Přečtěte si o nás
Mladí analytici v PrazeVe dnech 15. a 16. září 2022 se na Chemickém ústavu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy uskutečnil již 18. ročník mezinárodní studentské konference s názvem „Modern Analytical Chemistry“. V rámci dvoudenního programu naplněného zajímavými přednáškami vystoupilo celkem 39 mladých chemiků reprezentujících 9 univerzit z 6 zemí. Konferenci zorganizovala Katedra analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, hlavním organizátorem byl doc. Karel Nesměrák. Publikováno 19.9.2022 |
|
Jak nám kopytníci pomohou chránit své predátory?Můžeme díky pochopení ekologických nároků kořisti lépe chránit jejího predátora? Přesně tuto otázku si položil mezinárodní tým autorů, v jejichž řadách najdeme i Soňu Vařachovou a profesora Pavla Kindlmanna z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty. Autoři nově publikované studie se zaměřili na monitoring muntžaka červeného v nepálských horách a modelování jeho ekologických požadavků. Přestože se výzkum zaměřoval na jeden konkrétní druh kopytníka, cílem výzkumu je vlastně ochrana levharta. Publikováno 10.9.2022 |
|
(Ne)jedinečnost květenObecně platným pravidlem je, že čím jsou regiony dál od sebe, tím méně jsou si jejich květeny podobné. To ale přestává platit již od doby, kdy lidé začali přesouvat rostlinné druhy mezi oblastmi. Tento proces započal před stovkami let, kdy lidé začali cestovat nejen v rámci zemí, ale i mezi kontinenty. Biogeografické bariéry tehdy přestaly plnit svou funkci v takové míře jako dřív. Rostliny, které se do té doby nemohly šířit mimo oblast svého původního rozšíření, se najednou objevily v nových oblastech, a některé z nich i zdomácněly. Důsledky šíření nepůvodních rostlin na celosvětovou homogenizaci flóry byly studovány týmem vědců z více než deseti zemí světa. Mezi nimi byl i profesor Petr Pyšek z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Publikováno 25.8.2022 |
|
Nanočástice: budoucnost nebo dávná minulost?Nanomateriály jsou díky svým unikátním vlastnostem velmi aktuálním tématem pro mnohé výzkumné týmy po celém světě. Zájem o ně jistě v blízké budoucnosti nebude utichat. Je však možné, že tu s námi jsou podstatně déle, než jsme si mysleli? Že je vyvinula sama příroda? Kvantové tečky jsou typ nanočástic, které jsou běžně považovány za umělé polovodiče se zajímavými vlastnostmi a aplikacemi. Vědecký tým Dr. Martina Feruse, jehož součástí jsou i studenti Přírodovědecké fakulty UK, spojil síly se skupinou Dr. Lukáše Nejdla z Mendelovy univerzity v Brně, aby prozkoumali roli kvantových teček v chemii vzniku života na Zemi. Publikováno 23.8.2022 |
|
Když stromy nerostouNáhlá extrémní zpomalení růstu stromů je možné sledovat na letokruzích, díky nimž jsou vědci schopni studovat nejen všemožné trendy v růstu dřevin, ale i dělat odhady do budoucnosti. Tato zpomalení mohou mít řadu důvodů, od klimatických jevů, přes škůdce až po jiné disturbance. Během těchto extrémních událostí klesá ukládání uhlíku do kmenů stromů na hodnoty kolem 20-40 % běžného stavu. Zároveň je extrémní snížení růstu často hlavním impulsem k následné vlně mortality lesních porostů. Borovice lesní (Pinus sylvestris) a smrk ztepilý (Picea abies), jsou dva druhy jehličnanů vyskytujících se ve střední Evropě a Václav Treml z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy na nich, spolu s dalšími kolegy studoval extrémní zpomalení růstu a jejich trendy. V dlouhodobém horizontu se zaměřili na lesy ve vyšších a nižších polohách a sledovali opakování zpomalení růstu a jejich propojenost s klimatickými jevy. Právě dlouhý časový úsek, z něhož byla sbírána data, je zde výjimečný, protože je dosud z hlediska extrémů málo probádaný. Publikováno 17.8.2022 |
|
Ukáže nám měď metastáze v kostech?Rakovina je onemocněním postihujícím stále větší množství lidí, přetrvávajícím problémem v její léčbě je nejen její pozdní zachycení ale často i absence vhodné léčby. Výzkum v oblasti diagnostiky i terapie rakoviny je tedy stále velice důležitý a je mu věnováno mnoho studií. Mezi jedny z hlavních zobrazovacích technik pro mapování metastází v kostech pomocí radioaktivně značených sloučenin patří pozitronová emisní tomografie (PET) či jedno-fotonová emisní počítačová tomografie (SPECT). Pro využití těchto zobrazovacích technik je nutné zavést do organismu vhodný radionuklid. Mezi dnes standardně využívané radionuklidy, jimiž se značí podávané sloučeniny, se řadí radioaktivní izotop fluoru pro PET či izotop technecia pro SPECT. Stále zkoumaným a velmi populárním tématem je využití kovových radionuklidů jako zářičů. Ty musí být vázány do vhodných nosičů, a tedy komplexovány do ligandů. Právě syntéze ligandu selektivně komplexujícího izotopy mědi a cílícího na kostní tkáně je věnován článek, který vznikl z výzkumu Mgr. Lucie Pazderové pod vedením doc. Vojtěcha Kubíčka z katedry anorganické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Studie vznikla ve spolupráci s Technickou univerzitou v Drážďanech. Publikováno 13.8.2022 |
|
Chemie múzou francouzských spisovatelůChemie a literatura ─ dva obory velmi odlišné, avšak oba krásné a snadno propojitelné. Ve svých románech se chemií inspiroval i jeden z nejslavnějších autorů 20. století Marcel Proust. Na jeho román Hledání ztraceného času doslova přísahá většina dnešních intelektuálů, i když ho řada z nich nikdy nečetla. Ve světě prodchnutém chemofobií je proto důležité si uvědomit, že za mimořádný čtenářský zážitek toto dílo vděčí také bezpočtu chemických přirovnání, metafor a iluzí. A právě chemickým motivům v Proustově vrcholném díle se věnují v článku pro Chemické listy doc. Karel Nesměrák a Mgr. Radek Chalupa z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Publikováno 18.7.2022 |
|
Cukrovka? Staré buňky musí pryč!Cukrovka neboli diabetes mellitus představuje jeden z nejzásadnějších zdravotních problémů současné populace vyspělého světa. Každý z nás pravděpodobně zná někoho, kdo jí trpí. Jen diabetes mellitus druhého typu aktuálně trápí více než 420 milionů lidí po celém světě. Takové množství lidí žije v celé Jižní Americe. A právě výzkumem léčby druhého typu tohoto onemocnění se zabýval tým českých vědců pod vedením prof. Jiřího Neužila, jehož součástí byla i Mgr. Eliška Vacurová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ta je i jednou z hlavních autorek článku, který vyšel v časopise Nature Communications. Publikováno 12.7.2022 |
|
Řekni to molekulou!Čárový kód na obalu zmrzliny nebo bezkontaktní karta použitá k jejímu zaplacení nám dnes připadají jako samozřejmost. Čím dál víc předmětů je dnes značeno nějakým typem digitální značky. Možná se nám může digitální kódování informací zdát jako vymoženost posledních pár desítek let, ale na předávání digitálních informací spoléhá naše existence od nepaměti. Doslova. Nebýt našich genů kódovaných pořadím bází v molekule DNA, nečetli byste nyní tento článek. Není tudíž třeba zdůrazňovat, že informační kapacita molekul je obrovská. Jak molekulární kódování využít pro technologické účely zaujalo skupinu Dr. Miloslava Poláška z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie Věd ČR, v níž působí i Ph.D. student Jan Kretschmer z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Publikováno 11.7.2022 |
|
Čeští paleontologové zdokonalují vědomosti o mikrofosilních chitinozoíchJiž po několik desetiletí zůstávají prvohorní mikrofosilie skupiny chitinovců (Chitinozoa) záhadou. Jejich původ se pokouší vysvětlit dvě protichůdné hypotézy. První je pokládá za pozůstatky individuálních organismů skupiny Protista a druhá za vajíčka zatím neznámých mnohobuněčných živočichů. Nové důkazy podporující druhou jmenovanou hypotézu přinesl mezinárodní tým vědců s Jakubem Vodičkou a Oldřichem Fatkou z Ústavu geologie a paleontologie a Václavem Špillarem z Ústavu petrologie a strukturní geologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Publikováno 22.6.2022 |
|
Korunovační klenot organokovové chemiePíše se rok 1952. Zatímco v Británii nastupuje na trůn mladá Alžběta II., v americkém Pittsburghu se odehrává úplně jiný přelom. Tamní vědci Thomas J. Keally a Peter L. Pauson v rámci svého výzkumu izolovali neznámou oranžovou látku, stabilní na vzduchu, ve vodě, a dokonce i v koncentrované kyselině chlorovodíkové. Svůj objev publikovali v časopise Nature, a tak spatřil světlo světa ferrocen. Ten letos slaví 70 let a k této příležitosti sepsal prof. Petr Štěpnička z Katedry anorganické chemie Přírodovědecké fakulty přehledný článek shrnující aplikace a reakce této ikonické organokovové sloučeniny. Publikováno 20.6.2022 |
|
Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za akademický rok 2020/2021 – Geologie + Životní prostředíLaureátem ceny Studentský velemlok za akademický rok 2020/2021 v kategorii Geologie a životní prostředí, konkrétně za přednášku a seminář Vybrané kapitoly z praktické toxikologie, se stal doc. Dr. Ing. Petr Klusoň, DSc. Studoval na VŠCHT v Praze a na State University of New York in Buffalo (SUNY Buffalo). Dlouhodobě působil na University of Wales v britském Bangoru a na Imperial College v Londýně. V současné době přednáší na PřF UK v rámci Ústavu pro životní prostředí a věnuje se výzkumu na Ústavu chemických procesů Akademie věd České republiky. Mezi hlavní oblasti vědeckého zájmu patří homogenní a heterogenní katalytické a fotokatalytické reakce, v posledních letech například stereoselektivní hydrogenace vedené v mikrofluidním prostoru na opticky čistých Ru-BINAP komplexech nebo využití vzorovaných polovodivých nanočástic pro fotochemické a senzorické účely. Je autorem 123 odborných prací publikovaných v impaktovaných časopisech a řady patentů. Je aktivní jako sekretář České společnosti chemického inženýrství, působí jako člen editorské rady časopisů ChemBioEng Reviews a Chemical Engineering and Technology (Wiley). Od roku 2010 je vědeckým předsedou mezinárodních kongresů CHISA. Od roku 2018 působí ve vedení Evropské federace chemického inženýrství (EFCE), v létě roku 2021 byl zvolen vice-presidentem EFCE pro vědu. Věnuje se popularizaci vědy, především v Českém rozhlase (Meteor, Rozhlasová laboratoř Martiny Maškové atd.). Publikováno 23.5.2022 |
|
Po stopách jelenů do minulostiPlaneta Země prošla mnoha cykly změn klimatu. Tyto teplotní a srážkové výkyvy měly vliv i na změny rozšíření jednotlivých organismů na Zemi. Jakým mikroevolučním procesem prošel v nedávné minulosti jeden z klíčových evropských savců – majestátný jelen? Výsledky mezinárodního výzkumu pod vedením Karoliny Doan z Varšavské univerzity, na němž se vzorkováním jelenů ve střední Evropě a evolučními analýzami podílel i molekulární biolog a zoolog Pavel Hulva z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy byly nedávno zveřejněny v časopise Zoological Journal of the Linnean Society. Publikováno 22.5.2022 |
|
Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2020/2021 – BiologieRNDr. Vladimír Vohralík, CSc. (*1947) působí na Katedře zoologie. Zabývá se především biologií, taxonomií a zoogeografií hmyzožravců a hlodavců ČR, Balkánského poloostrova a Blízkého východu. Okrajově se věnuje také faunistice mravenců. Spolu se svými kolegy a studenty podnikl několik desítek expedic na Balkán a na Blízký východ. Na katedře zoologie přednáší Zoologii obratlovců, Zoogeografii, Evoluční a systematickou zoologii a Faunu savců Evropy. Publikováno 13.5.2022 |
|
Rozhovor s laureátkou Studentského velemloka za rok 2021/2022Cenu Studentské velemloka za nejlepší mimosekční předmět dostala RNDr. Naděžda Krylová CSc. (*1945) za předmět Vybrané partie z matematiky. Vystudovala obor aplikovaná matematika na Matematicko-fyzikální fakultě UK (MFF UK), kde od ukončení studia v roce 1968 až do roku 2010 byla členkou Katedry aplikované matematiky. Po celou tuto dobu vyučovala i matematiku pro chemiky na Přírodovědecké fakultě UK. Po ukončení studia pracovala několik let též v Matematickém ústavu AV, v oddělení parciálních diferenciálních rovnic. Od roku 2011 stále působí jako pedagog v Ústavu aplikací matematiky a výpočetní techniky PřF. Před vlastní vědeckou prací dala přednost lektorství. Naučila spoustu studentů nebát se matematiky a porozumět jejím pravidlům. Podle mnohých studentů je Duší matematiky na půdě přírodovědy. Publikováno 8.5.2022 |
|
Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za akademický rok 2020/2021 - ChemieCenu Studentský velemlok za uplynulý akademický rok 2020/2021 za sekci chemie získal doc. RNDr. Martin Dračínský, PhD. (*1978) se svou přednáškou Spektrální metody NMR I. Vystudoval organickou chemii na naší fakultě a od svého doktorského studia se věnuje spektroskopii, konkrétně metodě nukleární magnetické rezonance (NMR). Aktuálně v této oblasti působí na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie Věd ČR (ÚOCHB AV ČR). Ocenění Studentského velemloka získal vůbec poprvé. Publikováno 6.5.2022 |
|
Rozhovor s laureátkou Studentského velemloka za akademický rok 2020/2021 – GeografieLaureátkou ceny Studentský velemlok za akademický rok 2020/2021 v kategorii Geografie, konkrétně za přednášku a seminář Demografie v životním pojištění, se stala RNDr. Klára Hulíková Tesárková, PhD. (*1980). Působí na Katedře demografie a geodemografie a na výuce se zde podílí již od zahájení svého doktorského studia v roce 2008. Na Přírodovědecké fakultě je dále členkou Výzkumného centra pro historickou demografii, Centra výzkumu zdraví, kvality života a životního stylu (GeoQol) a od loňského roku vede Centrum pro demografickou analýzu, modely a metody. Stojí také v čele Pracovní skupiny Evropské asociace pro populační studia zaměřené na téma zdraví, nemocnosti a úmrtnosti. Tomu také odpovídá její vědecká specializace především na analytické metody, oblast úmrtnosti, nemocnosti a výzkumu reprodukčního chování v minulosti. Kromě kurzu Demografie v životním pojištění garantuje a vyučuje několik dalších předmětů převážně v navazujícím magisterském studiu Demografie. Cenu Studentského velemloka získala letos již podruhé. Poprvé to bylo v roce 2012, tedy ještě před dokončením doktorského studia. Kromě toho získala za rok 2015 Cenu děkana Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy pro mladého vědecko-pedagogického pracovníka do 35 let. V posledních dvou letech se její aktivity výrazně pojí především s výzkumem okolo pandemie covid-19. Podílí se na mapování jejího průběhu, dopadů z demografického hlediska, ale i efektu očkování na riziko úmrtí. Publikováno 6.5.2022 |
|
Záliv Brandy a unikátní fosilní dřevo z Jamesova ostrova v AntarktiděNa ostrově Jamese Rosse objevil před více jak 10 lety tým kolem Radka Vodrážky z ČGS a Jakuba „Jamese“ Sakaly nepřeberné množství zajímavých zkamenělin. Nálezy z Antarktického projektu České geologické služby jsou postupně zpracovávány a publikovány. Fosilní dřevo ze sympatického zálivu Brandy je svým způsobem zcela unikátní. Článek vyšel v loňském roce v časopisu Antarctic Science a jeho autory jsou Oleksandra Chernomorets a Jakub Sakala z Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty UK. Publikováno 28.4.2022 |
|
Sedm hříchů potenciálních partnerůV každém vztahu jsou lepší a horší chvíle, ale ze začátku se všichni snaží soustředit na to pozitivní. Vědci dosud zkoumali pozitivní charakteristiky, v angličtině takzvané dealmakers, u potenciálních partnerů. Ale negativní charakteristiky, kterým se říká dealbreakers, hrají ve vztahu také roli, a to minimálně takovou jako ty pozitivní. Neměly by proto být opomíjeny. Ještě se neví, jestli tato negativa dokážou přebít pozitiva, která o daném člověkovi víme, ale je velmi zajímavé, jak různorodě muži a ženy přistupují k informacím, které by o případném partnerovi mohli vědět. Zsófia Csajbók z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a další vědci zkoumali negativní charakteristiky možných partnerů a jejich důležitost. Publikováno 25.4.2022 |
|
Byla příroda ovlivněna obdobím socialismu? Co třeba ptactvo?O komunistické éře v našich dějinách se dnes již ve škole učí každé dítě. Na toto období jsme ale zvyklí dívat se jen z dějepisného úhlu pohledu. Jakou roli ale mělo těchto 41 let na přírodu? Kolektivizace, která byla socialistickým režimem tak podporována, neměla dopad jen na malé statkáře, kteří přišli o po generace předávané pozemky, ale i na ekosystém a diverzitu zvířat. Homogenizace krajiny měla mimo jiné dopad na populace ptáků, jejich složení a počty. Zkoumáno to bylo na české a rakouské straně Železné opony Martinem Šálkem a dalšími vědci nejen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Publikováno 5.4.2022 |