Nová třetihorní šídla z Podkrušnohoří

Paleontologické nálezy vážek ze severozápadních Čech známe už od počátku dvacátého století. Většinou se však jednalo o nedospělá stádia nebo o svlečky z jezerních a deltových usazenin. Podle nich se zřídkakdy podaří šídla identifikovat přesněji než na úrovni čeledi. O to cennější jsou fosilie křídel dospělců s patrnými žilkami, jejichž struktura představuje taxonomicky významné znaky. Autorům se podařilo také objevit fosilní doklady snůšek vajec šidélek na listech vrb.

Takovéto nálezy obecně rozšiřují znalosti o třetihorní hmyzí fauně, ale také mají význam pro rekonstrukci klimatu a přírodních podmínek. Například nálezy druhů z teplomilných podčeledí Rhyotemistinae a Onychothemistinae poukazují na velmi teplé podnebí, které u nás panovalo ve středním miocénu. Ve své nové práci naši zoologové pojednávají o pěti druzích šídel, taxonomicky identifikovaných právě pomocí struktury křídelní žilnatiny. Fosilní křídla pozorovali pomocí stereoskopických mikroskopů, pořídili fotografie a vytvořili perokresby žilnatin.

Žilnatina křídla šídla. Zdroj: Wikimedia Commons

Pozoruhodný je druh Aeshna zlatkokvaceki. Jeho druhové jméno připomíná významného paleobotanika profesora Zlatko Kvačka z Přírodovědecké fakulty UK, který se věnuje rostlinným fosiliím právě z podkrušnohorských pánví. Křídlo tohoto druhu zpracované ve studii pochází z období spodního miocénu, tedy z doby před zhruba osmnácti až dvaceti miliony let. Analýza křídelní žilnatiny tohoto druhu dokládá jeho příslušnost do čeledi šídlovití (Aeshnidae), kterou dobře známe i ze současnosti. V České republice ji reprezentuje dvanáct druhů. Pomocí dalšího srovnání vzoru křídleních žilek byla zařazena ještě přesněji.

Příslušnost do rodu je zde ovšem problematická, protože není k dispozici zadní pár křídel a tělo. Nicméně rod Aeshna se zdá být pravděpodobný. Zkoumané fosilní křídlo má širokou oblast mezi větvemi žilky IR2 a její větvení bazálně od plamky. Plamka je struktura na přením okraji křídel, která je více sklerotizovaná, než okolní membrána křídla. Představuje velmi významný taxonomický znak. Ostatní rody čeledi šídlovití tyto znaky nevykazují.

V rámci kandidátního rodu Aeshna by toto šídlo mohlo patřit do blízkého příbuzenstva Aeshna petalura nebo Aeshna shennong. Z hlediska znaků na křídlech ho s nimi spojuje úzká oblast mezi žilkami IR2 a Rspl, tvořená jen čtyřmi řadami polí. V důsledku nepřítomnosti znaků na pohlavních orgánech nemůžeme s určitostí stanovit, zdali je Aeshna zlatkokvaceki je nejblíže příbuzná s výše zmíněnými druhy nebo s některým ze současných druhů rodu Aeshna.

Obraz Jiřího Housky ,,Bažina" může navodit atmosféru, jaká panovala na dnešním Mostecku v období miocénu. Copyright: Jiří Houska.

Jiné z analyzovaných křídel pravděpodobně patřilo druhu rodu Ictinogompus. Nález pochází z lokality u německé obce Seifhennersdorf, v těsném sousedství Šluknovského výběžku. Druh se nepodařilo blíže určit. Ani na úrovni rodu není klasifikace jednoznačná. V úvahu připadají tři rody: Ictinogomphus, Gomphidia a Lindenia. Důvodem je přítomnost tří polí buněk v postdiscoidální oblasti, namísto dvou. Dále má křídlo výraznou dichotomii žilky MA, naopak ji chybí silný záhyb žilky RP2 mezi nodem a plamkou a právě plamka překrývá pouhých šest polí. V úvahu by snad mohl připadat ještě pozdně křídový rod Cratolindenia. Ten ale, na rozdíl od analyzované fosilie, má na křídle větvení žilek MA a IR2 v distálnější pozici.

Jak vidíme, vzor křídelní žilnatiny představuje u paleontologických nálezů vážek podobně cennou strukturu, jako zuby u savců. Je dostatečně odolná, aby se mohla zachovat a druhově specifická, aby šlo nalezenou fosílii s určitostí zařadit. Fosilie jako tyto ukazují, že druhové spektrum šídel v podkrušnohorských pánvích období oligocénu a miocénu bylo poměrně široké. Zároveň jsou dokladem, že zastoupení jednotlivých čeledí bylo velmi podobné dnešnímu.

Prokop, J., Pecharová, M., Nel, A. New Cenozoic dragonflies from the Most Basin and Stredohori Complex Volcanic Area (Czech republic, Germany). JOURNAL OF NATURAL HISTORY 50: 37-38: 2311-2326.

Prokop KOŠÁTKO