Mezinárodní spolupráce v H2020

O programu Horizont 2020 se nejčastěji mluví v souvislosti s rozvojem výzkumu a inovací v rámci Evropské unie, a tedy ho můžeme někdy mylně spojovat pouze s členskými státy regionu EU a jeho celosvětové měřítko opomíjet. Rychle se rozvíjející globální kontext dnešního světa činí spolupráci Unie s mezinárodními partnery nezbytnou pro rozvoj její vědecké excelence a ekonomické konkurenceschopnosti, a především při hledání řešení společenských problémů, které jsou ve své podstatě čím dál více globální a je nutné se pro nalezení jejich řešení spojit a komunikovat.

Cílem tohoto článku bude představit celkový rozsah programu Horizont 2020 a veškeré příležitosti spolupráce, které otevírá se zeměmi mimo region EU. Zároveň načrtne i aktuální dění v této oblasti.

Spolupráce se zeměmi mimo EU se dělí na dvě kategorie: Země přidružené (tzv. asociované) a tzv. „třetí země.“ 

Přidružené země

Země přidružené k programu H2020 mají stejná práva a možnosti jako členské státy EU při účasti i koordinaci jeho projektů. Jejich účast je ošetřena článkem 7 v předpisech H2020. Těmito zeměmi se staly k datu 10. 7. 2014 tyto státy: Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá hora, Island, Izrael, Makedonie, Moldávie, Norsko, Srbsko, Turecko. (Platnost jejich účasti byla vztažena zpětně k 1. 1. 2014.) Statut přidružené země by měly dostat do konce roku také Faerské ostrovy. Švýcarsko bylo v předchozím rámcovém programu a v prvních měsících H2020 také přidruženou zemí, poté byl vzhledem k novému politickému vývoji uvnitř země tento status v únoru 2014 pozastaven, avšak od 15. září 2014 se Švýcarsko nově stalo částečně přidruženou zemí. Tento status znamená, že výzkumní pracovníci ze Švýcarska budou:

•   považováni za osoby přicházející ze země asociované k H2020 pro všechny aktivity v rámci pilíře 1 (excelentní věda), rozšíření účasti, Euratom a ITER. Švýcarsko bude finančně přispívat k uvedeným částem programu na základě obvyklých výpočtů založených na HDP.

•  považováni za osoby mající původ ve třetích zemích vůči H2020 pro všechny ostatní aktivity H2020 (hlavně pilíř 2 a 3).

Více informací naleznete ve zprávě zde.

Třetí země

Druhá kategorie „třetí země“ se otevírá za určitých podmínek spolupráci s celým světem:

1. 1. V Horizontu 2020 byly přímo vyznačeny některé jeho části, které jsou obzvláště vhodné pro mezinárodní spolupráci a v těchto programech jsou evropské výzkumné subjekty vyzvány k zahrnutí partnera ze třetí země. Annex on General Conditions of the Horizon 2020 work programme Výzvy, ve kterých je doporučena spolupráce se třetími zeměmi, naleznete zde.

1. 2. Třetí země a mezinárodní organizace se mohou účastnit H2020, pokud je financování jejich účasti poskytnuto na základě nějaké bilaterální vědecké a technologické dohody nebo jiným ujednáním mezi Unií a třetí zemí či mezinárodní organizací.

1. 3. EK sama rozhodne, že účast třetí země je pro dané výzvy nezbytná. Viz dokument zde.
2.  

Přehled vybraných příkladů současné spolupráce se třetími zeměmi a jejího směřování:

•  EU – Argentina: Argentina je první zemí Latinské Ameriky, která podepsala dohodu o spolupráci s EU v roce 2005. Kontaktní organizací je ABEST III (The Liaison Office Argentina-European Union in Science, Technology and Innovation – Kontaktní kancelář argentinsko-evropské unie pro vědu, technologie a inovace), která již zastřešovala spolupráci v 6. a 7. RP. Prioritními oblastmi spolupráce pro Argentinu jsou: biotechnologie, potravinová výroba a zemědělství, životní prostředí, zdraví a energie. Argentina je dále členem EMBL.

• EU - Brazílie: B.BICE+ je projekt Mezinárodní spolupráce (International Cooperation, INCO) založený Evropskou komisí na podporu spolupráce mezi EK, EU, asociovanými zeměmi a Brazílií. Výzvy pro Brazílii zde. B.BICE+ organizuje dvakrát do roka Inovační a technologické fórum (Technology and Innovation Forums). Tento rok vyjde Průvodce inovacemi EU-Brazílie (EU-Brazil Guide to Innovation).

• ERA-Can+ (Advancing EU-Canada Collaboration in Research and Innovation) – je program pro nové příležitosti, zjednodušení procesů k navázání spolupráce díky dohodě Comprehensive Economic and Trade Agreement (CETA). EU a Kanada se navzájem považují za prioritní partnery spolupráce. V červnu 2014 proběhla konkrétně jednání o spolupráci ve Společných programových iniciativách (Joint Programme Initiatives) a v oblasti nanotechnologií. Více informací naleznete zde.

• EU – Čína: V Horizontu 2020 je čínská účast možná ve VŠECH výzvách 2014/2015 a současně je několik výzev speciálně určených pro spolupráci s Čínou: například v oblasti potravinářství, zemědělství, biotechnologií, energie, vody, informačních a komunikačních technologií, nanotechnologií, vesmírného a polárního výzkumu. Bližší informace zde. Nebo China-EU Science Technology Cooperation Promotion Office.

o Dále JRC rozvinulo řadu vědecké spolupráce s početnými čínskými institucemi v těchto oblastech: prevence přírodních katastrof, nukleární bezpečnost, vodní hospodářství, potravinová bezpečnost, energetické a kosmické technologie. Více informací zde: Anne-Mette Jensen - JRC - Anne-Mette.Jensen@ec.europa.eu 
o Informace o vědecké mobilitě a spolupráci mezi Evropou a Čínou: Researchers’ mobility and collaboration between Europe and China (EURAXESS)
o Publikace o probíhající a proběhlé spolupráci mezi EU, přidruženými státy a Čínou zde nebo zde.

o Publikace ilustrující bohatou spolupráci EU-Čína: Testimony of Excellence

• EU - Chile: Bilaterální projekt CEST+I (Chile-European Union STI Initiative) je projekt založený Evropskou komisí v rámci 7RP a Chilskou komisí CONICYT. Partnerskými institucemi komise CONICYT jsou: DLR (Německo), IDOM (Španělsko) and IRD(Francie). Současné priority EU-chilské spolupráce jsou: polární věda a klimatické změny, udržitelná těžba, obnovitelné energie.

• EU – Indie: Indie se umístila na pátém místě v žebříčku rozvoje nových technologií a je považována za jednu z nejrozvinutějších zemí v oblasti kosmického prostoru a nukleárního výzkumu. V roce 2009 vzrostly investice Indie do VaV o 5,4%. Nejvíce investuje do těchto sektorů: matematika, teoretická fyzika, chemie, molekulární biologie, biotechnologie, nanotechnologie, ICT. Otevřené výzvy pro spolupráci s Indií zde. Další formy spolupráce: EURAXES Links India – organizace zprostředkující spolupráci. EU – India SaT Cooperation Portal - iniciativa zprostředkovávající informace o možnostech spolupráce EU a Indie.

• EU – Japonsko: V březnu 2011 vstoupila v platnost dohoda mezi EU a japonskou vládou o spolupráci ve vědě a technologiích. Na summitu EU-Japonsko v květnu 2014 se lídři obou zemí dohodli na tom, že budou usilovat o nové strategické partnerství ve výzkumu a inovacích. Prioritní spolupráce je v oblastech: kritické suroviny, dopravní výzkum včetně letectví, ICT. Oceánologie a robotika jsou další potenciální oblasti zvýšené spolupráce. V roce 2013 byl zahájen tříletý projekt JEUPISTE, který podporuje spolupráci EU-Japonsko.

• EU – JAR: Projekt ESASTAP Plus (2013 – 2016) posiluje vědeckou a technologickou spolupráci mezi Jihoafrickou republikou a EU se zvláštním ohledem na inovace pomocí účasti JAR v H2020 i zároveň účasti EU v programech JAR.

CAAST-Net Plus (2013-2016) je síť pro koordinaci a rozvoj vědecko-technologické spolupráce sub-saharské Afriky a EU. Prioritní témata: potravinová bezpečnost, klimatické změny a zdraví. Síť sestává z 22 účastníků (11 z EU a 11 z Afriky).

• EU – Jižní Korea: Účast Koreji v rámcových programech EU již probíhá přes deset let. V listopadu 2013 bylo v Bruselu zřízeno centrum KIC.EUROPE (Korea Research & Innovation Centre in Brussels), které rozvíjí politiky mezi Koreou a EU, platformu spolupráce ve VaV a inovační spolupráci MSP atd. Dále centrum KIAT je NCP pro program EUREKA a aktivním účastníkem v projektech H2020, propaguje a financuje industriální technologii spojenou s korejskou účastí v H2020 a je hlavním kontaktem korejské účasti v EEN (Enterprise Europe Network) a EUROSTARS2. V současnosti v EEN probíhá akce o tom, jak najít v Koreji partnera a přitom neopustit ČR.

• EU – Jordán: preferovaná spolupráce v oblasti vody, energie, potravinové bezpečnosti a zdraví. Spolupráce již probíhala v minulosti v rámci 7RP, a mnoho projektů pokračuje. Jordánsko hostí jeden z velkých projektů infrastruktur SESAME. Mezi úspěšnými projekty EU-Jordán pod 7RP byly KHCCBIO (první rakovinová bio banka) a Bot-ERA (první genová banka).

• EU - Mexiko: CONACYT (Consejo Nacional de Ciencia y Tecnología) vyčlenil pro program H2020 k dispozici rozpočet, který je určen pro všechny kladně ohodnocené návrhy, které dostanou finanční podporu v H2020. Aby bylo možné tyto prostředky získat, je partner v Mexiku povinen vyplnit formulář z webu zde. Dalším platformou je ACCESS2MEXCYT , který poskytuje informace o mexickém výzkumu a inovačních programech a výzvách otevřených účasti subjektů z EU, dále jakým způsobem se účastnit, bilaterální smlouvy, informace o mexickém systému VaV.

• EU – Rusko: Rusko je nejúspěšnějším zahraničním partnerem spolupráce s EU v rámcových programech pro výzkum a technologický vývoj EU. Projekt BILAT-RUS-Advanced se zaměřuje na posílení bilaterální spolupráce ve vědě, technice a inovacích (STI) a účasti Ruska v H2020. Současně podporuje účast evropských vědců v ruských programech. INCO-NET EECAposiluje dialog s širším regionem Východní Evropy a Střední Asie (EECA). Zahrnuje také řadu aktivit jako podpora NCP H2020, informační semináře, networking a zvýšení účasti výzkumníků zemí EECA v H2020.

• EU – USA: Pro tuto spolupráci existuje bilaterální projekt BILAT USA 2.0. V březnu 2013 byly na setkání komise EU-US Joint STI určeny čtyři výzkumné oblasti jako priority pro transatlantickou spolupráci: Podmořský a arktický výzkum, NMP (nanotechnologie, materiály a nové produkční technologie), Zdraví a Doprava.

- Přehled bilaterálních smluv a dohod se třetími zeměmi naleznete zde.
- Přehled výzev H2020 s mezinárodní spoluprací zde
- Návod, jak nalézt výzvy vhodné pro mezinárodní spolupráci nebo s doporučenou mezinárodní spoluprací, obecně i s konkrétní zemízde.

vložila: Darina Koubínová