Jak moc ovlivňují města ptačí životy?

Používání pesticidů, úbytek přirozeného životního prostředí, klimatická změna a invazivní organismy, to vše může stát za druhovým i početním úbytkem bezobratlých. Jsou tu ale i faktory, které by nás na první dobrou nemusely hned napadnout, jako třeba prvky urbanizace, která má na svědomí i světelné a hlukové znečištění.

Mladá sýkora modřinka
Autor: Tereza Žirovnická

Sběr dat pro výzkum probíhal ve 14 evropských městech, mezi kterými nechyběla ani Praha. Studie rozdělila celkem 126 pozorovaných druhů ptactva pro porovnání do tří skupin: zrnožravé, hmyzožravé a všežravé. Data byla sbírána roku 2018 v období hnízdění jednotlivých druhů. V jednotlivých městech byly vyznačeny pozorovací body, ze kterých byli ptáci následně sčítáni zkušenými ornitology. Na základě získaných informací byla určena druhová bohatost a rozdělení do potravních kategorií. Nakonec byla do analýzy zahrnuta i míra znečištění umělým světlem a hlukem.

Lampa lákající hmyz
Zdroj: pexels.com

Zatím se možná ptáte: jak může umělé noční osvětlení škodit hmyzu? Pro to je zde hned několik odpovědí. Jednotlivé světelné zdroje jsou pro hmyz sice atraktivní, rozsáhlejší světelné znečištění je pro něj ale škodlivé z několika důvodů. Pravidelné každodenní přesouvání v malém měřítku se může rovnat rozsáhlým migracím, a tím hmyz vyčerpávat, přičemž dochází k jistému narušení přirozených vzorců pohybu, a mění se tak i rozmístění hmyzu v krajině. Koncentrace pod zdroji světla také činní hmyz náchylnější k predaci. Noční osvětlení může k aktivitě vybudit i denní druhy hmyzu, které ale nejsou specializovány pro získávání potravy v noci ani na aktivitu v chladnějších teplotách. V neposlední řadě je ovlivněn i vývoj nedospělých jedinců a rozmnožovací instinkty. Vyčerpání, rozhození diurnálních rytmů i rozmnožování, to vše pak má za následek nutný úbytek hmyzu. Se stoupajícím osvětlením také klesá jeho heterogenita, a to i přes to, že se ve městě nachází určité množství zeleně.

Soumrak nad Prahou
Autor: Tereza Žirovnická

Touto skutečností byly ovlivněny jak městské, tak rurální (polní, lesní) druhy ptáků, a to poukazuje na fakt, že míra vlivu nočního osvětlení na ptačí společenstvo závisí na druhu jeho potravy, nikoliv jeho výskytu. Ovlivněni byli, dle předpokladů, zejména hmyzožraví a všežraví ptáci. Výzkum hovoří i o vlivu hluku, nepřichází však s novými poznatky, a proto je zapotřebí dalších pozorování pro nová zjištění. Dle dřívějších studií se mohou ptáci přizpůsobit vysoké úrovni hlukového znečištění tím, že pouze upraví své hlasové projevy a na osídleném území zůstanou. Vliv hluku na ptačí společenstva tak nemusí mít velký nebo žádný dopad. Závěrem navíc vědci doplňují, že samotná městská zeleň druhovou bohatost nenavýší; klíčem k ní je zejména její heterogenita. Doporučení je sice směřováno urbanistům a architektům, i Vy ale můžete nepatrně přispět k rekonvalescenci přírody vědomým rozvržením Vaší zahrady či regulací venkovního osvětlení.

Morelli, F., Tryjanowski, P., Ibáñez-Álamo, J. D., Díaz, M., Suhonen, J., Møller, A. P., Prosek, J., Moravec, D., Bussière, R., Mägi, M., Kominos, T., Galanaki, A., Bukas, N., Markó, G., Pruscini, F., Reif, J., & Benedetti, Y. (2023). Effects of light and noise pollution on avian communities of European cities are correlated with the species’ diet.

Tereza Žirovnická