Přečtěte si o nás
Jak trypanosoma imunitě uniklaTrypanosoma spavičná (Trypanosoma brucei gambiense) má na svědomí přes 95 % případů spavé nemoci, která ohrožuje mnoho obyvatel Afriky. Jako každý parazit se i trypanosoma snaží uniknout lidské imunitě a navzdory nehostinnému prostředí cévního systému se jí daří. Důmyslné systémy proti adaptivní imunitě byly již popsány, jak ale tento prvok vyzrává nad imunitou v brzkých stádiích? Na to se zaměřila mezinárodní výzkumná skupina, jejíž součástí byl i Martin Zoltner z Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Publikováno 1.8.2023 |
|
Jak moc ovlivňují města ptačí životy?To, že v přírodě ubývá hmyzu, jste již pravděpodobně zaznamenali, buďto prostřednictvím médií nebo dokonce z vlastní zkušenosti. Mezinárodní evropská vědecká skupina se nyní zaměřila na to, jak mizející hmyz může ovlivnit ptačí populace. Za Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy se na výzkumu podílel i profesor Jiří Reif, a to zejména při plánování projektu. Insektivorní, tedy hmyzožraví ptáci, by podle autorů totiž mohli být negativně ovlivněni právě ochuzením hmyzích společenstev. Publikováno 30.7.2023 |
|
Odkud pochází herbářové položky?Již více než dvacet let probíhá vášnivá debata o úzkém vztahu muzejnictví a kolonialismu. Nová studie v prestižním časopise Nature Human Behaviour zkoumá herbářové sbírky celého světa, jejich koloniální odkaz a míru digitalizace herbářových dat. Jedním ze spoluautorů studie je Patrik Mráz, vedoucí Herbářových sbírek Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Publikováno 25.7.2023 |
|
Má zvýšené znechucení v těhotenství za úkol ochránit plod?Behaviorální imunitní systém (dále jen BIS) je vedle tělesného imunitního systému velice důležitou součástí lidského obranného mechanismu proti vnějším patogenům. Funguje zejména na principu znechucení (též odpor, anglicky “disgust“), které nás varuje před potencionálními infekčními agens. Míra znechucení se liší nejen mezi lidmi, ale také se může měnit u jedince v průběhu života. Nejčastěji bývají tyto změny odrazem zvýšeného rizika patogenní nákazy (např. důsledkem imunitních a hormonálních změn či vlivem vyšší koncentrace patogenů v prostředí). Může se u žen v období těhotenství důsledkem inteligentní reakce imunitního systému zvyšovat míra znechucení za účelem chránit matku i plod před potenciálními patogeny? Publikováno 23.7.2023 |
|
Stop migraci - nová cesta terapie rakoviny?Migrace buněk je zásadní pro vznik metastáz – ložisek rakovinných buněk vzdálených od primárního nádoru. A jsou to právě metastázy, kvůli kterým rakovina zabíjí nejvíce. Zabránit jejich vzniku by tak mohlo představovat nadějný přístup k léčbě tohoto obávaného onemocnění. Na aktuální možnosti i vyhlídky do budoucna se v novém souhrnném článku podíval tým, jehož součástí byli i Jan Brábek a Daniel Rosel z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Publikováno 10.7.2023 |
|
Jak moc přízemní je přízemní ozon?Přízemní ozon je jedním ze závažných znečišťujících látek v ovzduší. Jeho výskyt je silně nežádoucí, jelikož je toxický pro živé organismy a na lesních porostech páchá mnoho škod. Sledování výskytu přízemního ozonu je tak velmi důležité. Jak se však chová v jednotlivých výškových hladinách blízko nad zemským povrchem v oblasti s relativně čistým ovzduším? Tato otázka nebyla zatím zodpovězena, a proto se do jejího objasnění pustil tým odborníků v čele s Ivou Hůnovou z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy spolu s Markem Brabcem a Markem Malým z Akademie Věd České republiky. Publikováno 27.6.2023 |
|
Tam kde dřímá dřípatkaU rostlinných i živočišných druhů může docházet v průběhu času k rozličnému křížení, které vede k přenosu genů na potomky a někdy až vzniku nových druhů. Pomocí nových metod výzkumu rostlinného genomu je možné zachytit tyto cesty do historie, které často skýtají nevšední objevy a pomáhají nám lépe pochopit evoluční procesy. Jednou ze zajímavých rostlin, jejíž cesty vývoje křížení nebyly zatím zcela objasněny, je rod dřípatky (Soldanella, Primulaceae). Marek Slovák z Katedry Botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy spolu s mezinárodním týmem napříč Evropou rozpletl dosud neznámý osud dřípatky. Publikováno 24.6.2023 |
|
Když ledy tají a voda mizíKlimatická změna spolu s nárůstem teploty vzduchu má v mnoha podobách také zásadní vliv na množství a dostupnost vody. V důsledku toho dochází k ekologickým dopadům na celý ekosystém. Jedním z míst, které bylo silně zasaženo klimatickou změnou a v současné době také čelí kontroverznímu využívání velkého množství vody k těžbě nejméně kvalitního zdroje ropy (bitumenu), je i povodí řeky Athabasca v Kanadě. Na konkrétní dopady se detailně zaměřily Milada Matoušková a Kateřina Fraindová z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Publikováno 20.6.2023 |
|
Výzkumná zákoutí fakulty odhalována v nových rozhovorech!Jak probíhá výzkum nanočástic? Jak se Petr Jan Juračka stal fakultním fotografem? Jakou spojitost má úplněk a Alzheimerova choroba? A co dalšího se dá zkoumat u nás na fakultě? Na to vše odpovídáme v novém podcastu! Publikováno 19.6.2023 |
|
Nové barvy světaSvět se mění. A s tím narůstá i potřeba nových klasifikací jednotlivých systémů, které by pomohly ke zjištění stavu, způsobu a rychlosti změn v jednotlivých oblastech. Většina globálních systémů však zahrnuje pouze přírodní podmínky. Ale co takové abiotické faktory, biodiverzita či vliv člověka? Toto všechno, a ještě mnohem více využili ve své cestě za novou klasifikací světových systémů Aleš Hrdina a Dušan Romportl z Katedry fyzické geografie a geoekologie Univerzity Karlovy. Publikováno 31.5.2023 |
|
Mitochondrie na cestách„Mitochondrie jsou elektrárnou buňky.“ Známá věta zjednodušující roli, jakou plní tyto organely v eukaryotické buňce. Výroba značného množství energie je pro buňku klíčová, mitochondrie však mají i řadu dalších důležitých funkcí. Tak důležitých, že se buňkám vyplatí si mitochondrie navzájem vyměňovat či „krást“. Medicínský význam přenosu mitochondrií mezi buňkami nyní shrnuli v časopise Journal of Cell Biology autoři, mezi něž patří i prof. Ing. Jiří Neužil, CSc. (Griffith University, BTÚ AV ČR a Katedra fyziologie PřF UK). Publikováno 28.5.2023 |
|
Co se skrývá v jádru problému?V úterý večer ožilo Centrum pro přenos poznatků a technologií UK myšlenkami nadšených a hloubavých studentů a živou diskuzí nad rozličnými problémy současnosti. Konal se zde druhý ročník soutěže Map the System, která ukazuje, jak se dá přemýšlet nad komplexními problémy a proč jsou důležité odlišné úhly pohledu a různé názory. Přírodovědecká fakulta měla v soutěži poměrně silné zastoupení, jak mezi soutěžícími, tak mezi dalšími účastníky večera. Publikováno 27.4.2023 |
|
Co se skrývá za fosforem?Každý z nás se neustále učí a jinak tomu není ani u vědců, kteří se vydávají do hlubin nepoznaného. Zatímco 1,1´-bis(difenylfosfino)ferrocen je velmi dobře známou a průmyslově využívanou molekulou, jeho antimonový analog zatím nikdo nepopsal. Co nám může tato zanedbaná sloučenina nabídnout? Tuto otázku si položil tým prof. Petra Štěpničky z Katedry anorganické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Výsledkem jejich práce byla příprava, popis a studie chování symetrického antimonového derivátu a článek v časopise Dalton Transactions, který se dostal i na obálku čísla. Publikováno 23.4.2023 |
|
|
CLIMOS – choroby přenášené flebotomy ve vašem mobilním telefonuChystáte se na dovolenou do Středomoří? Možná už brzy budete před cestou v mobilu kromě předpovědi počasí, cen ubytování a čistoty pláží hledat také míru rizika onemocnění leishmaniózou. Vědci z Katedry parazitologie PřF UK se podílí na novém výzkumném projektu CLIMOS, který má za cíl zkoumat vliv klimatické změny na rozšíření flebotomů a jimi přenášených patogenů v Evropě a okolních oblastech. A kromě rozšiřování vědeckého poznání připravuje i velmi praktické výstupy. Publikováno 13.4.2023 |
|
Synchrotronový urychlovač částic umožňuje velké objevy, i v paleontologiiValéria Vaškaninová z Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty UK zkoumá vznik čelistí a s ním spojenou přestavbu hlavy v evoluci obratlovců. Její mezinárodní vědecký tým využívá unikátní metodu zkoumání paleontologického materiálu – urychlovač částic synchrotron. Publikováno 31.3.2023 |
Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2022/2023 s Ing. Mgr. Janem NovákemJan Novák se zaměřuje především na výuku sportovních her, plavání a sportů v přírodě. Z hlediska sportovního zaměření je považován za „multifunkčního“ člena katedry. Do výuky zařadil netradiční sporty, například biatlon nebo orientační běh. Neodmyslitelnou součástí jeho činnosti na KTV je organizace řady soutěží, závodů a turnajů, které jsou vždy, díky své originalitě, velkým překvapením nejen pro studenty, ale i pro členy katedry. Publikováno 22.3.2023 |
|
Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za akademický rok 2021/2022 – Geologie a ÚŽPLaureátem ceny Studentský velemlok za akademický rok 2021/2022 v kategorii Geologie a Ústav pro životní prostředí, konkrétně za přednášku Migrace látek v životním prostředí, se stal RNDr. Jiří Bendl, CSc. Absolvoval obor geologie – geochemie, titul RNDr. získal v oboru geochemie, základní geologie a ložiska surovin na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Doktorské studium v oboru geochemie absolvoval na PřF UK a v Ústředním ústavu geologickém. ČSAV mu udělila vědeckou hodnost kandidáta geologických věd v oboru geochemie. Na přírodovědecké fakultě působí jako externista na Ústavu geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů, pod jehož záštitou přednáší oceněnou přednášku již od roku 1985. Na PřF UK rovněž přednášel „Geochronologii a izotopovou geochemii“ a dodnes přednáší i „Využití ICP MS v přírodních vědách“. Jako expert se zaměřením na ochranu před zdravotně rizikovými látkami a rizikovými emisemi zastupoval mnoho let ČR: ve výboru SEAC při Evropské chemické agentuře v Helsinkách; ve výboru a pracovní skupině ECE UN a WHO Panevropského programu pro dopravu, zdraví a životní prostředí v Ženevě; v pracovní skupině OECD Doprava a životní prostředí v Paříži; ve společné expertní skupině Evropské komise pro dopravu a životní prostředí při DG TREN a DG ENV v Bruselu a vyjednával v rámci Komise pro udržitelný rozvoj OSN v New Yorku. Inicioval vznik a zajišťoval jako jejich tajemník expertní Výbor pro udržitelnou energetiku a dopravu a Výbor pro krajinu, vodu a biodiverzitu při Radě vlády pro udržitelný rozvoj, jichž je nyní členem, s cílem propojit přírodovědecké poznatky s rozhodovací sférou. Stále si cení vítězství v krajském kole fyzikální olympiády a třetí místo chemické olympiády. Od začátku její existence je členem Společnosti pro trvale udržitelný život. Publikováno 15.3.2023 |
|
Rybí stres posouvá hranice vědyKdyž se člověk nachází ve stresu, produkuje jeho tělo celou řadu hormonů, které organismus připravují na stav útoč nebo uteč. Jeden z těchto stresových hormonů se dá pozorovat a měřit například i u ryb. A že ryby nemohou být z ničeho ve stresu? Výzkum, který Vám dnes představíme, nám přibližuje, jak tělo hostitele reaguje na napadení parazity. Výzkumný tým vědců pod vedením prof. Martina Reicharda měřil úroveň kortizolu v odebraných vzorcích plazmy ryby hořavky duhové v reakci na napadení parazity. Společně s Annou Janovskou z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy poté publikovali článek v časopise Environmental Biology of Fishes. Publikováno 15.3.2023 |
|
Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za akademický rok 2021/2022 – BiologieLaureátem ceny Studentský velemlok za akademický rok 2021/2022 v kategorii Biologie, konkrétně za přednášku Methods in Genomics (Genomické metody), se stal RNDr. Martin Převorovský, Ph.D. Na fakultě absolvoval celé studium; magisterské v oboru Buněčná biologie a doktorské v oboru Molekulární a buněčná biologie, genetika a virologie. Po postdoktorandském pobytu ve Velké Británii University College London působí na naší fakultě na Katedře buněčné biologie, kde vede Laboratoř genomiky mikroorganismů. V roce 2015 mu byla udělena Cenu děkana pro nejlepší mladé vědecké a pedagogické pracovníky do 35 let. Publikováno 9.3.2023 |
|
Ohlédnutí za covidem – jak vnímáme tehdejší nejpřísnější opatření?“Být člověkem znamená mít a znát své místo.” Věta, kterou publikoval kanadský geograf Edward Relph roku 1976 a která říká, že pro lidi je důležité navštěvovat emočně důležitá místa. Lidský život je už odedávna spojen s přírodou a místy, na která máme významné vzpomínky. Vzdělávací plány v Česku i na Slovensku dokonce zahrnují pobyt dětí v přírodě, jakožto součást výuky. Nejen že s dobou digitálních technologií tráví děti i dospělí méně času venku, ale pandemie COVID-19 celé situaci také nepomohla. Obzvláště omezující byl v tomto březen roku 2021, kdy byla ta nejpřísnější opatření – zákaz opustit katastr obce za účelem rekreace. Dominik Rubáš s Tomášem Matějčkem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy byli součástí výzkumné skupiny, která zkoumala, jaké dopady na zdraví mladých lidí toto přísné omezení mělo. Publikováno 28.2.2023 |