E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Proběhlé události

Exkurze na písčiny dolního Polabí

Exkurze na písčiny dolního Polabí

Předposlední z jarních exkurzí pořádaných ČBS a PřF UK bude směřovat na Litoměřicko za vegetací písčin (svaz Corynephorion canescentis). Všichni zájemci z řad studentů, členů Společnosti i široké veřejnosti jsou srdečně zváni.

Datum konání 19.5.2018

Exkurze za včelníky na Haknoveckých skalách v NPR Karlštejn

Exkurze za včelníky na Haknoveckých skalách v NPR Karlštejn

Další z exkurzí pořádaných ČBS a PřF UK bude směřovat do Českého krasu na lokality nad tzv. xerotermní hranicí lesa, ale i na další zajímavá místa. Všechny studenty, členy ČBS i další zájemce srdečně zveme.

Datum konání 5.5.2018

Exkurze kaňonem Vltavy v okolí Živohošti

Exkurze kaňonem Vltavy v okolí Živohošti

Všechny srdečně zveme na další z jarních exkurzí pořádaných ČBS a PřF UK. Bude směřovat do Středního Povltaví (fytoregion 41.), konkrétně do okolí Živohoště, kterým nás provedou Jiří Malíček a Rudolf Hlaváček.

Datum konání 28.4.2018

R. Hédl: Dlouhodobé změny vegetace temperátních lesů

R. Hédl: Dlouhodobé změny vegetace temperátních lesů

Globální změna prostředí se projevuje také v temperátních lesích, relativně nejstabilnějším z hlavních typů temperátních ekosytémů. Radim Hédl v další přednášce z jarního cyklu přednášek pořádaných ČBS a PřF UK představí, jak ji lze studovat prostřednictvím starých fytocenologických záznamů.

Datum konání 9.4.2018

P. Kalenda, V. Procházka: Uchování a přeměny sluneční energie v zemské kůře

P. Kalenda, V. Procházka: Uchování a přeměny sluneční energie v zemské kůře

Měření deformací pod zemí ukázala, že i když se teplotní změny na povrchu projevují jen do hloubek prvních desítek metrů (pro roční cyklus), mechanické napětí vyvolané střídáním teplot zasahuje do mnohem větších hloubek, podle matematických modelů jistě přes 10 km. Díky ne zcela vratným deformacím se tak může sluneční energie akumulovat v celé kontinentální kůře, což vysvětluje opožděnou reakci klimatu na změny sluneční aktivity (ale také přispívá k objasnění dalších otázek, jako je prokázaný vliv klimatických cyklů vztahy na „vnitřní“ geologické pochody). Sluneční aktivita vysvětluje změny teplot za posledních více než 1000 let z 85 %. Na základě modelů vývoje budoucí sluneční aktivity je tak možno odhadnout i vývoj klimatu do roku 2100.

Datum konání 6.4.2018

J. Kadlec: Vybrané metody datování kvartérních materiálů – možnosti a rizika

Kvartérní procesy lze časově zařadit pomocí celého spetra datovacích metod. Kromě datování na základě paleontologického nebo archeologického obsahu, jsou u nás nejčastěji využívány radiometrické metody, dendrochronologie a datování stratigrafických markrů. S každou metodou jsou spojeny její limity a možné komplikace, s nimiž je nutné počítat. V přednášce budou stručně vysvětleny principy a uvedeny příklady metod, s jejichž použitím má autor zkušenosti (14C, 230Th/234U, 10Be, 26Al, 210Pb, 137Cs, OSL, dendrochronologie, paleomagnetizmus, tefrochronologie).

Datum konání 23.3.2018

Kariérní den PřF UK

Kariérní den PřF UK

Chcete si zmapovat své budoucí možnosti na trhu práce a již během studia se potkat s potenciálním zaměstnavateli? Sháníte stáž a nebo jen zajímavou brigádu? Právě pro vás pořádá naše fakulta Kariérní den, a to 14. března v prostorách budovy Albertov 6.

Datum konání 14.3.2018

K. Šemberová: Role celogenomové duplikace v diferenciaci polyploidních zvonků z okruhu Campanula rotundifolia agg. v České a Slovenské republice

K. Šemberová: Role celogenomové duplikace v diferenciaci polyploidních zvonků z okruhu Campanula rotundifolia agg. v České a Slovenské republice

Druhá z letošních pražských přednášek pořádaných ČBS a PřF UK představí otázky aktuálně řešené na Katedře botaniky. Její autorka, Kristýna Šemberová, nás seznámí s problematikou zvonků z okruhu Campanula rotundifolia agg. v České a Slovenské republice a s evolučními procesy, které tuto skupinu utváří.

Datum konání 12.3.2018

V. Cílek: Žulové krajiny a jejich pravidla

V. Cílek: Žulové krajiny a jejich pravidla

Větší část plochy ČR tvoří „žuly, ruly a migmatity“. Vytvářejí nenápadné, zdánlivě chudé, ale často harmonické krajiny tradičně tvořené výhony, úhory, drahami, průhony, kamennými stády a možná i inselbergy, tafoni a tory. Povídat si budeme o tom, zda žuly vytvářejí základ určitého krajinného fenoménu, a co je pro něj typické. Bude se jednat o chválu průměrné krajiny.

Datum konání 9.3.2018

Kategorie: