Dotuje Evropská unie venkov efektivně?
Sociální geografové, včetně Viktora Květoně z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, se zaměřili na dotační programy Evropské unie, které mají za cíl rozvíjet venkov. Pomocí statistických metod zjišťovali, zdali programy na českém venkově plní své funkce, které jsou jim vytyčeny.
- Je venkov dotován z EU efektivně? Zdroj: http://www.photoextract.com/cs/foto/241409.html, foto Jiří Egermaier.
Výzkum se zaměřil na léta 2004 až 2006, tedy období krátce po vstupu České republiky do EU. Jeho cílem bylo zjistit, zdali klíčové nástroje politiky rozvoje venkova EU (tj. agroenvironmentální opatření a podpora méně příznivých oblastí – tzv. LFA) aplikované v České republice byly implementovány v souladu s cíli územní soudržnosti EU. Územní soudržnost je dlouhodobým cílem EU, který sice vznikl již v roce 1986, avšak větší potřeba tuto politiku realizovat se objevila až po přijetí nových států v 21. století, kdy se zvýšila ekonomická a sociální nerovnost ve vyspělosti regionů v rámci EU. V široce pojatém kontextu jde o spojení aktérů regionálního rozvoje a jeho cíleného směřování. Snaží se tedy zmenšovat rozdíly mezi regiony v socioekonomických aspektech a na druhou stranu podporovat regionální rozvoj, který ze své podstaty nerovnosti plodí.
Tyto cíle územní soudržnosti měly plnit nástroje politiky rozvoje venkova. Pro analýzu vybrali autoři článku dva z nich, které představují největší část peněz čerpaných Českou republikou v oblasti rozvoje zemědělství a venkova. První z nástrojů, tzv. agroenvironmentální opatření (AEO) jsou zaměřena na čerpání dotací v oblasti využití a ochrany krajiny při zemědělském hospodaření. Druhým nástrojem je podpora méně příznivých oblastí (LFA), která podporuje zemědělce v oblastech s horšími přírodními podmínkami.
Podobné průzkumy, které zjišťovaly dopad zemědělských dotačních programů na životní úroveň venkova, ukazovaly, že tyto peníze do regionu většinou očekávaný rozvoj nepřinesly. Autoři se inspirují předchozími studiemi, avšak novinkou je, že pracují s úrovní obcí (terminologií EU hierarchická jednotka s označeným LAU II). To představuje oproti předchozím výzkumům inovaci v metodologickém přístupu.
Pomocí statistických metod se zjišťovala souvislost mezi výší prostředků z nástrojů LFA a AEO a ukazateli socioekonomické vyspělosti, např.: počet pracovních příležitostí, nezaměstnanost, struktura obyvatel podle dosaženého vzdělání.
Statistika, která hodnotila nástroj LFA, se prováděla na území 2646 obcí. Výsledky naznačují, že většina dotací plynula do větších obcí a jejich výše nemá vliv na míru nezaměstnanosti. Menší obce, které dotace obdržely, zpravidla leží ve vyšších nadmořských výškách, což je dáno povahou a nastavením tohoto nástroje, který má pomáhat zemědělsky slabším oblastem. U těchto obcí se zvyšuje potenciál poskytovat pracovní místa v zemědělství.
Nástroj AEO byl zkoumán na 3509 obcí, které byly příjemci této dotace. Výsledky dokazují, že demografická situace je stabilizovanější v obcích, kde jsou AEO uplatňována, což můžeme brát jako nepřímý důkaz toho, že dotace prostřednictvím AEO jsou posílány do více problematických obcí ČR. Oba dva nástroje v rámci České republiky však míří do podobných oblastí. Jedná se zejména o horské a podhorské oblasti - regiony Krkonoš, Podkrkonoší, Slavkovského lesa, Šumavy a Pošumaví, Beskyd, Jesenicka a Žďárska.
Závěrem můžeme říct, že studované nástroje politiky EU neplní cíle územní soudržnosti. Statisticky nebylo prokázáno, že by se nástroje zaměřovaly na méně, nebo více rozvinuté obce. Obecně většina peněz proudí do větších obcí. Míra nezaměstnanosti v obcích s a bez dotací je podobná. Prokázat můžeme, že více obyvatel v primárním sektoru je průměrně zaměstnaných v obcích dostávajících dotace nástrojů LFA a AEO.
Nesmíme ale zapomínat, že se jedná o analýzu dat z let 2004 – 2006, tedy období krátce po vstupu do EU. Územní cílenost dotací se bude snad zlepšovat. Hodnocení těchto politik rozvoje venkova je velice důležité, jak ukazuje případ v ČR, protože jeho dopady na cíle územní soudržnosti nejsou v tomto případě vůbec prokazatelné.
Tomáš Janík
Akce dokumentů