Proč jsou umělci a atleti žádanými partnery?
Slouží nám umění jen k potěšení a obohacení duše nebo je i důležitým signálem pro osoby v našem okolí? Co o nás říkají naše umělecké či atletické vlohy ostatním mužům a ženám? V psychologickém časopise Frontiers in Psychology nedávno vyšla studie, která tyto vlohy zkoumala v kontextu pohlavního výběru. Jednou z autorek studie je i Zuzana Štěrbová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Proč v lidské evoluci vzniklo něco takového jako umělecké vlohy? Tato otázka je mezi psychology a evolučními biology probírána dlouhou dobu. Již Darwin navrhl, že muzikalita je výsledkem pohlavního výběru, jedním z klíčových aspektů evoluce. Posléze byl tento koncept rozveden do jedné z mnoha teorií vzniku uměleckých sklonů, která říká, že umělecké a sportovní vlohy slouží svým nositelům jako ornamenty – znaky signalizující kvality nositele jedincům stejného i opačného pohlaví.
Díky předchozím výzkumům víme, že umělecké vlohy jsou při výběru partnera poměrně významné a souvisí s dalšími vyhledávanými charakteristikami, jako je laskavost a ohleduplnost či společenskost. Kreativita a umělecké sklony jsou preferované napříč různými kulturami, přičemž muži i ženy preferují estetickou a ornamentální kreativitu (kresbu či malbu, literární tvorbu apod.) před technickou zručností a kutilstvím. Studie také potvrzují obecnou představu, že umělci jsou žádanými partnery – básníci a malíři během svého života vystřídají větší počet sexuálních partnerů a hudebníci se mohou pochlubit větším počtem potomků, než lidé, kteří těmito vlohami nedisponují. Jak muži, tak ženy by při vyhledávání a námluvách potenciálních partnerů měli dávat najevo charakteristiky, které opačné pohlaví považuje za žádoucí, tedy i umělecké vlohy a kreativitu. Z pohledu vnitropohlavního souboje o partnery však tato problematika není dostatečně prozkoumána.
Nová studie se proto zaměřuje na roli mezipohlavního a vnitropohlavního výběru jako evolučního mechanismu, který by mohl stát za uměleckými a atletickými vlohami. Autoři oslovili Čechy a Brazilce na sociálních sítích a nechali je vyplnit baterii dotazníků zaměřených mimo jiné na umělecké vlohy, subjektivně vnímanou hodnotu na partnerském trhu a strategie vnitropohlavního soupeření. Mnohorozměrné analýzy pomohly rozdělit umělecké sklony do těchto kategorií – literární (kreativní psaní, poezie, herectví, humor apod.), vizuální (kresba či malba, architektura, sochařství apod.), hudební (hra na hudební nástroj, zpěv, tanec), sport, cirkusové umění.
Jeden z mála výsledků, který je společný pro obě pohlaví, se týká literárního umění – lidé s vyššími literárními sklony jsou v průměru žádanější pro dlouhodobé vztahy než ti s nižšími literárními vlohami. Literární vlohy se také často pojí s tendencí získávat převahu nad soupeři, případně souvisí s vyšší mírou verbální agrese. Atletické sklony jsou u mužů i u žen spojené s vnitropohlavním soupeřením (u žen se jedná spíše o verbální souboje, u mužů jde spíše o fyzickou agresi a ukazování převahy) a atletičtí a svalnatí muži jsou vyhledávanými krátkodobými partnery. U žen se ukázalo, že vlohy pro vizuální umění (kresba, malba, sochařství, architektura) souvisí s tendencí navazovat dlouhodobé vztahy. Hudební vlohy u žen naopak souvisí spíše s navazováním krátkodobých vztahů a žárlivostí na vzhled jiných žen.
Výsledky práce jsou v souladu s modelem „kráska a zvíře“, který říká, že napříč lidskou evolucí je u mužů důležitější vnitropohlavní soupeření a u žen hraje naopak důležitější roli mezipohlavní výběr. Ačkoliv autoři našli silnější vazbu uměleckých vloh a pohlavního výběru u žen, výsledky studie ukazují, že pohlavní výběr mohl být selekční silou odpovědnou za vznik uměleckých a sportovních vloh u obou pohlaví.
Veronika Rudolfová
Publikováno:
Pondělí 24.10.2022 13:45
Akce dokumentů