Pod sukýnkou zlativkové databáze www.chrysophytes.eu

Kdo přišel s nápadem vytvořit databázi zlativek?

Bylo to díky vůbec prvnímu grantu GAČR, který naše skupina získala v roce 1998. Jedním z cílů tohoto projektu bylo i vytvořit webovou databázi chrysomonád ČR. Ta byla vytvořena, nicméně pomalu stárla, nepřidávaly se nové údaje a navíc obsahovala jen údaje z České republiky, což z hlediska protist nepředstavuje geograficky smysluplně vymezenou oblast. Dalšímu rozvoji přispěl grant FRVŠ, díky kterému jsme databázi rozšířili na celou Evropu s použitím všech doposud publikovaných dat z tohoto kontinentu. Naše databáze v současnosti obsahuje všechny publikované nálezy jednotlivých druhů a příslušné údaje – souřadnice lokality, teplota, pH a konduktivita vody. Celkem se jedná o víc jak 7000 záznamů. To vše je doplněné fotografiemi ze světelného mikroskopu, TEM a SEM.

Sháníte si aktivně další přispívající členy?

Zpočátku jsme všechno dělali vlastními silami, nechtěli jsme s tím nikoho obtěžovat. Minulý rok jsme projekt propagovali na mezinárodní chrysofytní konferenci, kterou jsme tu v Praze organizovali, a snažili se nalákat ke spolupráci i kolegy ze zahraničí. Zajímavé je, že cestu k naší databázi si našlo i několik dalších lidí z oboru, ať už jde o limnology či hydrobiology. Dnes máme celkem 12 aktivních přispěvatelů, kromě ČR i z Velké Británie, Rakouska, Německa, Švýcarska a Ruska.

Pavel Škaloud

Používá se databáze při výuce?

Ano, už jsme ji využili v našem předmětu Metody studia sinic a řas, kde s ní studenti pracovali. Vyhledávali nejrůznější informace podle specifického zadání, např. měli na základě druhového seznamu zlativek nalezených na neznámé lokalitě určit ekologické parametry dané lokality. Výsledky se až překvapivě přesně blížily skutečným naměřeným hodnotám pH a konduktivity. Snažíme se podporovat samostatnou práci studentů. Ve výuce ji budeme i dále používat.

Plánujete rozšíření mimo Evropu?

Asi ne. V USA už mají svojí webovou stránku s americkými druhy, která je v podstatě jednodušší obdobou té naší. A hlavně - při představě té ohromné práce spojené s pečlivým nalezením a zadáním všech celosvětových výskytů rádi zůstaneme pouze v Evropě.

Chystáte nějaká vylepšení nebo novinky?

Studenti by si přáli nějaké změny, např. grafické rozlišení nálezů na mapě na publikované a nepublikované údaje. Zatím nevíme, jak složitá by tato změna byla. Kromě neustálého přidávání dalších nálezů se chystáme zrevidovat již publikovaná data na základě několika recentně publikovaných taxonomických článků. Stává se totiž, že je v rámci jednoho morfologicky definovaného druhu odkryta doposud skrytá, reálná diverzita druhů (např. v komplexu druhu Synura petersenii), a proto je potřeba údaje průběžně aktualizovat.

Jste s výsledkem spokojeni?

Spokojení rozhodně jsme, ale opravdu netušíme jak velkou komunitu naše databáze osloví. Je možné, že databáze bude využívána pouze velmi úzkou skupinou lidí, kteří se zlativkami zabývají. Pro ty by se databáze mohla stát jedním z hlavních nástrojů pro určování druhů a sledování jejich ekologie. Nicméně doufáme, že databáze nebude sloužit pouze této úzce vymezené skupině vědců. Zlativky by nám totiž mohly pomoci při řešení dlouhá léta diskutovaného problému rozšíření protist po světě – tj. zdali jsou to organismy v naprosté většině kosmopolitní, či zdali i takovéto mikroskopické organismy mají svou biogeografii. Na základě našich map distribuce se totiž ukazuje, že zatímco některé druhy se vyskytují výhradně v přímořských oblastech, jiné najdeme pouze v kontinentální Evropě. Doufáme, že data o výskytu druhů budou stále do skládačky přibývat a nakonec se nám vyloupne obrázek vykreslující reálný charakter distribuce protist.

Radka Nováková