RSS

Kanál RSS

První katedrový seminář 2014/15

Krajinova posluchárna B14, 2. mezipatro, Benátská 2.

Školení v Plone

Základní návody a rady pro práci s fakultním webem

Obhajoba doktorské práce Kristýny Vazačové

The evolution of dispersal traits in plants

Vliv velkých býložravců na přežívání rostlin v krajině

Míra výskytu a přežívání jednotlivých rostlin je ovlivněna podmínkami, ve kterých žijí. Změny v krajině, jako například fragmentace lokalit, se na dynamiku těchto druhů v rámci celého biotopu projeví až za delší dobu. Z krátkodobého hlediska je proto ovlivňují také jiné faktory, a to ty s přímým dopadem na jejich životní cyklus. Vliv spásání rostlin velkými býložravci na přežívání druhu Scorzonera hispanica (Černý kořen) zkoumaly Zita Červenková a Lucie Hemrová z Katedry botaniky Přírodovědecké fakulty v Praze.

Podzimní geobotanický slunovrat 2014

Místo bude ještě upřesněno, ale bude to klasicky někde v zahradě.

Obhajoby bakalářských prací - podzim 2014

Podzimní obhajoby bakalářských prací proběhnou v pondělí 8. 9. 2014 v Semináriu. Níže je uveden časový harmonogram a komise. Práce jsou k dispozici k nahlédnutí na sekretariátu katedry, nebo spolu s posudky ke stažení na SISu.

Pozvánka na obhajoby diplomových prací oboru Botanika, podzim 2014

Krajinova posluchárna B14, 2. mezipatro.

Exkurze do Makedonie a Srbska – na Balkán je cesta jako žádná ze sta

Červen se na Přídorovědecké fakultě nenese pouze ve znamení zkoušek, státnic a obhajob, ale také exkurzí – jak těch po našich luzích a hájích, tak zahraničních, úzce oborově zaměřených i interdisciplinárních. Troufám si říci, že jedna z nejpovedenějších byl druhý ročník botanicko-zoologická exkurze, která letos zamířila na Balkán, do Srbska a Makedonie, jejichž nadmíru různorodá flóra a fauna i kultura v nás vyvolávala po celých dvanáct dní nemalé vzrušení.

Ostrovy chladu nad oceány tropické zeleně

Studium vysokohorské flory v tropech je nejen zajímavé samo o sobě, ale může nám poskytnout i mnoho užitečných informací o minulých dobách ledových a principech, jak se šíří jednotlivé rostlinné druhy. Tříčlenný tým vedený docentem Petrem Sklenářem z PřF UK se podíval na biodiverzitu a rozšíření druhů v alpinských oblastech jihoamerických, afrických a novoguinejských hor v tropech.

Pod sukýnkou zlativkové databáze www.chrysophytes.eu

Něco málo o zlativkách jste se už v naší rubrice mohli dočíst. Jen pro připomenutí: tito bičíkovci ze skupiny Chrysophyceae jsou pokryti křemičitými šupinami, žijí osamoceně nebo v koloniích, mohou fotosyntetizovat nebo se živit mixotrofním, či dokonce heterotrofním způsobem. Tvoří významnou část fytoplanktonu zejména ve sladkých stojatých vodách chudých na živiny. Díky svým poměrně úzce definovaným ekologickým nárokům se používají jako bioindikátory kvality vod a jejích změn. Jelikož jejich šupiny přetrvají mnohá léta v sedimentech, slouží i jako výborné indikátory ekologických podmínek v minulosti. Algologické oddělení Katedry botaniky se zasloužilo o vznik celoevropské databáze těchto obskurních :-) řas – a já se vydávám vyzvědět něco víc od Pavla Škalouda, současného hlavního organizátora projektu.

Erasmus 2014/2015 výběrové řízení na katedře botaniky

Výběrové řízení na přihlášky k Erasmu na školní rok 2014/2015 k destinacím, s nimiž má smlouvu katedra botaniky, proběhlo 28. 3. 2014 s tímto výsledkem. Omlouvám se za zpožděné zveřejnění, byl jsem marod.

Terénní cvičení z botaniky DOBRONICE 2014 informace

V příloze najdete podrobné informace o Terénním cvičení z botaniky (kurz MB120T61) pro studenty biologie odborné, učitelských kombinací biologie a praktické geobiologie a o Botanické exkurzi (kurz MO550C03) pro studenty OŽP.

Termíny SZZK 2014

Termíny státních závěrečných zkoušek na katedře botaniky v roce 2014.

Zelená hruštička z Uralu

Zelené řasy jsou nejdiverzifikovanější a nejúspěšnější skupina fotosyntetických eukaryot. Oproti jiným řasám se jim povedlo kolonizovat souš, což v historii jednak vedlo ke vzniku cévnatých rostlin, ale také linií, které osídlily půdy a dokonce i různé povrchy přímo na vzduchu. V půdě se nachází velmi různorodá společenstva řas, která ještě nejsou zcela prozkoumána.

Pozdrav z minulosti

Během posledních dvaceti let vznikla nová disciplína zvaná fylogeografie, která zkoumá vztah mezi historickými procesy a současným rozšířením druhů na velikých geografických škálách. Pátrá po jejich příbuzenských vztazích a genetické diverzitě (diverzitě genetických markerů). Zuzana Münzbergová a její kolegové se pokusili vyzkoumat, zda podobné závislosti, které jsou známé na kontinentální škále, je možno pozorovat i na území o rozloze několika kilometrů čtverečních. Konkrétně se snažili zjistit, zda je dnešní genetická rozdílnost populací vytrvalé rostliny Succisa pratensis ovlivněna minulým rázem krajiny.

Genetická konference GSGM 2014

Pozvánka na tradiční konferenci Genetické společnosti Gregora Mendela, která se koná ve dnech 24.-26.9.2014 v Průhonicích u Prahy

Sametová invaze aneb co lze očekávat od mechu nepůvodního v ČR

Trnovník akát, bolševník obecný, šeřík obecný nebo náprstník červený. Tahle jména jsou nám důvěrně známá. Ale vězte, že se jedná o rostliny, které se zabydlely nastálo na našem území, ačkoliv jejich původní areál výskytu je v jiných státech. V Evropě je celkově odhadem 36% nepůvodních rostlin (rostlin stabilně a trvale rostoucích v jiném než původním areálu výskytu), včetně mnoha druhů invazních. Ty nekontrolovaně kolonizují nová území a vytlačují z nich původní druhy s podobnými nároky. Některé z invazních druhů s námi sdílí prostor již několik desetiletí nebo dokonce staletí, takže si ani neuvědomujeme, že tu původně neměly co dělat. Coby „velcí vládci tvorstva“ si uvědomujeme výrazné změny v rámci cévnatých rostlin, invaze však také probíhají na úrovni mechorostů. Proto se Eva Mikulášková se svými spolupracovníky zabývala výskytem mechu křivonožka vehnutá (Campylopus introflexus), který v posledních třiceti letech zaplavil Českou republiku.

Nový druh šťavele se zásluhou našich vědců jmenuje po Univerzitě Karlově!

Česko-jihoafrický tým vědců zkoumal rostlinnou diverzitu v kapské květenné oblasti JAR a popsal dva zcela nové druhy šťavelů, z nichž jeden byl na počest naší univerzity pojmenován Oxalis carolina. Podívejte se blíže na to, s jakou rostlinou má nyní UK tu čest!

Hleda se albidus

Zdravim vsechny uprostred parneho leta s prosbou o pomoc pri patrani po zrejme nezvestnem druhu saprotrofního askomyceta Hymenoscyphus albidus.

Život na hadcích společnými silami

Hadcové půdy představují nehostinné prostředí charakterizované značným nadbytkem hořčíku v poměru k vápníku, nedostatkem základních živin, zvýšeným obsahem těžkých kovů a nízkou schopností zadržovat vodu. Neustálý mnohonásobný abiotický stres může vést k adaptaci rostlin, rychlejší speciaci a vývoji specifické hadcové vegetace s nízkou produktivitou a vysokým stupněm endemismu.