Aktuality
Aktuální informace na Katedře botaniky
- Genetická konference GSGM 2014
- Pozvánka na tradiční konferenci Genetické společnosti Gregora Mendela, která se koná ve dnech 24.-26.9.2014 v Průhonicích u Prahy
- Sametová invaze aneb co lze očekávat od mechu nepůvodního v ČR
- Trnovník akát, bolševník obecný, šeřík obecný nebo náprstník červený. Tahle jména jsou nám důvěrně známá. Ale vězte, že se jedná o rostliny, které se zabydlely nastálo na našem území, ačkoliv jejich původní areál výskytu je v jiných státech. V Evropě je celkově odhadem 36% nepůvodních rostlin (rostlin stabilně a trvale rostoucích v jiném než původním areálu výskytu), včetně mnoha druhů invazních. Ty nekontrolovaně kolonizují nová území a vytlačují z nich původní druhy s podobnými nároky. Některé z invazních druhů s námi sdílí prostor již několik desetiletí nebo dokonce staletí, takže si ani neuvědomujeme, že tu původně neměly co dělat. Coby „velcí vládci tvorstva“ si uvědomujeme výrazné změny v rámci cévnatých rostlin, invaze však také probíhají na úrovni mechorostů. Proto se Eva Mikulášková se svými spolupracovníky zabývala výskytem mechu křivonožka vehnutá (Campylopus introflexus), který v posledních třiceti letech zaplavil Českou republiku.
- Nový druh šťavele se zásluhou našich vědců jmenuje po Univerzitě Karlově!
- Česko-jihoafrický tým vědců zkoumal rostlinnou diverzitu v kapské květenné oblasti JAR a popsal dva zcela nové druhy šťavelů, z nichž jeden byl na počest naší univerzity pojmenován Oxalis carolina. Podívejte se blíže na to, s jakou rostlinou má nyní UK tu čest!
- Hleda se albidus
- Zdravim vsechny uprostred parneho leta s prosbou o pomoc pri patrani po zrejme nezvestnem druhu saprotrofního askomyceta Hymenoscyphus albidus.
- Život na hadcích společnými silami
- Hadcové půdy představují nehostinné prostředí charakterizované značným nadbytkem hořčíku v poměru k vápníku, nedostatkem základních živin, zvýšeným obsahem těžkých kovů a nízkou schopností zadržovat vodu. Neustálý mnohonásobný abiotický stres může vést k adaptaci rostlin, rychlejší speciaci a vývoji specifické hadcové vegetace s nízkou produktivitou a vysokým stupněm endemismu.
- Co vidíte Praotče Čechu? Lesy či pastviny?
- Botanici Jaroslav Vojta a Lucie Drhovská se vydali Doupovskými horami po stopách historického vývoje zdejší vegetace. Lesní společenstva na různém stupni vývoje společně s bývalými pastvinami a háji představují vhodné podmínky pro růst nejrůznějších rostlinných druhů. Na své si tak přijdou nejen dřeviny, ale i byliny a to jak stínomilné, tak heliofilní. Jednotlivé remízky, hájky a pastviny mohou vypadat na první pohled stejně, avšak jejich současná podoba může být důsledkem kombinací mnoha faktorů, z nichž jedním z nejpodstatnějších je lidských zásah. Jak se tedy liší spektrum druhů na opuštěných zarůstajících pastvinách v porovnání s prastarými lesy? Které faktory patří mezi ty hlavní, určující druhovou diverzitu? Mohou být pastevní lesy refugiem pro lesní druhy?
- Důvěřuj, ale prověřuj: Aspergillus – jeden příklad za všechny
- Houbový rod Aspergillus (kropidlák) sekce Nigri (černé aspergily) zahrnuje biotechnologicky, ekonomicky a lékařsky významné organismy. Ty produkují některé organické kyseliny (např. citronová), a enzymy, ale také mohou způsobovat plesnivění potravin nebo lidské infekce. V současnosti je akceptováno kolem 26 druhů této skupiny. Hlavním problémem je, že ne všechny druhy lze od sebe rozeznat pouhými morfologickými charakteristikami. Proto je potřeba vzít k ruce molekulární a jiné doplňující metody. Rizikem pro molekulární taxonomii jsou tzv. paralogní geny (vznikly genovou duplikaci a liší se ve své sekvenci, případně i funkci), jejichž zaměňování může ústit, a podle výsledků V. Hubky a M. Kolaříka také ústí, v nesprávné fylogenetické stromy. Což ve výsledku znamená i nesprávné zařazení organismů do druhu. Problém paralogů se snaží studie řešit užitím několika nezávislých metod pro identifikaci druhů. Kombinace vícera přístupů má mimo jiné tu výhodu, že s určitou šancí eliminuje případný vliv paralogů na výsledné taxonomické závěry.
- Algologická mořská exkurze na Hiddensee aneb romantika v kulichu a šále
- Tento rok v září se konala historicky první algologická mořská exkurze k Baltskému moři. Konkrétně na ostrov Hiddensee, který leží západním směrem nedaleko poměrně známější Rujány (německy Rügen). Dopravu zajišťují trajekty vyjíždějící z města Stralsund, případně i z Rujány. Naše základna se nacházela na západním pobřeží ostrova, kde již od 30. let 20. století funguje biologická stanice příslušející univerzitě v Greifswaldu.
- Jak zachránit hořeček mnohotvarý před vyhynutím?
- Změna obhospodařování krajiny v 2. polovině 20. století a současná změna klimatu znamená pro mnoho organizmů posun k horšímu. Zejména druhy vázané na extenzivně obhospodařované louky a pastviny jsou ohroženy ztrátou stanovišť a jejich fragmentací. To platí jak pro živočichy, tak pro rostliny. Pokud chceme tyto druhy chránit, je potřeba cíleně pečovat o poslední zbytky vhodných stanovišť. Zde nastává malý problém: původní managament často není možné použít (např. pastva) vzhledem k malé rozloze a poloze stanovišť. Je proto nutné najít náhradní řešení.
- Hra na schovávanou: Kde najde houba svého fotobionta?
- Jak to s těmi lišejníky je? Je to řasa, která si hledá svojí symbiotickou houbu ve všemožných podmínkách nebo je to naopak?
- Katedrové semináře, letní semestr 2011/12
- Když houba leze (nejen) za nehty
- Plíseň na nehtech dokáže pořádně potrápit. A to obzvlášť, když běžná léčba nepomáhá. A co třeba zánět zevního zvukovodu, když se vlastně ani neví, že jde o houbovou infekci? Původce takovýchto patálií se rozhodli prověřit Vít Hubka z katedry botaniky PřF UK s kolegy z Pardubic (Pardubická krajská nemocnice) a Prahy (Mykologická laboratoř dermatovenerologické kliniky VFN a 1.LF FVL, Zdravotní ústav se sídlem v Praze).
- Přednáškový cyklus ČBS – jaro 2012
- Přednášky České botanické společnosti
- Cyklus přednášek ve stanici přírodovědců
- Přijďte na cestopisná promítání “S přírodovědcem na cestách” ve Stanici přírodovědců na Smíchově.
- Exkurze za krásami slovinského podmořského rostlinstva, aneb Kurz mořské algologie
- Kurz mořské algologie je jednou z mnoha zajímavých exkurzí, které se studenti během svého studia biologie na Přírodovědecké fakultě mohou účastnit. Ty jsou velmi příjemným zpestřením a účastníci si sami mohou najít a na vlastní oči prohlédnout o čem se to vlastně učili. Praktické zkušenosti, to není jenom sterilní laboratoř.
- Co se děje v lese na jehličí
- Jste-li měňavka a celé vaše tělo tvoří jediný beztvarý váček výživné cytoplazmy, chránit se pomocí pevné schránky zní jako moc dobrý nápad. A skutečně, podobnou obrannou strategii si zvolily nejrůznější zcela nepříbuzné skupiny měňavek mnohokrát nezávisle na sobě. Ty, jejichž schránky jsou oválné s jediným otvorem, se nazývají krytenky a tvoří podstatnou součást půdních společenstev na celém světě.
- Rozhovor s Petrem Sklenářem
- V rámci Popularizace vědecké práce a dění na naší Přírodovědecké fakultě jsem se vydala udělat rozhovor s čerstvě habilitovaným docentem Petrem Sklenářem z katedry botaniky.
- Není řasa jako řasa
- Skupina algologů v čele s Jiřím Neustupou zkoumala dva již dlouho známé druhy (popsány v r. 1848) zelené sladkovodní řasy rodu Micrasterias. Rodu, který se vyskytuje v rašeliništích nejen v České republice, ale i po celém světě.
- Český rozhlas o Vladimíru Krajinovi
- Český rozhlas o Karlu Dominovi
Akce dokumentů