Přečtěte si o nás
Možný příběh vysokotlakých hornin v Českém masivuKaždý se jistě již někdy pozastavil nad nějakým kusem kamene či skály. Jen málokdo si však položí otázku, co je daný kámen zač a jaký je jeho původ. V geologii si tuto otázku naopak kladou velmi často a vědci vyvíjí nemalé úsilí pro pochopení dějů, které utvářely tvář země, po které zde ve střední Evropě chodíme a kterou využíváme. Tentokrát se tým vědců za přispění doc. Ondreje Lexy z Ústavu petrologie a strukturní geologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zaměřil na ultravysokotlaké horniny v Českém masivu a objasnění jejich původu. Publikováno 4.4.2022 |
|
Kronika broučích invazíÚhyn lesů v posledních letech nabírá na obrátkách. Ruku v ruce narůstají i kůrovcové populace, které decimují někdy i relativně zdravé stromy. Dochází v současné době opravdu k extrémním situacím, které nemají obdoby nebo se již něco takového stalo i dříve? A mohou nám minulé události pomoci v řešení současných problémů? Odpovědi na tyto otázky hledali vědci v nedotčené oblasti Vysokých Tater. Na výzkumu pod vedením Nicka Schafstalla z České zemědělské univerzity se významně podíleli i Petr Kuneš a Helena Svitavská Svobodová z Katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Publikováno 2.4.2022 |
|
Těžký život rostlinRostliny můžeme najít na většině zemského povrchu, a proto asi není překvapením, že se mezi nimi rozvinula široká škála adaptací a životních strategií. Různá narušení vedou k odstranění rostlinné biomasy, a to jak se s tím rostlina vypořádá, je klíčovým faktorem v selekci. Právě vegetativní regenerace je jednou z možných reakcí, které si rostlina vyvine. Existují dokonce i druhy, které dokáží přežít zničení celé své nadzemní části. Tým vědců, mezi které patří i Jitka Klimešová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, se zaměřil právě na tuto skupinu rostlin. Zkoumali vliv odstranění nadzemních částí rostlin na jejich růst, kořenové dýchání a efektivitu fotosyntézy. Publikováno 1.4.2022 |
|
Koho slyšíme zpívat v evropských městech?Je všeobecně známo, že urbanizace způsobuje fragmentaci krajiny a ztrátu přirozených habitatů. Urbanizované prostředí je také charakteristické velkou dynamikou a častými změnami a mnoho organismů může mít problém se na ně adaptovat. Současně se stále více lidí stěhuje do měst či jejich blízkosti, sídla se proto dále rozrůstají, a tudíž je potřeba pochopit, jak se zde organismy přizpůsobují a jaké faktory hrají v tomto procesu klíčovou roli. Mezinárodní tým vědců, včetně Jiřího Reifa z Ústavu pro životní prostředí, studoval ptactvo v sedmnácti městech v deseti zemích Evropy. Studie si kladla jednu hlavní otázku: Které charakteristiky urbánního prostředí ovlivňují jednotlivé složky ptačí diverzity a jakým způsobem? Publikováno 25.3.2022 |
|
Vytrvalý pláč nad Smutnou. A co bylo dál?Krajina drsných pohoří volá nejen dobrodruhy ale i vědce. Zdejší podmínky dávají za vznik neobvyklým ale i ničivým jevům a procesům, často značných rozměrů. Jedním takovým fenoménem je i vznik nebezpečných blokovobahenních proudů, takzvaných mur (debris flows). Jejich studium spolu se zjištěním konkrétních podmínek vzniku je klíčové pro predikci a předcházení ničivých následků. Do jejich studia se proto pustili geomorfologičtí odborníci Tereza Dlabáčková a Zbyněk Engel z Katedry fyzické geografie a geoekologie, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, aby zmapovali a zhodnotili příčinu vzniku nedávné události. Publikováno 15.3.2022 |
|
Kdo rozhoduje, jak bude vypadat krajina kolem nás?Téměř polovina rozlohy Česka je využívána pro zemědělské účely, přitom se zde zemědělství věnuje méně než 5 % ekonomicky aktivních obyvatel. Malý počet lidí tak může výrazně ovlivňovat podobu krajiny, ve které žijeme. Využití ploch je v Česku systematicky studováno již od 70. let., zatím však šlo především o kvantitativní studie. Článek Tomáše Zavadila a Víta Jančáka v časopise Geografie propojuje kvantitativní data s kvalitativním výzkumem a dává tak hlouběji nahlédnout do problematiky propojující zemědělství a přeměnu krajiny. Publikováno 1.3.2022 |
|
Kdo rozhoduje, jak bude vypadat krajina kolem nás?Téměř polovina rozlohy Česka je využívána pro zemědělské účely, přitom se zde zemědělství věnuje méně než 5 % ekonomicky aktivních obyvatel. Malý počet lidí tak může výrazně ovlivňovat podobu krajiny, ve které žijeme. Využití ploch je v Česku systematicky studováno již od 70. let., zatím však šlo především o kvantitativní studie. Článek Tomáše Zavadila a Víta Jančáka v časopise Geografie propojuje kvantitativní data s kvalitativním výzkumem a dává tak hlouběji nahlédnout do problematiky propojující zemědělství a přeměnu krajiny. Publikováno 28.2.2022 |
|
Bojíme se pavouků jako řádu, nebo ve strachu taxonomie nehraje roli?Při reakci na podnět jsou v mozku vytvořeny signální dráhy, které pro různé situace umožňují různě rychlé reakce. Neurální okruhy zajišťující tyto rychlé odpovědi jsou jedny z nejstarších a zprostředkované reakce jsou jedny z nejpohotovějších. Otázkou je, jak moc v sobě máme zabudovaný například strach z pavouků? Je dán evolučně jako důsledek nějakého přirozeného výběru, učení a reflexů, nebo existuje jiný důvod pro tak rozšířenou fóbii? Už batolata reagují negativně na pavouky a předškolní děti se víc bojí lezoucích bezob-ratlých než létajících. Pro to přece musí být nějaký důvod! Výzkum strachu, nejen z pavouků, se díky Evě Landové, Markétě Janovcové a dalším z týmu profesora Daniela Frynty z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, neustále posouvá. Publikováno 26.2.2022 |
|
S odpadky nejsou žertyTřídíte? Nebo vše házíte do komunálního odpadu? Přemýšleli jste, co se s odpadem dále děje? Pokud není skládkován, od čehož se vzhledem k vysoce negativním dopadům na životní prostředí upouští, dochází k jeho zpracování. To je však vzhledem k jeho složení z různorodého materiálu o to náročnější. Odborný tým v čele s Vojtěchem Pilnáčkem a Libuší Benešovou z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se proto zaměřili na možnosti optimálního využití technologie biosušení odpadu. Publikováno 24.2.2022 |
|
Roh jednorožce – co dalšího obsahuje 200 let starý lék na bolest?Bolest provází lidstvo odjakživa a její potlačování všemožnými přípravky tak není žádnou novinkou. Do objevu moderních analgetik (léků na bolest) bylo hlavní účinnou přísadou těchto přípravků opium, tedy sušená šťáva z nezralých makovic. Základem takových léků na bolest byl zejména alkoholový roztok opia, který poprvé připravil lékař Paracelsus již v 16. století. Obzvláště v 18. století byly velmi populární komplikované směsi látek. Analýza složení tehdejších léků je dnes velmi atraktivním tématem aplikace analytické chemie. Jednu takovou studii přípravku z druhé poloviny 18. století nyní provedl tým pod vedením doc. Karla Nesměráka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Publikováno 21.2.2022 |
|
Pohádky z moře blízko ústí řeky: Jak se klimatické změny na ústřicích projevilyZa devatero horami a devatero řekami, na samé hranici Vnějších a Centrálních Západních Karpat, rozkládá se zajímavá paleontologická lokalita Hôrka. Není to jen tak obyčejná lokalita, její geologický profil poskytl mnohé zajímavé poznatky díky přítomnosti mnohdy opomíjených ústřic stáří svrchní křídy. Vědecký článek vznikl sepsáním dlouholetých výzkumů paleontologa Jakuba Rantucha z Ústavu geologie a paleontologie (ÚGP) Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ne náhodou byla tato práce oceněná Cenou Zlatka Kvačka za nejlepší článek doktorského studenta na ÚGP. Publikováno 9.2.2022 |
|
ChemikláníChemiklání je týmová soutěž v chemii zaměřená na žáky středních škol. Soutěž letos již sedmým rokem pořádá Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice spolu se studentským spolkem Alumni scientiae bohemicae. Jedním ze zakladatelů této soutěže je Jan Hrubeš, současný student Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Publikováno 31.1.2022 |
|
Golfová hřiště v Česku z pohledu socioekonomických aspektůSpektrum výzkumných témat na Přírodovědecké fakultě UK je velmi široké a zahrnuje i studium dynamiky golfového trhu. Dana Fialová (Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje) a Přemysl Štych (Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie) se podíleli na studii pod vedením Jiřího Slámy z Jihočeské univerzity, která analyzovala vývoj golfových hřišť v České republice v letech 1990 až 2019. Publikováno 11.1.2022 |
|
|
Jak ovlivňuje opiátová závislost matek vývoj cirkadiánních hodin?O biorytmech slyšel už téměř každý. Málokdo ale ví, co stojí za těmito opakovanými cyklickými ději. Jedním z biorytmů je i rytmus cirkadiánní, tedy takový, který se opakuje v intervalu přibližně 24 h. Celý systém je seřizován s vnějšími podmínkami pomocí světelných signálů z okolí, ale může být ovlivněn také řadou patologických faktorů, mezi které patří i opiátová závislost. Mezi opiáty patří i morfin, který se užívá v lékařství k tlumení bolesti. Při jeho dlouhodobém užívání však vzniká závislost a jeho působením dochází k mnohým patologickým změnám v organismu. A právě tím, zda a jak je ovlivňován cirkadiánní systém opiátovou závislostí na morfinu se zabývali na modelu laboratorního potkana vědci ze skupiny fyziologických adaptací a biorytmů pod vedením doc. Zdeňky Bendové z katedry Fyziologie Přírodovědecké fakulty UK. Publikováno 10.1.2022 |
Sbohem ptáčci…?Jen tak vyjít do přírody, zavřít oči a zaposlouchat se do jejích zvuků doprovázených ptačím zpěvem... Možná si o tom časem budeme pouze vyprávět, pokud vývoj společnosti bude pokračovat stejným směrem. Zvuky přírody se v posledních 25 letech napříč Severní Amerikou a Evropou zásadně změnily. Jakým způsobem? Na to se podíval… tedy poslechl a zanalyzoval mezinárodní tým v čele s Catrionou A. Morrison a Simon J. Butlerem z University of East Anglia, jehož součástí byl i Jiří Reif z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Výsledky mezinárodní studie nedávno vyšly v prestižním časopise Nature Communications. Publikováno 4.1.2022 |
|
Na Kypr k moři? Co radši na netopýry?Středomořské ostrovy nejsou známé jen jako skvělé místo pro dovolenou, ale také jako místo s vysokou druhovou bohatostí netopýrů v Evropě. Čím to je? Ostrovy zvířatům nabízejí různá prostředí k životu, a tak je jejich diverzita vskutku zajímavá. Bohužel jsou tyto oblasti pod mnoha ekologickými hrozbami. Tým autorů, mezi nimiž je i pan docent Petr Benda z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, provedl akustickou studii zkoumající echolokační chování těchto savců, aby zjistili biotopové preference vybraných netopýřích druhů. Publikováno 17.12.2021 |
|
Co určuje trendy v růstu stromů v podmínkách měnícího se klimatu?Lesní porosty mají klíčovou úlohu v našem ekosystému. Jejich vliv na cyklus uhlíku a zemské klima je zásadní. Zhruba 20 % všech emisí CO2 je pohlcováno lesními ekosystémy. Úbytek lesních ploch či narušení jejich vitality má negativní dopady na vázání uhlíku v biomase. Studium vlivu jednotlivých faktorů na růst stromů je tak aktuální a značně důležité vědecké téma. Skupina odborníků v čele s Jiřím Maškem z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se podívala na to, jaký vliv mají na růstové trendy stromů další faktory kromě klimatu. Publikováno 10.12.2021 |
|
Kolik stojí hospitalizace spojená s narozením dítěte? Záleží na způsobu početí?Na území Česka pozorujeme v posledních desetiletích postupně se zvyšující věk matek při porodu. Odkládání rodičovství však s sebou nese i jisté negativní důsledky. Jedním z nich je i problém s neplodností a s tím spojené stále častější využívání umělého oplodnění. Konkrétně jednou z nejvyužívanějších metod je tzv. IVF (in vitro fertilizace). Zvyšují se u těchto případů náklady spojené s porodem a následnou hospitalizací v důsledku zvýšených zdravotních komplikací? Tereza Havelková, Luděk Šídlo, Jiřina Kocourková a Anna Šťastná z Katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty, Univerzity Karlovy, provedli na toto téma podrobný výzkum. Publikováno 7.12.2021 |
|
Jak je to s toxicitou podražců?Podražce (Aristolochia) jsou aromatické okrasné rostliny, které se vyskytují prakticky po celém světě. Nejvíce druhů nalezneme v teplých přímořských oblastech – hlavně ve Středomoří a Asii. Tyto rostliny obsahují biologicky aktivní sloučeniny pojmenované po tomto druhu – aristolochové kyseliny I a II. Obě zmíněné látky způsobují mutace vedoucí ke vzniku rakovinného bujení a jsou vedeny jako karcinogeny první třídy. Dosud neprozkoumanou oblastí bylo jejich vzájemné působení v organismu. To se rozhodl změnit mezinárodní tým vědců s hlavním přispěním skupiny prof. Marie Stiborové a Petra Hodka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Publikováno 6.12.2021 |
|
Není pavouk jenom převlečený štír? Hodnotící výstava živých bezobratlých pomohla nahlédnout do zákulisí strachu z pavouků.V září 2020 se na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a v Národním ústavu duševního zdraví uskutečnila hodnotící výstava živých bezobratlých. Akci vymysleli a zorganizovali profesor Frynta a doktorka Landová z katedry zoologie se svými studenty. Živé exponáty pocházely z chovů organizátorů akce i z chovů některých entomologů, konkrétně můžeme jmenovat doktora Šípka, který je také jedním ze spoluautorů čerstvé publikace v Scientific Reports. Návštěvníci výstavy hodnotili exponáty na základě vnímaného strachu, odporu a krásy a pomohli tak autorům studie objasnit jejich otázky týkající se například fobie z pavouků, či vnímání švábů. Publikováno 29.11.2021 |