E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Výzkumné týmy

Týmy Katedry experimentální biologie rostlin

Buněčná biologie a biotechnologie rostlin,​

skupina pod vedením dr. Kateřiny Schwarzerové zkoumá na molekulární a buněčné úrovni cytoskelet rostlin, především pak jeho roli v morfogenezi a signalizaci. Skupina vedená dr. Lukášem Fischerem se věnuje výzkumu RNA interference (umlčování transgenů), G-proteinové signalizaci a roli mangan-stabilizujícího proteinu fotosystému II. Skupina vedená dr. Janem Petráškem se věnuje především transportu auxinu a roli cytoskeletu v auxinem řízeném vývoji rostlin.

Buněčná morfogeneze,

skupina se pod vedením doc. Fatimy Cvrčkové a doc. Viktora Žárského věnuje především molekulárním mechanismům buněčné polarity. Předmětem zkoumání jsou tedy proteiny a proteinové komplexy, které se účastní polarizované exocytózy a organizace cytoskeletu (především multiproteinový komplex Exocyst a cytoskeletální organizátory z rodiny forminů). Skupina studuje i signální dráhy, které zprostředkovávají koordinaci jednotlivých procesů určujících buněčnou polaritu. Část týmu se nachází na pracovišti Ústavu experimentální botaniky AV ČR, v. v. i.

Buněčný růst a diferenciace,

laboratoř Matyáše Fendrycha se zaměřuje na pochopení molekulárních a fyziologických mechanismů, které řídí růst orgánů a buněk rostlin. V centru naší pozornosti leží fascinující rozhraní mezi buňkou a její stěnou, které je klíčové pro percepci a regulaci vlastností buněčné stěny. Zajímají nás také mechanismy regulace a koordinace růstu na supra-celulární úrovni během vývoje a diferenciace orgánů. Náš modelový systém je Arabidopsis thaliana, kde využíváme metod molekulární biologie v kombinaci s pokročilým live-cell imagingem, geneticky kódovanými fluorescenčními sensory, specializovanou vertikální mikroskopií a mikrofluidickými technikami.

Ekofyziologie rostlin,

laboratoř se pod vedením prof. Jany Albrechtové (lab 206 a 207) věnuje studiu fyziologických a strukturálních reakcí rostlin na biotické a abiotické faktory prostředí v laboratorních i terénních podmínkách. Výzkum se zaměřuje na: 1) Ekologickou fyziologii rostlin a využívá široké spektrum metod mikroskopických, kvantitativně anatomických (stereologických a analýzy obrazu), histochemických a biochemických, až po spektrální analýzy listoví využitelné v dálkovém průzkumu Země a je pod vedením Zuzany Lhotákové; 2) Mykorhizní symbiózy a další houbové asociace kořenů rostlin, jejich ekologii a ekofyziologii s použitím škály metod terénního výzkumu, molekulárních metod a bioinformatiky pod vedením Petra Kohouta.

Fyziologická anatomie,

skupina se pod vedením dr. Aleše Soukupa soustředí především na kořenový systém, jeho vývoj, funkci a interakci s půdním prostředím. Výzkumné přístupy vychází z tradice „klasické“ rostlinné anatomie doplněné o vybrané metodiky cytologie, biochemické analýzy a molekulární biologii. Tato kombinace umožňuje propojovat strukturní a funkční parametry rostlinného těla, jež se mění během diferenciace pletiv, v rámci ontogeneze rostliny či vlivem působení vnějších faktorů.

Studium regulačních faktorů morfogeneze rostlin,

skupina se pod vedením doc. Heleny Lipavské zabývá zejména cukerným metabolismem rostlin v souvislosti s vývojovými změnami a působícím stresem těžkých kovů, sucha, chladu apod. Dalším zaměřením skupiny je studium vývojových změn u transgenních rostlin s cizorodým mitotickým aktivátorem a studium interakce rostlina – houbový symbiont v životním cyklu orchidejí. Mimo standardní kultivační postupy skupina hojně využívá kultivace rostlinných explantátů in vitro.

 

 

 

Externí týmy katedry a/nebo týmy úzce spolupracující ve výzkumu a výuce

 

 

 

 

 

 

Buněčný růst a diferenciace,

laboratoř Matyáše Fendrycha se zaměřuje na pochopení molekulárních a fyziologických mechanismů, které řídí růst orgánů a buněk rostlin. V centru naší pozornosti leží fascinující rozhraní mezi buňkou a její stěnou, které je klíčové pro percepci a regulaci vlastností buněčné stěny. Zajímají nás také mechanismy regulace a koordinace růstu na supra-celulární úrovni během vývoje a diferenciace orgánů. Náš modelový systém je Arabidopsis thaliana, kde využíváme metod molekulární biologie v kombinaci s pokročilým live-cell imagingem, geneticky kódovanými fluorescenčními sensory, specializovanou vertikální mikroskopií a mikrofluidickými technikami.

Akce dokumentů