E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Kampus Albertov poznává svou budoucí podobu

Prvního srpna vstoupil projekt nových budov v albertovském areálu, Kampus Albertov, do další vývojové fáze. Za přítomnosti nejvyšších hodnostářů Univerzity Karlovy i všech zúčastněných fakult byly slavnostně vyhlášeny výsledky architektonické soutěže a odhaleny poslední vítězné návrhy, z nichž vzejde finální vítěz. Na to, jak vypadala dosavadní cesta vývoje unikátního investičního projektu UK, jsme se ptali proděkana PřF UK pro rozvoj doc. Josefa Novotného.

 


Na tiskové konferenci 1. srpna byly představeny vítězné návrhy architektonické soutěže. 

1. cena

ZNAMENÍ ČTYŘ – architekti: Juraj Matula, Richard Sidej, Martin Tycar; spolupráce: Kateřina Šebestová, Tomáš Hanus, Kristina Beranová, Jan Stoklasa

Další vizualizace.

 

 

 

 

 

2. cena

Atelier M1 architekti: Pavel Joba, Jakub Havlas, Jan Hájek; spolupráce: Michal Tichý, Jakub Straka, Vojtěch Šaroun

Další vizualizace.

 

 

 

3. cena nebyla udělena. K vyhlášení soutěže byla zveřejněna tisková zpráva s dalšími podrobnostmi.


 

Vážený pane proděkane, mohl byste nám ve stručnosti popsat, v jakém bodě svého vývoje se nyní projekt Kampus Albertov nachází?

Dokončení architektonické soutěže je podle mne velmi významným mezníkem projektu. Může se sice zdát, že největší část práce nás ještě čeká v dalších fázích, tedy zejména při zpracování projektové dokumentace a realizaci samotné stavby. Právě příprava zadání pro soutěž (přímo navazující na předchozí mnoholeté diskuse koncepčních otázek) bylo období, kdy jsme mohli jako zadavatel, resp. zástupci budoucích uživatelů, zásadně ovlivňovat výslednou podobu toho, co má vzniknout. Jedním z aspektů těchto možností ovlivnit výsledek bylo ostatně i to, že se nám vůbec podařilo prosadit a realizovat architektonickou soutěž, která nebyla samozřejmou variantou postupu. Předpokládám, že z našeho pohledu se budou další práce na projektu posouvat směrem k méně “tvůrčím” a více konzultačním a kontrolním činnostem.

 

Kdy přesně můžeme tedy zbrusu nové budovy na Albertově očekávat?

Nyní bude na architektonickou soutěž navazovat jednání s vítězi o zadání zakázky na zhotovení projektové dokumentace prostřednictvím tzv. jednacího řízení bez uveřejnění (zvolen tedy nemusí být nutně návrh, který byl první v soutěži, ale některý z prvních oceněných). Dále bude třeba připravit či získat řadu dalších potřebných dokumentů a analýz. Bude to bezesporu ještě běh na dlouhou trať. I v případě, že by vše šlo bez větších problémů a zdržení, tak samotná stavba začne až kolem roku 2020 s předpokládaným dokončením o dva roky později. Nicméně je asi vhodné připomínat, že okolností, které mohou další postup projektu pozdržet, je celá řada, jako např. pravděpodobnost archeologických nálezů v daných lokalitách.  

 

Jaké výzkumné otázky se budou v nově plánovaných centrech řešit?

Obě budovy, tj. Biocentrum a Globcentrum, jsou koncipovány jako moderní výzkumně-vzdělávací centra. Cílem je rozvoj kvalitního výzkumu interdisciplinárního charakteru, kapacit a mezinárodní konkurenceschopnosti našich stávajících pracovišť i vznik nových perspektivních pracovišť či výzkumných skupin. Zatímco v Biocentru se budou setkávat především zástupci lékařských biologických a chemických profesí, Globcentrum bude z hlediska náplně zaměřeno na interdisciplinární studium různých aspektů souvislostí globálních změn. Těm, kteří se o plánech náplně i podoby center chtějí dozvědět o více, doporučuji nahlédnout do hlavního dokumentu k zadání soutěže (dokument č. 001 dostupný ke stažení na profilu zadavatele) či alespoň navštívit web projektu.

 

Soutěž o architektonický návrh bylo oficiálně zahájena 1.9. loňského roku. Podle jakých kritérií porota vítěze vybírala?

Z hlediska formy šlo o dvoukolovou soutěž. V prvním kole bylo odevzdáno 33 návrhů, ze kterých porota šest z nich vybrala k dopracování v druhém kole. V textové části zadání i stanovenými kritérií jsme se snažili zdůraznit, že vedle hlediska architektonicko-urbanistického jsou pro nás důležité stavebně-konstrukční i uživatelská funkčnost a energetická udržitelnost staveb. Tento typ soutěží má označení “architektonická soutěž” a lidé si často představují, že se soutěží vzhled budov. Odborníci včetně těch zasedajících v porotě nás ujišťovali, že to tak není a my jsme se snažili zadání připravit tak, aby kritéria funkčnosti a udržitelnost byla chápána jako stejně či dokonce více zásadní. Přesné znění soutěžních podmínek lze vyčíst z příslušného dokumentu č. 000, který je dostupný na výše uvedeném odkazu na profil zadavatele.

 

V čem spatřujete největší výhody vítězného návrhu?

Já jsem se soutěže neúčastnil v roli porotce, takže na tuto otázku nemohu odpovědět; vítězné návrhy jsem viděl poprvé při vyhlášení výsledků. Udělám si svůj názor, až si vítězné návrhy prohlédnu. Bude ale jistější, když se zeptáte za osm či lépe za patnáct let.

 

Jedná se o investiční projekt Univerzity Karlovy. Jaké fakulty jsou do něj zapojeny?

Zapojeny jsou tři fakulty a to fakulta naše, 1.LF a MFF. Z hlediska rozsahu plánovaného využití participuje PřF poměrně jasně největším dílem. To je dáno také tím, že z uvedených fakult se dnes myslím právě ta naše nejvíce potýká s nedostatkem vhodných prostor pro výzkum i výuku.

 

Podíl naší fakulty na investicích i budoucím provozu je tedy vysoký. Je již nyní známo, které týmy a na jakých tématech budou v nových budovách pracovat?

Není. Při přípravě koncepce i rozvahách o budoucí oborové struktuře Biocentra i Globcentra jsme se nutně museli určitým způsobem odrazit od současného stavu, tj. plánů rozvoje a priorit jednotlivých sekcí, pracovišť a nakonec i výzkumných týmů. Bylo ovšem opakovaně deklarováno, že participace na přípravě zadání se automaticky nepojí s nějakou “rezervací” místa v nových budovách pro konkrétní osoby a týmy. Ono je tu také již uvedené časové hledisko - pracovat se v nových budovách začne nejdříve za šest let a tematická i personální struktura se vyvíjí.

 

Hlavním účelem vzniku nových budov je v první řadě poskytnutí prostoru pro moderní vědecký výzkum na světové úrovni. Budovy však budou sloužit i jiným účelům. Můžete nás s nimi ve stručnosti seznámit?

Ano, do zadání byly začleněny i požadavky na jiné než čistě výzkumně orientované pracovny a laboratoře. Plánováno je několik učeben, včetně jedné větší posluchárny, která by měla být, spolu s jejím okolním, vhodná pro pořádání středně velkých konferencí. Dále jde o menzu, kavárnu či bufet v každé z budov, menší prostory se zázemím pro sportovní a relaxační účely a další prostory a vybavení, které lze nalézt v moderních budovách tohoto typu.

 

Při realizaci stavby čekají na albertovský areál mnohá omezení. Jedním z těch nejpalčivěji pociťovaných bude jistě absence menzy, která slouží celému albertovskému univerzitnímu areálu. Existuje v současnosti nějaká koncepce, jak bude tato ztráta nahrazena?

Biocentrum má vzniknout na pozemku, kde stojí i současná menza. Jak vyplývá z předchozí zmínky o aktuálním harmonogramu, současná menza bude ještě přinejmenším několik let fungovat. Provizorní řešení bude třeba na 2–3 roky. Manažer projektu nyní zjišťuje ekonomickou únosnost a technicko-administrativní náročnost zřízení provizorní menzy, což je jedna možná varianta řešení. Další je pak nějaké více či méně organizovanější využití stravovacích zařízení v okolí Albertova. Je ale třeba počítat i s dalšími omezeními – Globcentrum např. vznikne v místě současného parkoviště fakulty a na obou pro stavby vymezených pozemcích dnes stojí budovy, ve kterých je několik pracoven.

 

Náš rozhovor bychom mohli zakončit osobní otázkou. Bylo pro Vás osobně v celém dosavadním procesu realizace projektu něco, co Vás výrazně překvapilo – ať již pozitivně či negativně?

Já jsem ke svému nynějšímu zapojení na projektu přišel bez předchozích zkušeností s obdobnou funkcí. Tak bych to spíše formuloval tak, že jsem se za ty tři roky, po které se projektu spolu s dalšími kolegy věnuji, lecčíms sám obohatil. Např. je pro mne novým zjištěním, jak významné jsou mezilidské vztahy; bez ohledu na akademické tituly a odborné zaměření máme tendence se chovat jako děti na pískovišti. Dále pak potvrzení toho, jak je důležité si zjišťovat a ověřovat informace a nevěřit vždy hned všemu, co říkají ostatní, byť třeba odborníci.

 

Děkuji Vám za rozhovor.

 

ptal se: Michal Andrle

Publikováno: Úterý 26.07.2016 15:55

Akce dokumentů