Čeká zlatavý mok hořká budoucnost?
Chmel je jednou z nedílných součástí piva, jež mu propůjčuje charakteristickou hořkost. Klimatická změna by však mohla zásadním způsobem ohrozit jeho pěstování i kvalitu. Tým odborníků kolem Martina Možného z ČHMÚ, ve kterém působil i Vojtěch Vlach z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, nechal nahlédnout na možnou budoucnost tohoto zlatavého moku prostřednictvím studie publikované v časopise Nature Communications.
Pivo by se mohlo stát sváteční záležitostí.Foto: Zdeněk Kliment.
V současné době se pivo řadí mezi nejoblíbenější nápoje hned za vodu a čaj. Jeho kvalita přitom přímo souvisí i s kvalitou vstupních surovin. Hlavními složkami jsou kromě vody sladovnický ječmen, kvasnice a již výše zmíněný chmel. Ten určuje charakteristické hořké aroma, které je výsledkem hořkých kyselin a mnoha dalších sloučenin včetně esenciálních olejů a polyfenolů. Na rozdíl od minulosti je v dnešní době vysoká poptávka po chmelu s vyšším obsahem α-kyselin, určující hořkost, chuť a trvanlivost piva. Změna klimatu by však mohla jeho kvalitu i celkovou produkci významně ovlivnit, pokud se na ni tento sektor nebude schopen adaptovat.
Skupina odborníků na vliv změny klimatu v zemědělství se proto vrhla na studium a analýzu pravděpodobnosti výnosu, obsahu α-kyselin a vývoj šištic evropského chmele mezi lety 1970 a 2050. To vše s predikcí zvýšení teploty vzduchu o 1,4 °C a poklesu srážek o 24 mm. Detailní výzkum zaměřili na oblast Německa, Česka a Slovinska, kde je soustředěno téměř 90 % všech evropských chmelařských oblastí.
Změna klimatu má na kvalitu a možnost pěstování chmele vliv již dnes. Negativní vliv mají zejména vlny veder a extrémní sucha. Při porovnání období před rokem 1994 a po něm (do r. 2018) začalo dozrávání chmele přibližně o 20 dní dříve, přičemž jeho produkce poklesla o téměř 0,2 t/ha/rok a obsah α-kyselin, jež určují vysokou aromatizaci chmele se snížil o přibližně o 0,6 %. Chmelaři se tak již snaží přizpůsobit těmto změnám přemístěním chmelnic do vyšších nadmořských výšek a údolních poloh s vyšší hladinou podzemní vody, či vybudováním zavlažovacích systémů, změnou orientace a rozmístěním řádků plodin, a dokonce šlechtěním odolnějších odrůd, avšak otázkou zůstává, kam až to zajde a jaká bude jeho kvalita.
Foto: K. Fraindová.
Pro další posouzení vlivu měnících se povětrnostních podmínek na výnosy a obsah α-kyselin aromatického chmele autoři vytvořili jednoduchý model simulující změny výnosů a obsahu α-kyselin v závislosti na rozdílu srážek a teploty oproti optimálním podmínkám během vegetačního období. Modelové projekce pro roky 2021–2050 naznačily předpokládaný pokles výnosů chmele o 4–18 % ve srovnání s lety 1989–2018. Obsah α-kyselin se v projekčním scénáři snížil dokonce až o 20–31 % do roku 2050.
Výsledky této studie přináší nepříjemné, nicméně očekávatelné zprávy pro možnou budoucí kvalitu a množství tradičního aromatického chmele ve střední Evropě. Pokud nebudou zavedena okamžitá adaptační opatření, která by zajistila stabilizaci tohoto stále rostoucího celosvětové odvětví, mohli bychom si o trpce hořkém moku nechat jen zdát.
Kateřina Fraindová
Publikováno:
Pondělí 23.10.2023 21:15
Akce dokumentů
