Co všechno se můžeme dozvědět ze starých sbírek
Neustále zjišťujeme nové poznatky o tom, jak lidská společnost v minulosti fungovala. Na území Česka se toho ale o Magdalénienu ví málo – naleziště této kultury jsou často reprezentována pouhými kamennými nástroji a úlomky kostí. Některé nové poznatky přinesla česká studie, které se zúčastnila i Eliška Zazvonilová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Magdalénien je kultura doby kamenné (patří do mladého paleolitu). V tomto období žili lidé lovecko-sběračským způsobem života, a v prostředí střední Evropy byli mobilní, tudíž se jejich tábořiště přesouvala podle dostupnosti potravy. To vedlo k opouštění a opětovnému osidlování loveckých osad. Přesuny táborů byly do jisté míry vázány na přesuny lovné zvěře. Studium období, kdy byla jednotlivá místa osídlena, nazýváme studiem sezonality.
Archeologická naleziště táborů z období Magdalénienu se nachází nejenom na území západní Evropy (Španělsko, Francie, Německo, …), ale i v České republice. Jedním z těchto nalezišť je i Hostim u Berouna rozkládající se v Českém krasu. Tato lokalita je významná jednak tím, že z ní pochází největší sbírka kamenných štípaných nástrojů v Čechách (z období Magdalénienu), ale má také význam pro studium umění ve střední Evropě.
Archeologická lokalita byla objevena již ve čtyřicátých letech minulého století a výzkum zde probíhal o dvacet let později. Stáří tábořiště bylo stanoveno na základě studia nástrojů a jiných nalezených výrobků, a také dle radiouhlíkového datování (na základě jednoho jediného vzorku). V letošním roce se badatelky pokusily upřesnit datování a také získat informace pro přesnější stanovení období, kdy byla lokalita osídlena, a zjištění charakteru přírodního prostředí v okolí naleziště.
Některé vlastnosti přírodního prostředí je možné zjistit například pomocí metody stabilních izotopů. Ta se používá pro získávání informací o výživě jedinců. K této analýze byly použity kosti a zuby zvířat. Výsledky naznačují, že tehdejší prostředí bylo chladnější a vlhčí. Někdejší osídlení se zřejmě nacházelo v otevřené krajině podobné stepi s ostrůvky keřů.
Pro zjištění stáří zvířecích kostí, byla použita AMS radiouhlíková metoda datování (radiouhlíkové datování vychází z předpokladu známé výchozí aktivity uhlíku 14 ve složkách životního prostředí za života organismů a stanovením jeho zbytkového množství ve vzorku, pokles aktivity 14C je daný pouze vlivem radioaktivní přeměny). Mezi daty byla malá shoda, což nasvědčuje tomu, že tato lokalita byla opakovaně osidlována (původně se mělo za to, že se jednalo o jednorázový pobyt). Zdá se tedy, že se jednalo o strategicky výhodnou oblast. Mohlo jít buď čistě o lovecký tábor, nebo to mohlo být místo pro zpracovávání okru (barvivo).
Přestože se některé věci podařilo osvětlit a upřesnit, je zde stále prostor pro další výzkum. Tato studie mimo jiné poukázala na potřebu znovu zhodnotit materiál, který nám toto naleziště poskytuje.
Rychtecká Eliška
Publikováno:
Pátek 17.11.2023 17:30
Akce dokumentů