Stop migraci - nová cesta terapie rakoviny?

Schéma migrace buněk krevním řečištěm a vznik metastáz.
autor: Jane Hurd, zdroj: Wikipedia

Migrace a usazení nádorových buněk mimo primární nádor dává vzniknout metastázám, které proměňují lokalizovaný nádor v systémové život ohrožující onemocnění. Buňky mohou tělem migrovat samostatně nebo kolektivně, nicméně všechny možné způsoby vyžadují zvýšené množství energie ve formě ATP. To je převáděno na mechanickou sílu, kterou buňky využívají k proražení si cesty skrz mezibuněčnou hmotu. Ačkoliv se jednotlivé formy migrace liší, určité nároky mají společné. Těmi jsou například již zmíněná potřeba energie, dynamika cytoskeletu potřebného k pohybu buněk nebo mitochondriální metabolismus. Právě na tyto společné atributy se snaží cílit tzv. migrastatická terapie.

Cytoskelet buňky je tvořen mimo jiné aktinovými vlákny. Zacílit lék přímo na tato vlákna je složité, jelikož stejný aktin, který mají rakovinné buňky, mají i naše vlastní zdravébuňky. Pokud se nezvolí vhodné množství, lék si nedokáže „vybrat“ a ničí vše. Dokonce i některá běžně používaná cytostatika však dokáží cytoskelet ovlivnit a tím bránit vzniku metastáz. Patří k nim například průkopník organokovových protinádorových léčiv – cisplatina. Důležité je, žemigrastaticky působí již při nižších dávkách, než jaké se podávají pro omezení růstu nádorových buněk. Problémem zůstává, že účinek cisplatiny je závislý na typu nádoru a některé druhy dokáže cisplatina v jejich migraci i podpořit. V různých fázích testování je však i řada nadějných primárně migrastatických látek, ovlivňujících dynamiku cytoskeletu bez výrazné toxicity.

Ilustrační obrázek mitochondrie.
zdroj: Dalle-2

Poučku o mitochondriích, které jsou „energetickým centrem buňky“, si jistě pamatuje ze školy mnoho z nás. Jsou to právě mitochondrie, které produkují „univerzální energetické platidlo buňky“ adenosintrifosfát (ATP) v tzv. dýchacím řetězci. Narušení tohoto procesu by tedy mohlo být další možností migrastatické léčby. Mezi látky, které toto svedou, patří například do mitochondrií cílený tamoxifen – jinak běžně užívané léčivo na některé typy rakoviny prsu. Migrastatické účinky by mohly jeho použití dále rozšířit. Další možností je, pravděpodobně trochu nečekaně, oxid arsenitý, který se dříve využíval v travičství. Pozření i pouze stopového množství této látky je smrtelně nebezpečné, pokud se však podává nitrožilně, může velmi dobře posloužit pro léčbu akutní promyelocytické leukémie a působit i jako migrastatikum. I léky cílené na mitochondrie však mají svá úskalí. Rakovinné buňky jsou totiž velmi flexibilní a mohou své zničené mitochondrie nahrazovat importem mitochondrií z okolních buněk přes tzv. tunelovací nanotrubičky.

Problémem migrastatické léčby je také hodnocení jejího účinku. Z principu se totiž jedná o preventativní opatření, jehož důsledky nelze snadno zviditelnit. Léky nemusí ovlivňovat běžně sledované charakteristiky, jako je růst a dělení buněk nebo velikost nádoru a mohou tak být chybně považovány za neúčinné. Pro hodnocení účinku migrastatické léčby je třeba sledovat například počet vznikajících metastáz nebo dobu do jejich vzniku.

Budoucnost migrastatické léčby je však slibná. Nejen, že by se mohlo jednat o efektivní nástroj pro léčbu rakovinných onemocnění, ale minimálně by migrastatika umožnila snížit množství podávaných léků. Společným působením těchto látek a běžných léků by klesly dávky nyní využívaných agresivních látek se spoustou vedlejších účinků. Mnohé zhoubné nádory by se navíc mohly vlivem migrastatické léčby změnit na chronická onemocnění. Ač je migrastatická léčba zatím v plenkách, bude jistě zajímavé její vývoj sledovat.

Magda Křelinová

Raudenská, M.; Petrláková, K.; Juriňáková, T.; Leischner Fialová, J.; Fojtů, M.; Jakubek, M.; Rösel, D. Brábek, J.; Masařík, M. Engine Shutdown: Migrastatic Strategies and Prevention of Metastases. Trends in Cancer 2023, 9 (4), 293–308. https://doi.org/10.1016/j.trecan.2023.01.001.