Články
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších vědeckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
- Jurský park v srdci Evropy?
- Zkuste si představit tropický ostrov s bujnou vegetací, písečnými plážemi, omývaný vlnami teplé a mělké laguny. Na pláži leží schránky různých mlžů a velkých ústřic. Další vlna náhle přikryje pískem kost velkého živočicha, se kterou si ještě před chvílí hráli žraloci.
- Oči, okno do duše
- Oči nám mohou o člověku mnoho prozradit. Pohled nám může například odhalit, čemu věnuje pozornost. Z očí lze také vyčíst některé emoce. Změna velikosti zorničky může být projevem soustředění. A barva očí, jak ukazuje nedávný výzkum, může u mužů vypovídat o dominanci. Tým vědců vedený Karlem Kleisnerem z Přírodovědecké fakulty nechal lidi ve zmíněném výzkumu hodnotit tváře studentů s modrýma nebo hnědýma očima. Tváře byly zobrazené na fotografiích a jejich hodnocení se týkalo atraktivity a dominance.
- O myších, lidech a parazitu-manipulátorovi
- Mezi největší jednobuněčné hvězdy naší fakulty právem patří parazitický prvok Toxoplasma gondii. V některých zemích západní Evropy se s ní během života setká více než polovina obyvatel, u nás je momentálně nakažena asi třetina populace. To znamená, že zhruba každý třetí čtenář tohoto textu má tu pochybnou čest toxoplazmu hostit ve svém těle, často v mozkové tkáni.
- Račí replikátoři
- Někdejší hojnost raků v potoce za vesnicí je při návštěvách u leckterých prarodičů obvyklou položkou ve výčtu toho, co zmizelo spolu s příslovečnými “starými zlatými časy”. Stejně jako mnozí jiní vodní tvorové byli i naši raci v průběhu minulého století zasaženi rostoucím znečištěním a regulací vodních toků. První velká rána evropským rakům však byla doslova morová - plísňové onemocnění zvané račí mor bylo na kontinent zavlečeno přes oceán v polovině 19. století a nelítostně hubilo celé jejich populace.
- Krušné hory pod dohledem vědců
- Metoda dobývání hnědého uhlí v Českých zemích se od druhé poloviny 20. století změnila. Nastoupila povrchová těžba a na jejím místě začaly vznikat rozsáhlé lomy. Takový výrazný zásah do terénu je však pro krajinu velikou zátěží a neobejde se bez následků. V oblasti Mostecké pánve vědci zaměřili svoji pozornost na narušenou stabilitu úpatí Krušných hor a rovněž na stabilitu přilehlého svahu.
- Rozhovor s polárníkem Danielem Nývltem
- Daniel Nývlt, externí člen katedry Fyzické geografie a geoekologie a zaměstnanec České geologické služby, se zpovídal pro náš web po návratu z české Mendelovy výzkumné polární stanice na antarktickém ostrově Jamese Rosse.
Akce dokumentů