RSS

Kanál RSS

Kolik stojí hospitalizace spojená s narozením dítěte? Záleží na způsobu početí?

Na území Česka pozorujeme v posledních desetiletích postupně se zvyšující věk matek při porodu. Odkládání rodičovství však s sebou nese i jisté negativní důsledky. Jedním z nich je i problém s neplodností a s tím spojené stále častější využívání umělého oplodnění. Konkrétně jednou z nejvyužívanějších metod je tzv. IVF (in vitro fertilizace). Zvyšují se u těchto případů náklady spojené s porodem a následnou hospitalizací v důsledku zvýšených zdravotních komplikací? Tereza Havelková, Luděk Šídlo, Jiřina Kocourková a Anna Šťastná z Katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty, Univerzity Karlovy, provedli na toto téma podrobný výzkum.

Jak je to s toxicitou podražců?

Podražce (Aristolochia) jsou aromatické okrasné rostliny, které se vyskytují prakticky po celém světě. Nejvíce druhů nalezneme v teplých přímořských oblastech – hlavně ve Středomoří a Asii. Tyto rostliny obsahují biologicky aktivní sloučeniny pojmenované po tomto druhu – aristolochové kyseliny I a II. Obě zmíněné látky způsobují mutace vedoucí ke vzniku rakovinného bujení a jsou vedeny jako karcinogeny první třídy. Dosud neprozkoumanou oblastí bylo jejich vzájemné působení v organismu. To se rozhodl změnit mezinárodní tým vědců s hlavním přispěním skupiny prof. Marie Stiborové a Petra Hodka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Není pavouk jenom převlečený štír? Hodnotící výstava živých bezobratlých pomohla nahlédnout do zákulisí strachu z pavouků.

V září 2020 se na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a v Národním ústavu duševního zdraví uskutečnila hodnotící výstava živých bezobratlých. Akci vymysleli a zorganizovali profesor Frynta a doktorka Landová z katedry zoologie se svými studenty. Živé exponáty pocházely z chovů organizátorů akce i z chovů některých entomologů, konkrétně můžeme jmenovat doktora Šípka, který je také jedním ze spoluautorů čerstvé publikace v Scientific Reports. Návštěvníci výstavy hodnotili exponáty na základě vnímaného strachu, odporu a krásy a pomohli tak autorům studie objasnit jejich otázky týkající se například fobie z pavouků, či vnímání švábů.

Náhled do tajů organické syntézy: nová cesta k cytotoxickým látkám

Víte, jak probíhají prvotní stádia zrodu molekul, které po jejich dlouhé cestě z chemikovy hlavy až do platíčka s tabletkami či injekce s roztokem známe jako léčivé látky? Že jste nikdy neslyšeli o organické syntéze? Jsou to však právě vědci věnující se tomuto oboru, kteří často stojí za úplně prvotními nápady, jak tyto molekuly syntetizovat a jsou tak nepostradatelnou součástí celého procesu. Oblíbeným přístupem je pak efektivní a ekonomická syntéza analogů přírodních biologicky aktivních látek. A právě s jednou takovou novou syntézou nyní přišel tým Dr. Elišky Matoušové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy

V JAR natáčela s domorodci, v Ugandě bořila tabu o menstruaci. Studentka PřF UK zvítězila v soutěži Labyrint 2030.

Michaela Šrámková se v současnosti na Přírodovědecké fakultě věnuje doktorskému studiu na Katedře sociální geografie a regionálního rozvoje. Dlouhodobě se zabývá tématy udržitelného a komunitního turismu a ve své disertační práci zkoumá adaptaci cestovního ruchu na vodní krizi ve městech globálního jihu. Svoji pozornost zaměřuje především na oblast Afriky, kde se podílela na řadě projektů. Jeden z nich byl dokonce zpětně oceněn vítězstvím v soutěži Labyrint 2030. Jak probíhalo filmování s domorodým kmenem? S jakými problémy se potýkají africké ženy? A proč by měl podle ní do Afriky vyrazit každý?

Slaná či sladká? Na tom záleží.

Na výskyt mlh má vliv mnoho faktorů. Základními předpoklady pro to, aby mlha vůbec vznikla, jsou dostatečná vlhkost vzduchu a existence kondenzačních jader. Faktorů ovlivňujících vznik mlh však je mnohem více a stále zatím nejsou dostatečně prozkoumány. Mezinárodní vědecký tým Ivy Hůnové z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy již dříve zkoumal a kvantifikoval účinky meteorologie a znečištění ovzduší, dále potom vliv terénu a lesů. Nyní se zaměřil na vliv vodních ploch v okolí měřících stanic – a navíc – v závislosti na typu vody – sladké či slané.

Kolik jídla vyhodí české domácnosti?

Plýtvání jídlem je celosvětový problém. Podle FAO (Organizace OSN pro výživu a zemědělství) se na světě ročně vyhodí až 1/3 – tedy zhruba 1,2 mld. tun – vyprodukovaných potravin. V Evropě se pak podle dat EU ročně nevyužije asi 20 % jídla. Na potřebě tyto objemy redukovat panuje mezinárodní shoda. Například členské země OSN si v programu Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) v bodě 12.3 vytyčují do roku 2030 snížit globální plýtvání (v přepočtu na hlavu) na polovinu. Klíčovou podmínkou pro naplňování podobných cílů je detailní monitoring. V něm jsou však podle odborníků značné mezery. Na studii Petry Novákové (mimochodem absolventky PřF UK) publikované v časopise Foods, která má pomoci data doplnit, se podílela i Svatava Janoušková z Katedry učitelství a didaktiky chemie PřF UK.

Dosud skrytý gekonek objevený českými vědci

I když by se mohlo zdát, že rozšíření živočišných a rostlinných druhů na Zemi je již dobře známo, není tomu tak. Stále dochází k novým nálezům a objevování druhů i v oblastech, které bychom mohli označit za dobře prozkoumané. Překvapivý objev se povedl i českým vědcům v čele s Jiřím Šmídem a Lukášem Polou z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kteří v Jordánsku jako první objevili prozatím nezaznamenaný druh gekona.

Chemici jako děti Slunce na cestě ke hvězdné budoucnosti chemie

„Jenže my, my lidé, my děti slunce, světlého zdroje života, my sluncem zrození, my nad tím černým strachem ze smrti zvítězíme!“ Tato slova vložil do úst chemika Protasova ruský spisovatel a dramatik Maxim Gorkij ve své hře Děti Slunce již v roce 1905. Jeho vyjádření se stalo inspirací pro komunikační strategii „Chemici jako děti Slunce“, kterou navrhují Mgr. Radek Chalupa a doc. Karel Nesměrák z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ti chtějí touto cestou poukázat na úspěchy chemiků napříč dějinami a potlačit chemofobii (strach ze všeho chemického, který ve společnosti panuje).

V JAR natáčela s domorodci, v Ugandě bořila tabu o menstruaci. Studentka PřF UK zvítězila v soutěži Labyrint 2030.

Michaela Šrámková se v současnosti na Přírodovědecké fakultě věnuje doktorskému studiu na Katedře sociální geografie a regionálního rozvoje. Dlouhodobě se zabývá tématy udržitelného a komunitního turismu a ve své disertační práci zkoumá adaptaci cestovního ruchu na vodní krizi ve městech globálního jihu. Svoji pozornost zaměřuje především na oblast Afriky, kde se podílela na řadě projektů. Jeden z nich byl dokonce zpětně oceněn vítězstvím v soutěži Labyrint 2030. Jak probíhalo filmování s domorodým kmenem? S jakými problémy se potýkají africké ženy? A proč by měl podle ní do Afriky vyrazit každý?

První fluorescenční barvivo pro sledování amyloidních fibril v živých buňkách

Amyloidní plaky jsou charakteristickým znakem mnoha neurodegenerativních onemocnění, mezi něž patří např. Alzheimerova, Parkinsonova či Huntingtonova choroba. Jak naše společnost stárne, tyto nemoci postihují čím dál více lidí a způsobují těžké chvíle nejen samotným pacientům ale hlavně jejich nejbližším. Selektivní pozorování amyloidních plaků je zásadní pro studium mechanismu jejich patogeneze a jeho možnosti jsou dosud značně omezené. Novou nadějí je malá molekula barviva, která umožňuje provádět pozorování přímo v živých buňkách. Na jejím vývoji spolupracovali vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie Věd ČR (ÚOCHB AV ČR) a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Výsledkem jejich práce byla publikace, jejíž hlavním autorem je Dr. Pankaj Gaur.

Čeští polárníci jsou připraveni na budoucnost

Předvídání vývoje krajiny vychází ze znalosti současného stavu zájmového území a jeho změn v minulosti. Skupina odborníků v čele se Stephenem J. A. Jenningsem z Masarykovy univerzity v Brně dokončila mapování nehostinné oblasti poloostrova Ulu, jež by mohla být obrazem budoucího vývoje dalších oblastí Antarktického poloostrova. Na výzkumu se významně podílel i Zbyněk Engel z katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který na polární výzkumné expedice vyráží od roku 2009.

Pohled na zoubek slonům a starožitníkům

Se slonovinou se obchodovalo již od pravěku, dokud nemusel být tento typ komerční činnosti před více než třiceti lety na základě mezinárodní úmluvy zcela zakázán, aby nedošlo k úplnému zdecimování zbývajících slonů. Zákaz obchodu však není kompletní. Například v EU se stále povoluje obchod se starožitnostmi vyrobenými ze zvířat, která byla zabita více než 50 let před tím, než začali být sloni, podobně jako řada dalších druhů, v EU před nadměrným mezinárodním obchodem chráněni. Argumentuje se tím, že zabití zvířat „tehdy“, neohrožuje současné populace. Je však všechno, co je prohlašováno za starožitné, opravdu staré? Vědci z Centra forenzních studií Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR analyzovali artefakty ze slonoviny zadržené Českou inspekcí životního prostředí, ověřovali jejich stáří udávané obchodníkem a dospěli k překvapivým závěrům.

Co je malé to je hezké? A někdy i toxické.

S mikroplasty se v poslední době doslova roztrhl pytel. Jsou všude, ve vodě, v půdě, vzduchu, a dokonce i ve vzdálených oblastech jako je třeba Arktida. Studium vzájemného působení mikroplastů a běžných organických polutantů se přitom doposud soustřeďovalo zejména do oblastí oceánů a vodních zdrojů. Jejich přítomnost v půdě je však o řád vyšší. Doktorandka Tereza Černá z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se proto spolu se skupinou odborníků pustila do pokusu interakcí půd s obsahem polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) a polyuretanových pěn. A jak to dopadlo?

Železo hvězdou nového přístupu k léčbě rakoviny

Rakovina – zákeřné onemocnění, se kterým se jen za rok 2020 celosvětově potýkalo přes 19 milionů pacientů a skoro 10 milionů z nich mu podlehlo. Není tak divu, že hon za novými a účinnějšími způsoby léčby je stále v popředí zájmu vědců i široké veřejnosti po celém světě. Zvláštní pozornost se v posledních letech soustředí hlavně na cílenou léčbu, která by minimalizovala nežádoucí účinky konvenčních chemoterapeutik. S jednou takovou novou cílenou léčbou nyní přišly laboratoře vedené Dr. Jaroslavem Truksou a L. Wernerem z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR (BTÚ AVČR). Podrobně ji popisuje publikace, jejíž hlavním autorem je Cristian Sandoval-Acuna (BTÚ AVČR) a dále se na ní podílely Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy a Ústav molekulární genetiky AVČR.

Proč zíváme (déle než ptáci)?

Léto, horko, zatemněná místnost a nudná přednáška – situace, kdy se chce zívat snad každému z nás, i když to není zrovna dvakrát vhodné. Mnoho z nás si jistě položilo otázku, proč vlastně zíváme. Stejně tomu bylo v průběhu let pro tucty vědců, a tak ve společnosti koluje spoustu různých odpovědí na tuto otázku. Tou nejpopulárnější by pravděpodobně bylo, že zívání zvyšuje přísun kyslíku do krve. K překvapení mnohých však byla tato teorie vědeckou komunitou vyvrácena již před více než 30 lety. Proč tedy zíváme? A mají to stejně i další živočichové? Na tyto otázky nám nyní dokáže odpovědět dosud největší studie zívání vůbec. Tu provedl mezinárodní tým vědců za přispění studentů skupiny Mgr. Pavla Němce, Ph.D. z Katedry zoologie z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Záhadné organismy měnící rtuť pod Grónským ledovcem vědcům stále unikají

Rozlehlé ledovcové masy na naší planetě bezútěšně tají a v souvislosti s tím se hovoří zejména o nebezpečí zvedající se hladiny světového oceánu. Jedním z gigantických pevninských ledovců, který v současné době ztrácí na objemu, je i Grónský ledovec. Pokud by došlo k roztání celého Grónského ledovce, zvedla by se hladina světového oceánu až o 7 metrů. Jde však o jediné nebezpečí? Při výzkumu mezinárodního týmu pod vedením Jona Hawkingse z Florida State University, na kterém se významně podílela i skupina odborníků z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK v čele s Markem Stibalem, byla odkryta čerstvá urgentní zpráva. Nebezpečí nepředstavuje pouze množství vody, ale také výskyt toxických látek v tavných vodách.

Mars: cesta k metanu a (mnohem) dál

Curiosity neboli zvědavost ‒ důležitá kosmická sonda ale také běžná emoce spojená s objevováním neznámého. Ačkoliv jsme v současnosti svědky počátků kosmického turismu, vesmír a jeho chemie jsou stále opředeny mnoha otázkami. Velkou neznámou byl pro vědce původ metanu, který na Marsu objevila právě sonda Curiosity. Na Zemi je jeho vznik spojený hlavně s činností živých organismů, ale jak je tomu na rudé planetě bez života? Na cestu za odpovědí na tuto otázku se vydali čeští vědci prof. Svatopluk Civiš a Mgr. Antonín Knížek z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Když šel sopečný popel přes celé Čechy

Velké výbuchy sopek jsou pro tuzemce známé asi především z katastrofických filmů, a rozhodně ne z naší krajiny. Nicméně i u nás byla historie místy značně výbušná. Jednou ze záhad geologické minulosti Českého masivu byla všudypřítomná vrstva tufu (zpevněného sopečného popela), zvaného bělka, v karbonských pánvích středních a západních Čech. Jak ale jednotlivé vrstvy z různých koutků Česka spojit a určit jejich zdroj? Na to se podívali odborníci z Přírodovědecké Fakulty UK, Akademie věd ČR a České geologické služby v čele s Filipem Tomkem z Ústavu geologie a paleontologie.

Experimentální rozklad

Depozice síry a dusíku velmi významně ovlivnily ekosystémy celé severní polokoule naší planety. Působení kyselých dešťů mělo významný vliv nejen na změny pH vod a vyplavování důležitých iontů z půdy do povrchových vod, ale také na změnu rychlosti rozkladu rostlinného opadu a tím i na globální koloběh uhlíku. Na rychlost rozkladu má přitom vliv více faktorů. Jakým způsobem se na ní podílí typ substrátu a ovlivní ji vyšší přísun dusíku? Tyto otázky si položil Michal Růžek z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a spolu se svým týmem učinil pokus při kterém odhalil zajímavé výsledky.