Co mají společného rododendrony s opancéřovanými amébami? Více než bychom si mysleli…
Zatímco R. ponticum je ve své domovině poměrně vzácný, v Británii a Irsku je důležitým invazním druhem, který zde berou jako významnou hrozbu pro ochranu přírody. Co se týče samotné studie, na dvou španělských lokalitách vědci našli v jeho rhizosféře celkem 22 rodů a 60 druhů krytének, jejich společenstva zde byla hojnější a druhově bohatší než na britských lokalitách. V Británii se půdy bez pěnišníku ukázaly být druhově bohatší než ty, kde se vyskytoval. Na druhou stranu ve Španělsku byla v rhizosféře pěnišníku druhová bohatost krytének vyšší; lze tedy říci, že jedním z negativních vlivů invazního R. ponticum v Británii je i redukce mikrobiálních společenstev v jeho rhizosféře. Ví se přitom, že invazivita některých rostlinných druhů v určitých habitatech může být částečně způsobena i jejich interakcemi s půdní biotou.
Rozdíly ve vývoji společenstev krytének v rhizosféře původních a invazních rostlin by potenciálně mohly poskytnout schůdnou cestu k monitorování změn půd poté, co budou invazní rostliny, např. zde R. ponticum, odstraněny z oblastí podléhajících managementu ochrany přírody. Kryténky se širokými schránkami by mohly být užitečnými indikátory půd ovlivněných pěnišníkem, protože u nich byl tento efekt nejmarkantnější. Hlavní výhodou krytének jako bioindikátorů je, že tvar jejich schránek dovoluje určování i lidem, kteří s kryténkami nemají veliké zkušenosti. I přes zajímavé výsledky autoři poukazují na řadu otázek k zodpovězení, co se týče možných efektů rostlin (ať už původních nebo invazních) na půdní mikrobiální společenstva.
Radka Nováková
Akce dokumentů