CoPak je Přesně To CPPT?
Tuto otázku jsem položila Petru Synkovi (PS), doktorandovi z katedry zoologie, a Ondřeji Vaňkovi (OV), asistentovi z katedry biochemie. Na Přírodovědecké fakultě oba působí jako technologičtí skauti Centra pro přenos poznatků a technologií (CPPT) Univerzity Karlovy (UK). Toto centrum vzniklo původně jako projekt financovaný z prostředků Strukturálních fondů EU a nyní jsou jeho služby k dispozici všem fakultám a pracovištím UK. Jeho hlavním cílem je pomoci zaměstnancům a studentům úspěšně komercializovat jejich objevy. Neboli zavést výsledky jejich výzkumu a vývoje do praxe: v případě unikátních objevů získat patent, jindy naopak navázat výzkumnou spolupráci s vhodnou firmou či si dokonce založit vlastní společnost.
Proč tento projekt vznikl? A co všechno nabízí?
OV: Hlavní činnost CPPT spočívá nejen ve zprostředkování poradenství v oblasti přenosu vědeckých poznatků do praxe, ale centrum má i funkci vzdělávací a metodologickou, navazuje domácí i mezinárodní spolupráce mezi vědci a komerčními firmami nebo investory a podporuje rozvoj dalších inovačních aktivit. V zahraničí tvoří podobná centra nedílnou součást každé univerzity nebo jiné vědecké instituce. U nás jsou tyto služby zatím v plenkách.
PS: Proto je naší hlavní činností v současné době propagace CPPT. Mapujeme inovační potenciál vědeckých týmů, které působí na naší fakultě, informujeme o existenci centra i nás technologických skautů. Nabízíme pomoc vědeckým pracovníkům fakulty s přenosem jejich objevů do praxe - nebo je alespoň informujeme o této možnosti. Také spolupracujeme s proděkanem pro rozvoj, neboť vedení fakulty klade na uplatňování výzkumu v praxi rostoucí důraz.
Věnujete se pouze skautingu?
PS: Ne. Sami se věnujeme výzkumu, a to je myslím naší hlavní výhodou. Máme tak vlastní praktické zkušenosti a tím snad i lepší představu, co je realizovatelné. Ovšem naší hlavní úlohou je, jak už bylo řečeno, především zprostředkovat komunikaci mezi vědci a specialisty z komerční sféry a ne hodnotit potenciál nějakého objevu. To totiž ani není vždy snadné.
Jak si rozšiřujete znalosti o transferu technologií?
OV: Absolvovali jsme řadu kurzů a stáží věnovaných této problematice. V rámci EU certifikovaného kurzu „Technology transfer manager“ jsme měli možnost zúčastnit se stáží například na University of Warwick nebo Heriot Wat University v Edinburghu, kde je jedno z nejlepších center zabývajících se transferem technologií.
PS: Pravidelně také navštěvujeme vzdělávací akce a semináře zaměřené na přenos technologií, ochranu duševního vlastnictví, inovace, řízení a fondy podporující vznik nových technologií.
Mohli byste popsat, jak probíhá proces poté, co Vás někdo kontaktuje, že by chtěl podat žádost o přidělení patentu?
OV: Zjednodušeně řečeno, pokud výzkumník objeví něco, o čem si myslí, že by to šlo patentovat, podá děkanovi takzvané Oznámení o objevu a vynálezu (OOV), o kterém poté děkan informuje CPPT. Zde dojde k posouzení a vyhodnocení potenciálu OOV a doporučení nejvhodnějšího postupu pro daný případ. My následně můžeme zprostředkovat kontakt s patentovým právníkem, aby se sepsala přihláška vynálezu s žádostí o přidělení patentu nebo jiného způsobu ochrany duševního vlastnictví. Vše končí podáním této přihlášky na Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV).
PS: Pokud se chcete dozvědět podrobnosti, podívejte se přímo na stránky CPPT, kde naleznete mnoho užitečných odkazů a dokumentů. A rozhodně si prostudujte zejména Doporučený postup komercializace výsledků výzkumu a vývoje (VaV) na UK.
Existuje nějaký běžný omyl, kterého by se měli žadatelé vyvarovat?
OV: Určitě nejčastější chybou je, že vědci nejprve zveřejní publikaci, kde o objevu informují a pak chtějí teprve podat přihlášku na ÚPV. To už je ale pozdě. Doporučujeme rozhodně raději zaslání článku do časopisu o nějaký čas pozdržet a nejdříve podat přihlášku. Její sepsání nemusí s pomocí patentového právníka trvat nijak dlouho - vždyť i samotná příprava vědecké publikace často trvá řadu měsíců a to je doba na vyhotovení a podání přihlášky více než dostatečná. Když je přihláška podaná, může se už článek bez obav zveřejnit. To se určitě vyplatí.
PS: Já bych ještě upozornil, že se to netýká jen vědeckých článků, ale jakéhokoliv veřejného sdělení, například vystoupení na konferenci, populárního článku, knihy...
Můžete uvést konkrétní příklad, kdy někdo využil Vašich služeb?
PS: Například jsme týmu, který se na biologické sekci věnuje evoluční imunologii u ptáků, pomohli navázat kontakt s komerčním partnerem působícím v oblasti šlechtění drůbeže.
OV: Já sám jsem se v roli spolupůvodce vynálezu podílel na sepisování jedné patentové přihlášky. Také jsem byl několikrát osloven různými firmami s poptávkou na využití některých laboratorních technologií či služeb z oblasti rekombinantní exprese proteinů a jejich analýzy. I proto jsem se o celou tu problematiku začal více zajímat a nakonec se stal i technologickým skautem.
Ještě k dalším aktivitám CPPT. Jaké pořádáte vzdělávací akce?
PS: V zimním semestru blokově vyučujeme předmět „Úvod do problematiky přenosu znalostí a technologií“. Studenti si jej mohou zapsat jako volitelný předmět zakončený zkouškou. V roce 2011 ji úspěšně absolvovalo 19 studentů a vloni 16. Nejen z Přírodovědecké, ale například i z 1. Lékařské nebo Matematicko-fyzikální fakulty, protože jsme jediní technologičtí skauti na UK. Celkový počet posluchačů však byl ještě vyšší, na přednášku přišlo také několik doktorandů a dalších „starších“ posluchačů. Jedna studentka pak byla v roce 2012 dokonce na základě aktivity v tomto kurzu vybrána k účasti na vědecké Americko-české inovační konferenci.
OV: Přednáška je zaměřena na praktické příklady a interakci přednášejících a studentů. Na přednášku si zveme i řadu profesionálů z různých oborů, například právě z Úřadu průmyslového vlastnictví k tématu patentování a vyhledávání v patentových databázích. Studenti jsou seznámeni se základními principy ochrany duševního vlastnictví, o optimálních postupech při komercializaci výsledků vědy a výzkumu, častých chybách a rizicích, o vyjednávání a smluvním zajištění procesu technologického transferu a detekci komercializačních příležitostí, o podnikání, marketingu inovativních produktů a o možnostech finanční podpory transferových aktivit v ČR. Našim cílem je, aby přednáška byla především přínosem pro jejich profesní rozvoj. V příštím roce proběhne premiéra této přednášky také na Matematicko-fyzikální fakultě. A malou ochutnávkou je pro studenty biochemie jedna přednáška věnovaná tomuto tématu v rámci jejich povinného předmětu Management biochemie.
PS: Další součástí vzdělávacích aktivit CPPT je také pořádání různých přednášek a seminářů v rámci celoživotního vzdělávání.
Kde se o přednáškách studenti dozvědí více?
PS: Obsah přednášky lze nají v SISu (Studentském informačním systému), na stránkách CPPT a na začátku zimního semestru děláme masivní propagaci pomocí letáčků vyvěšených na informačních nástěnkách fakulty.
Jaké jsou ohlasy studentů?
PS: Ohlasy byly vždy jednoznačně pozitivní, pro studenty je to nové téma a často první kontakt s problematikou transferu technologií. Také oceňují, že se dozvědí i něco z oblasti vyjednávání, zakládání firem nebo řízení projektů.
OV: Z dotazníků, které nám studenti po přednáškách vyplňují, vyplývá, že studenti by jednoznačně přivítali více přednášek typu
základy ekonomie, marketingu, práva, podnikání a řízení projektů. My se snažíme jim vycházet vstříc a podle jejich připomínek přednášku upravovat. I když všechno z toho výše jmenovaného samozřejmě nemůžeme obsáhnout. Zde je důležité zdůraznit, že na Přírodovědecké fakultě běží dokonce několik přednášek z oblasti ekonomie a studenti často spíše jen nevědí o stávajících možnostech. Naše přednáška tedy nemá a ani nemůže tyto specificky zaměřené přednášky „suplovat“.
Kde je Vás možno zastihnout, jak s Vámi navázat kontakt?
PS: Kontakty na nás naleznete přímo na stránkách CPPT nebo také na stránkách Přírodovědecké fakulty (PS, OV).
Děkuji za rozhovor.
Darina Koubínová
Akce dokumentů