Kam se podělo agrolesnictví?
Agrolesnictví může mít mnoho podob, přičemž je značně ovlivněno přírodními podmínkami dané lokality. Může se jednat o spojení orné půdy, luk a pastvin s ovocnými sady situovanými v nížinách, taktéž o kombinaci luk a pastvin s produkcí dřeva ve vyšších polohách.
S využitím Stabilního katastru autoři poodkryli historickou minulost a současnost tohoto krajinného prvku na území Česka a okolních států od poloviny 19. století s ohledem na vliv přírodních a kulturních faktorů. V rámci Stabilního katastru bylo vyčleněno deset kategorií využití krajiny, které byly zařazeny mezi agrolesnictví. Jednalo se o ornou půdu s ovocnými stromy, s révou, s olivovníky, žďárové zemědělství, louky s ovocnými stromy, s produkcí dřeva, vinice s ovocnými stromy, s olivovníky, pastviny s ovocnými stromy a s produkcí dřeva. Úrodnost půdy v jednotlivých katastrálních územích byla stanovena na základě současných cen zemědělské půdy vycházejících z tzv. BPEJ (bonitovaná půdně ekologická jednotka). Byla využita také data o hustotě zalidnění a převažujících jazykových skupinách.
Výsledky ukázaly, že většina kategorií agrolesnictví se nacházela i na území Česka (kromě orné půdy s olivovníky, orné půdy s révou a vinice s olivovníky). Největší zastoupení přitom představovaly pastviny s produkcí dřeva a louky s produkcí dřeva. Na druhou stranu nezaujímalo agrolesnictví rozlehlé plochy, v průměru 2,4 % katastrálního území a 3,6 % zemědělské půdy. Zároveň byla prokázána závislost jednotlivého krajinného využití a vliv přírodních i kulturních faktorů. Jako určující faktory se ukázaly úrodnost půdy a hustota obyvatelstva.
Od druhé poloviny 19. století, kdy v Česku začala tzv. technicko-vědecká revoluce zemědělství (mj. jeho postupné mechanizací, chemizací a dalšími inovacemi), nastalo pomalé vymizení agrolesnictví. Studie však prokázala jeho historický výskyt na našem území, dlouhou tradici a ekonomický význam. Zároveň je možné ho považovat za hospodaření budoucnosti, jelikož v současné době dochází na mnoha místech Evropy k jeho znovuobjevení a zvyšujícímu se zájmu z důvodu mnoha přínosů nejen ekologických, jako je ochrana proti erozi, zadržení vody v krajině, zvyšování biodiverzity, obsahu půdních živin i snižování tzv. „uhlíkové stopy“, ale také finančních.
Kateřina FRAINDOVÁ
Akce dokumentů