Golfová hřiště v Česku z pohledu socioekonomických aspektů

Spektrum výzkumných témat na Přírodovědecké fakultě UK je velmi široké a zahrnuje i studium dynamiky golfového trhu. Dana Fialová (Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje) a Přemysl Štych (Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie) se podíleli na studii pod vedením Jiřího Slámy z Jihočeské univerzity, která analyzovala vývoj golfových hřišť v České republice v letech 1990 až 2019.

Na přelomu let 2018/2019 spadalo pod Českou golfovou federaci více než 53 000 členů a více než 112 golfových hřišť. Golfová hřiště však ve skutečnosti nejsou soukromé pozemky zcela izolované od zbytku vnějšího světa mimo členskou základnu, ale překvapivě hodně interagují se svým okolím a mohou mít velký dopad nejen na životní a společenský styl golfové komunity, ale také na místní ekonomiku a ceny nemovitostí v sousedství. Na základě několika předchozích publikací a expertních odhadů přinášejí golfové turnaje, přidružené obchodní aktivity a zahraniční turisté (především z Německa, Rakouska a Polska) lokální ekonomice několik milionů korun ročně. Výstavba hřišť, jejich provoz a udržitelnost jsou však ovlivněny socioekonomickou situací přilehlého území.

Vědci aktualizovali již dříve vytvořenou databázi golfových hřišť a pro účely této studie do ní přidali další, převážně socioekonomické charakteristiky. Analyzovány byly údaje o členské základně České golfové federace a demografické údaje poskytnuté Českým statistickým úřadem (např. počet obyvatel, ekonomicky aktivní počet obyvatel v blízkosti golfových hřišť). Socioekonomická charakteristika území byla definována s využitím zavedené metodiky Ministerstva pro místní rozvoj (například velikost populace, podnikání, míra nezaměstnanosti, dostupnost osobní a veřejnou dopravou, změny v těchto aspektech za posledních 10 let). Autoři dále zkoumali, zda majitelé golfového hřiště vlastní i pozemek, na kterém bylo vybudováno, nebo si jej pronajímají od jiného majitele. Dále bylo analyzováno portfolio nabízených služeb v komplexu hřiště (například možnost pronájmu, restaurace, ubytování).

V některých případech bylo golfové hřiště vybudováno při revitalizaci komponované krajiny, zde Golf Club Kynžvart v prostoru historického anglického parku u stejnojmenného zámku. Foto: Dana Fialová.

Výzkumný tým zjistil, že výstavba a rozvoj golfových hřišť souvisí se socioekonomickým typem území, protože většina z celkem 112 hřišť byla postavena v oblastech se silným rozvojovým potencionálem (65) nebo stabilizovaných (44) oblastech, zatímco pouze tři se nacházejí v periferních oblastech. Největší boom výstavby hřišť nastal v 90. letech, zatímco v současnosti golfový trh a ekonomika stagnují. Více než polovina golfových hřišť je nerentabilní, neboť vlastníci více investují, než vydělávají, přičemž ztráta na hektar (ha) dosahuje až 0,5 mil. Kč. Zisková hřiště vydělávají jen maximálně několik desítek tisíc Kč/ha. Co se týče zkoumaných služeb, tak golfová hřiště nabízejí širokou škálu typů a úrovní – od standardní až po luxusní úroveň.

Výsledky tedy naznačují, že pro majitele nepředstavují golfová hřiště pouze finanční motivaci, ale slouží jim také jako symbol prestiže, k ukládání kapitálu, jako koníček nebo provozem hřiště podporují sportovní aktivity. Autoři předpokládají, že obdobná situace panuje i v jiných státech světa, protože golfový trh se pravděpodobně globálně potýká s podobnými problémy jako ten český (tj. saturace, stagnující členská základna, nízká ziskovost, problémy s udržitelností).

A jak se změnila situace během posledních měsíců, tedy po dokončení a publikování studie? Podle autorů, vzhledem k charakteru golfových areálů a pravidlům hry – tedy pohyb ve volné přírodě maximálně ve skupinkách po čtyřech hráčích, bylo možné provozovat tuto aktivitu v době protiepidemiologických opatření jen s minimálním omezením. Ovšem velkou ztrátu pro golfové kluby znamenal zákaz přítomnosti diváků při turnajích a zejména omezení cestování, kdy chyběli zahraniční turisté. Hraní golfu totiž za normálních podmínek patří mezi oblíbenou a ekonomicky lukrativní formu sportovního cestovního ruchu.

Sláma J, Stejskalová I, Kincl T, Bystřický V, Kvítek T, Fialová D, Štych P, 2020: Golf courses in the Czech Republic: Analysis of the development and socio-economic characteristics. Land use policy, 99: 104976.

 

Darina Koubínová

Publikováno: Úterý 11.01.2022 19:10

Akce dokumentů