Rekonstrukce prostředí pomocí společenstev měkkýšů je zavedenou metodou a to především díky Vojenu Ložkovi. Díky jeho práci máme dnes největší databázi na světě, čítající přes 600 kvartérních nalezišť s měkkýší faunou, což vyvolává představu, že o měkkýší sukcesi a to zejména v holocénu, pro který máme nejvíc údajů, víme skoro vše. Pokud se ale podíváme na vývoj jednotlivých krajinných celků, můžeme spíše konstatovat, že obecné trendy se skládají z řady unikátních situací a že i na tak malém území, jako je bývalé Československo, nalezneme často velmi odlišné scénáře postglaciálního vývoje měkkýších společenstev. Máme-li pro jediný krajinný celek např. CHKO třeba kolem deseti holocenních sukcesí, můžeme si dovolit hodnotit různé nepravidelnosti, způsobené krajinnou mozaikou. Takovýto vhled do nedávného vývoje jedné skupiny organismů pak přináší nový vhled do různých zoogeografických problémů a učí nás, že přílišné zobecňování může zkreslit naše představy o realitě.
Datum konání
30.11.2017