E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Nové pohledy na stará dřeva z Islandu

Ač je ostrov Island od České republiky na hony vzdálený, překvapivě se obě území dají skrze paleontologii částečně propojit. Prvopočátky historie výzkumu fosilních dřev na tomto ostrově sahají již do druhé poloviny 19. století, především v návaznosti na uhlonosné horninové sledy. Tým výzkumníků v čele s Richardem Pokorným (Univerzita Jana Evangelisty Pukryně (UJEP) Ústí nad Labem) a jeho kolegou Vítem Kouteckým (Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy/UJEP Ústí nad Labem) publikoval v loňském roce konstruktivní článek v Review of Palaeobotany and Palynology popisující nejen nové, z tohoto arktického ostrova dosud neznámé fosilie stromů.

Nedostatky popisu fosilních dřev v minulosti tkví především v absenci unifikované terminologie a popisů jejich vnitřní stavby. Řešení přinesly v moderním pojetí až seznamy mikroskopických znaků, publikované International Association of Wood Anatomists (IAWA). Ty všeobecně užívanou terminologii sjednotily.

Geologie Islandu – mladá a zajímavá

Obrázek 1: Zjednodušená mapa Islandu. Body v mapě označují všechna místa, odkud pocházejí nové (bílé) ale i staré (šedé) nálezy fosilních dřev (obrázek z článku).

Je jistě pro mnohé překvapením, že v období třetihor vypadalo prostředí tehdejších území Islandu a Česka docela podobně. V této době se teprve mladá severní část Atlantického oceánu ještě plně neotevřela. V oblasti nynějšího Islandu se tehdy začal výrazněji projevovat takzvaný hot spot, místo se zvýšenou akumulací magmatu z hlubin zemského pláště. Zpočátku, v době svých redukovaných povrchových projevů, zapříčinil a podpořil vznik a setrvání pevninského mostu mezi Skotskem a Grónskem, který tvořil migrační koridor, kterým mohly oběma směry proudit mezi kontinenty suchozemské organismy. Teprve později, v období miocénu, došlo díky povrchovým výlevům ke vzniku Islandu tak, jak ho známe dnes.

Paralela mezi Českým masivem a Islandem tkví, mimo jiné, ve vulkanismu a díky tomu vzniklé krajině plné jezer a pralesů. Podobnostem obou oblastí napomohly zejména klimatické poměry v souvislosti s miocenním klimatickým optimem a také podobnou krajinnou mozaikou a ekosystémy. Ohárecký rift, díky kterému vznikla v severozápadních Čechách pohoří tvořená čediči a jinými vulkanity, je drobnějším kolegou gigantického Středoatlantického hřbetu, na němž Island leží. Český rift však na žádném hot spotu neležel. Tato porucha se pouze reaktivovala přičiněním alpínského vrásnění.

Díky plošně menší vulkanické aktivitě byly na tehdejším území Česka příhodnější podmínky pro tvorbu kontinentálních pánví s uhlonosnými horizonty. V menší míře se uhlí utvořilo také na Islandu. Právě díky této paralele se výzkumníci z nedávno založeného Institutu Julia von Payera pro výzkum Arktidy a Subarktidy rozhodli na možné souvislosti podívat podrobnější optikou.

Fosilní poklady od uhlí

Tým geologů z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a Univerzity Karlovy vytvořil první shrnující a komplexní práci popisující nálezy fosilních dřev z uhlonosných vrstev Islandu. Vůbec poprvé pak použili moderní metodický přístup pro popis vnitřních struktur těchto dřev.

Poprvé tak bylo z oblasti severoatlantického ostrova popsáno fosilní dřevo Taxodioxylon aff. cryptomerioides Schönfeld (aff. = affinis; mající afinitu). Tato fosilie je navíc vůbec prvním zachovaným dokladem jehličnanů ze skupiny Cupressaceae s. l. z Islandu (čes. cypřišovité; s. l. = sensu lato - lat. v širokém slova smyslu). Taxonomickou skupinu jehličnanů Cupressaceae s. l. tvoří pravé cypřišovité a jejich nejbližší příbuzní, tisy a tisovce. Vlastní Taxodioxylon cryptomerioides bývá spojován s olistěním Cryptomeria anglica Boulter, které je z oblasti známé z dřívějších výzkumů a dohromady by mohly představovat jediný botanický druh. Jedná se však pouze o vědeckou domněnku, která nebyla prokázána nálezem obou fosilií v přímé asociaci.

Obrázek 2: Taxodioxylon aff. cryptomerioides- detail dřeva (tečkování, tracheidy atd.); měřítko 50 mikrometrů (obrázek z článku).

Běžní jsou také zástupci dřev skupiny Pinaceae (borovicovité), svou anatomickou stavbou blízcí dnešnímu modřínu americkému (Larix laricina). Tyto nálezy, stejně jako další fosilní pozůstatky stromů, potvrzují, že modříny, byly běžným prvkem v křídových a třetihorních arktických bažinových lesích s dominancí skupiny Cupressaceae s. l.

Island je klenotem mezi ostrovy atlantického oceánu, nejen svojí úžasnou přírodou. Poskytuje také dostatek příležitosti pro výzkumníky, posouvaje probádanost a znalosti fosilních dřev z uhlonosných vrstev třetihor.

Článek mohl vzniknout díky věcným korekturám od obou zmíněných autorů.

Jan Geist

Richard Pokorný, Vít Koutecký, and Marcel Štofik. "Fossil wood of Iceland: An overview and new finds in Miocene coal-bearing formations" Review of palaeobotany and palynology 306, (2022): 104724. doi: 10.1016/j.revpalbo.2022.104724

Publikováno: Úterý 17.01.2023 22:35

Akce dokumentů