Dva botanické projekty byly hodnoceny GA ČR jako vynikající

doc. RNDr. Petr Kuneš, Ph.D.

„Holocénní dynamika disturbancí v evropských smrkových (Picea abies) lesích: podklady pro ochranu přírody a management“

Cílem projektu EUROPIA bylo rekonstruovat způsob šíření smrkových lesů v postglaciálu v regionu střední Evropy a analyzovat faktory, které zásadně ovlivnily jejich dynamiku. Dílčím cílem bylo analyzovat vliv frekvence disturbancí (oheň, polomy a kůrovcové kalamity), odpověď ekosystému a rychlost obnovy.

Smrkové lesy ztělesňují jedny z posledních pralesů ve střední Evropě. Tyto lesy jsou stále více ohroženy různou formou poškození a zároveň se také vyskytují na hranici svých ekologických limitů s dalšími výsadbami za hranicí svého přirozeného rozšíření díky své vysoké ekonomické hodnotě. Malé změny klimatu nebo podmínek prostředí mohou působit tomuto prostředí stres a ovlivnit existující strukturu a složení lesa. Pro porozumění vlivu poškození (zahrnující klima i antropogenní vliv) na dynamiku lesa a následnou změnu floristické diverzity jsou nezbytná dlouhodobá pozorování. Moderní paleoekologické metody jako je analýzy pylu, rostlinných a hmyzích makrozbytků a uhlíků v sedimentech a následné pokročilé statistické zpracování dat umožňují určit vliv dynamiky narušení v minulosti na odpověď lesů na časových škálách až za posledních 10000 let. EUROPIA prozkoumá načasování rozšíření smrku s konkrétním zřetelem na reakci ekosystému na dynamiku disturbancí za účelem porozumění smrku jako hlavního faktoru ovlivňujícího složení lesních druhů a změn prostředí.

prof. RNDr. Karol Marhold, CSc.

„Role polyploidie a chromozomálních změn v evoluci rostlin - tři příklady z modelové čeledi Brassicaceae“

Projekt se zabývalpříčinami a důsledky polyploidizace (duplikace celého genomu) na příkladu tří polyploidních komplexů z čeledi Brassicaceae. Věnoval se vlivu kryptické variability diploidních a nezávisle vzniklých polyploidních linií, ekologickým a morfologickým důsledkům polyploidizace a vlivu selekce na genomy diploidních a polyploidních linií. V systému Cardamine pratensis projekt také řešil otázku evolučního potenciálu stabilních změn v počtu jednotlivých chromozómů (dysploidie). Projekt využíval nové genomické techniky (RADseq, target enrichment, genome resequencing), srovnávací malování chromozómů (CCP), ekologické experimenty i bioklimatické modelování. Klíčovou výhodou byla detailní znalost všech tří rostlinných systémů členy týmu, zahrnující podrobné údaje o evoluční historii, zkušenost s navrhovanými metodami v rámci studovaných systémů a sebraný materiál pro analýzy DNA. Studované taxony jsou blízce příbuzné modelovému druhu Arabidopsis thaliana, což usnadňuje použití a interpretaci genomických metodik a zároveň zajišťuje širokou odezvu publikovaných výsledků.