RSS

Kanál RSS

Kamarád na půdě, nepřítel v přízemí – ozon, výzva budoucnosti?

Ozon ve stratosféře – ozonová vrstva – umožňuje na Zemi život. Jeho výskyt v troposféře, zejména tzv. přízemní ozon, však působí velice negativně, zásadním způsobem ohrožuje lidské zdraví, vegetaci i celé ekosystémy. Dnes navíc patří spolu s aerosolem a benzo[a]pyrenem mezi nejzávažnější škodliviny ve venkovním ovzduší v České republice i v Evropě. Iva Hůnová z Ústavu pro životní prostředí se proto se svým týmem zaměřila na podrobný výzkum výskytu ozonu na celém území Česka z dlouhodobého hlediska i v rámci sezónního vývoje.

Je starý halančík reprodukčně zdatnější než mladý?

Klást si podobnou otázku u lidí by se zdálo jako nesmysl, protože každý si dokáže představit, že reprodukční zdatnost starého muže nebo ženy je nižší, než když byli mladí. Situace je však odlišná u organismů, které po dosažení dospělosti stále rostou. Například u ryb evoluční teorie stárnutí předpovídá zvyšování reprodukční zdatnosti s věkem. Jak je tomu však u ryb, které žijí jen krátkou dobu, jako například halančíci? To je otázka, kterou řešil dvoučlenný český tým jehož členem byl i Jakub Žák z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Jak se ženy chovají když cítí hrozbu nevěry, a jak to souvisí s kvalitou jejich vztahu?

To je otázka, na kterou se pokusili odpovědět Jitka Lindová, Kateřina Klapilová, Adéla Vobořilová a Barbora Chlápková z Fakulty humanitních studií a Národního ústavu duševního zdraví a Jan Havlíček z Katedry zoologie naší fakulty.

Testosteron nedělá velké bojovníky – aspoň u chameleonů?

Velikost těla je u plazů jedním z nejvýraznějších rozdílů mezi pohlavími (tzv. pohlavního dimorfismu), mechanismus jejího vývoje je však stále málo prozkoumán. Vědci předpokládali, že hlavní roli hrají samčí pohlavní hormony tvořené ve varlatech, jako se to tvrdí o většině obratlovců, nicméně studie na gekonech napovídala opaku. Trojice vědců z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v čele s prof. Lukášem Kratochvílem provedla studii na chameleonech za účelem výzkumu vlivu samčích pohlavních hormonů na vývoj pohlavního dimorfismu.

Může chození do školy ovlivnit naše duševní zdraví v dospělosti?

Duševní zdraví je důležité stejně jako to fyzické, i když se mu mnohdy nedostává tolik pozornosti. Nová studie českého výzkumného týmu hledala spojitost mezi dosaženým vzděláním s výskytem duševních nemocí. Zmapovala také skupiny populace, které potřebují nejvíce pomoci. Přírodovědeckou fakultu v tomto výzkumu zastupovala Marie Kuklová z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje.

Proč je tak důležité kolik napadne sněhu v zimě? Ukáže, zda bude v létě sucho.

Suchá období trápící v posledních letech nejen naši krajinu, ale i další země střední Evropy, mají více příčin. Nejčastěji jsou spojována zejména s vyššími teplotami vzduchu, nižšími srážkami, či jejich odlišným rozložením během roku. Zásadní roli však hraje i akumulace sněhové pokrývky, na jejíž změny se blíže podívali odborníci na hydrologii spolu se členy Katedry fyzické geografie a geoekologie z naší fakulty.

Whiskey, gin, slivovice bílá...je alkohol stále dospívajících milá?

Alkohol představoval v minulosti pro dospívající značné, a poměrně dostupné, lákadlo. V posledním desetiletí však začala v Evropě spotřeba alkoholu mezi dospívajícími klesat. Jaké jsou hlavní příčiny tohoto poklesu zanalyzoval Ladislav Kážmér z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje spolu s Pavlou Chomynovou z Národního ústavu duševního zdraví.

Tichý nepřítel

Pálení očí, podrážděná kůže, ekzémy, bolesti hlavy, vznik astmatu, rakovina a dokonce i smrt. To jsou hlavní zdravotní rizika způsobená formaldehydem. Látkou, která je celosvětově produkována ve velkém, jelikož je součástí značného množství produktů. Pokud i vy pociťujete některé z výše uvedených příznaků a chtěli byste zjistit, zda není příčinou například nový nábytek, podívejte se na nové možnosti rychlého stanovení obsahu formaldehydu v dřevěných výrobcích, na jehož vývoji se podíleli i Pavel Dvořák a Vlastimil Vyskočil z Katedry analytické chemie.

Kdo žije v ptačím peří?

Mezinárodnímu týmu vědců i se zastoupením z naší fakulty se podařilo popsat nové hostitelské vztahy mezi všenkami (taxon Ischnocera: Philopteridae) a ptáky. Nové výsledky ukazují, že život a evoluční vztahy všenek jsou mnohem složitější, než jsme si dříve dokázali představit.

Invaze ježků na Nový Zéland

Ostrovy Nového Zélandu jsou jediným územím, které ježek západní (Erinaceus europaeus) nově kolonizoval s lidskou pomocí. Vědci dlouho předpokládali, že ježek byl nejprve vysazen na Jižním ostrově Nového Zélandu v 19. století, a odtud se rozšířil i na Severní ostrov. Nová data získaná analýzou dobových literárních zdrojů i pomocí molekulárních metod ale ukázala, že celá věc je složitější. Současná studie je výsledkem práce mezinárodního týmu vědců, ve kterém má své zástupce i naše fakulta.

Výuka a výzkum během pandemie

Jak zasáhla karanténa do života vědců? Zeptali jsme se Petra Turečka (teoretický biolog, postdok) a Lukáše Kratochvíla (evoluční biolog, profesor)

Rozmanitost ptactva v ovocných sadech

Ptačí populace jsou v důsledku často intenzivního a neuváženého využívání krajiny v současné době ohroženými články ekosystému. Postupně dochází k jejich vytlačování z krajiny, což má v konečném důsledku neblahý vliv na ekologickou rovnováhu v přírodě dopadající i na člověka. Je však opravdu veškerá antropogenní krajina pro ptačí populace nehostinnou? Na to se blíže podívali odborníci spolu s Dušanem Romportlem z Katedry fyzické geografie a geoekologie, kteří se zaměřili na stav ptactva na menších plochách využívaných jako ovocné sady.

Mlhy nad Českem. Jaký je jejich vývoj?

Mlhy mají zásadní význam jak pro přírodní prostředí, tak pro společnost. Přinášejí do krajiny nezbytnou vláhu a čistí atmosféru. Zároveň však mohou být nebezpečné v souvislosti se sníženou viditelností a vzniku nebezpečných kyselin při spojení se znečišťujícími látkami. Donedávna však jejich podrobnému výzkumu nebyla věnována dostatečná pozornost. Vědci v čele s Ivou Hůnovou se proto zaměřili na komplexní zhodnocení výskytu tohoto důležitého jevu na území Česka z dlouhodobého hlediska.

Je pro fazole globální oteplování hrozba?

Globální oteplování se dotýká všech sfér našeho života. V budoucnu by mohlo zasáhnout i do našeho jídelníčku, třeba fazolí, které jsou velmi citlivé na vyšší teploty. Teplotní regulací této plodiny se zabýval mezinárodní vědecký tým, v němž naši fakultu zastupovala Lenka Svitáková z Katedry experimentální biologie rostlin.

Ochrana lesů před invazí netýkavky žláznaté

Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) patří mezi nejúspěšnější invazní rostliny v Evropě. Její výskyt byl v minulosti soustředěn zejména na břehy vodních toků, odkud dochází k dalšímu šíření. V posledních zhruba 20 letech se však začala ve větší míře objevovat v lesích. Jaké podmínky ovlivnily tuto náhlou změnu v průběhu invaze, jaký vliv na lesní ekosystém může mít její přítomnost a jak je možné zastavit její šíření? Na to se blíže podívala skupina odborníků z Botanického ústavu AV ČR a naší fakulty.

Pes, nebo vlk?

Známé rčení praví, že pes je nejlepším přítelem člověka a v současné době vidíme, že tomu tak často opravdu je. Přesto, že je pes naším nejlepším přítelem, o něm spoustu věcí nevíme. Například to, kdy se naším přítelem stal, tedy jinak řečeno, kdy došlo k domestikaci jeho divokého předka, vlka. Na tuto otázku se snažil odpovědět tým vědců, mezi nimi i Martina Lázničková-Galetová z Hrdličkova muzea člověka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Moravského zemského muzea v Brně. S pomocí nejnovějších technologií podrobili tito badatelé podrobné analýze vzorky zubů z paleolitického naleziště Předmostí. Jejich práce navazuje na dřívější studie na této lokalitě, kde se vědci snaží vysledovat důkazy jedné z nejstarších domestikací vlka.

Většina dusíku v Labi podle izotopového složení pochází z odpadních vod

Už od začátku monitorování kontaminace dusičnanů v Labi v 60. letech 20. století jsou jejich koncentrace poměrně vysoké a příliš se nemění. Vědci z Přírodovědecké fakulty a Spojených států se zaměřili na výzkum izotopového složení dusíku v Labi přítomných dusičnanech. Ukázalo se, že mezi lety 2008-2009 většina dusičnanů pocházela z odpadních vod lidských sídel, a to zejména menších obcí.

Jaký je osud proglaciálních jezer?

V současné době představují proglaciální jezera jedno z velkých ohrožení. V důsledku globálního zvyšování teploty vzduchu a zvýšeného tání ledovců může dojít k jejich protržení, což má mnohdy katastrofální následky. S ústupem ledovců je zároveň ohrožen jeden z významných vodních zdrojů. Toto důležité téma není lhostejné ani Kristýně Falátkové, Miroslavu Šobrovi a Bohumíru Janskému z Katedry fyzické geografie a geoekologie spolu s Martinem Slavíkem a Jiřím Brunthansem z Katedry hydrogeologie, kteří se v současném výzkumu zaměřili na ledovcovo-morénový komplex Adygine v pohoří Tien Shan.

Listy o biologii aneb pohled do vědecké kuchyně

Čteme-li vědecké publikace a posloucháme-li přednášky, můžeme snadno nabýt dojem, že věda se řídí přísnými objektivními pravidly a pro osobní příběhy výzkumníků v ní není žádné místo. Vydaná korespondence dvou vědců ale ukazuje, že vědecké teorie vznikají v dramatických soubojích, do nichž je potřeba vstoupit celou svou bytostí.

S čím může souviset velikost čejčích vajec?

Velikost vejce není jen tak ledajaká hodnota. Má totiž důležitý význam pro ptáče, které se z něj chystá vyklubat. Z většího vejce se vylíhne větší ptáček, který má posléze větší šanci na přežití, zejména u druhů, kde nejsou mláďata (kuřata) krmena, ale musejí být hodně samostatná, podobně jako u domácí slepice. Větší kuře je totiž silnější a odolnější, dokáže se ubránit predátorům i přečkat nepříznivé počasí. Co tedy ovlivňuje velikost vajíček v hnízdech čejky chocholaté (Vanellus vanellus)?