Periferie v krajině – krajina periferií
What |
|
---|---|
Čas |
26.11.2010 od 12:00 do 16:30 |
Jméno | doc. RNDr. Luděk Sýkora |
Přiložený soubor: | Program semináře VZ |
Přidat událost do kalendáře |
Google
vKalendář (Windows, Linux) iCal (Mac OS X) |
Cíle semináře
Seminář poskytuje platformu pro otevřenou diskusi konceptů „periferie“, teoreticko-metodologických přístupů ke studiu periférií a výsledků výzkumu periférií. Vedle sladění pohledů na studium periferií se zaměříme na identifikaci možností pro spolupráci ve výzkumu periférií napříč tematickými skupinami VZ. Za zásadní otázku pro pochopení a poznání periférií považujeme odlišení obecných definičních znaků periférií a typických charakteristik konkrétních periférií.
Program
13:00–13:15 Relevance výzkumu periferií
13:15-15:00 Periferie v krajině
15:00–15:15 Přestávka
15:15–17:00 Krajina periferií
17:00-17:30 Závěrečná diskuse
Semináři předchází diskuse, doplňování a revize podkladového materiálu – každý, kdo má zájem se na přípravě aktivně podílet, nechť se obrátí na Pavla Chromého a Luďka Sýkoru.
I. Periferie v krajině
I když jsou periferie na našich pracovištích zkoumány především v měřítku mezi-regionální a vnitro-regionální diferenciace Česka, periferie jsou nedílnou součástí krajin od mikroúrovně městských čtvrtí po globální systém. Periferie jsou dílčí částí sídelních a regionálních systémů. Nevyvíjí se samostatně. Diskuse periférií tak nemůže vynechat koncepty „jádra“, „města a venkova“, „územních disparit a polarizací“.
V diskuzi budeme sice vycházet z plurality přístupů k chápání a definování periferií, nicméně, naší snahou bude zaměřit se na identifikaci společných definičních znaků periferií. Čím je dána, definována perifernost některých území a lokalit. Co je příčinou / jaké jsou příčiny vzniku, přetrvávání a prohlubování periférií a perifernosti? Jaké jsou hlavní charakteristiky periférií? Čím se liší od území, jež periferiemi nejsou?
V první části semináře se zaměříme na obecnou konceptualizaci periférií jako specifických částí krajin v místním, národním a globálním měřítku.
a) konceptualizace periferií
• Co je to periferie? Proč a jak ji definujeme? Co je podstatou perifernosti?
• Jsou periferie relevantním/autonomním objektem výzkumu?
• V čem tkví podstata následujících geografických konceptů, rozdílů mezi nimi a vymezení vůči konceptu periferie: „centrum/jádro“; „centrum/jádro – periferie“; „semiperiferie“ – „marginální území“; „město“ – „venkov“; “jádro” – „zázemí“; „vnitrozemí“ – „pohraničí“; „prostor“ – „krajina“ – „region“ – „místo“?
b) metody vymezení periferií
• Jak periferie vymezujeme? Za jakým účelem? Jak operacionalizujeme obecné definice periferie pro vymezení periferií v konkrétních územích na konkrétní měřítkové úrovni?
• Můžeme empiricky postihnout podstatu perifernosti nebo jen znaky periferních oblastí? Vymezení na základě funkčních vazeb periférií a jádrových oblastí x kombinace charakteristik typických pro periferie, odrážejících nerovné postavení periférií.
• Situace x vývoj: jsou všechny upadající regiony periferiemi, jsou všechny lokality s velmi podprůměrnými charakteristikami vyspělosti periferiemi?
• Objektivní indikátory x subjektivní pocit perifernosti – percepce. Diskurz, reprezentace a sociálně přiřknutá perifernost – marginalizace.
II. Krajina periferií
Přestože můžeme dospět k podobnému náhledu na definování periferií, ty se mohou mezi sebou významně lišit. Druhá část semináře se zaměří na typické charakteristiky krajin periférií, jejich vnitřní diferenciaci na jedné měřítkové úrovni a odlišnosti mezi měřítkovými úrovněmi. Jak studovat periferie? Jsou specifickým objektem výzkumu se svébytnými znaky a z nich vyplývajícími otázkami, metodami a přístupy k jejich studiu? Nebo jsou spíše součástí kontinua výzkumu krajiny?
Proč je některé jevy důležité zkoumat v perifériích? Periférie obvykle spojujeme s určitými nedostatky, zaostalostí či odstrčeností. Jaké jsou hlavní problémy periférií?
Tato část semináře se bude rovněž věnovat diskuzi zásadních normativních otázek, periferiím a sociální a prostorové spravedlnosti, soudržnosti a exkluzi. Je perifernost přirozená? Jaké jsou její příčiny a důsledky? Můžeme periferie odstranit nebo lze pouze mírnit některé nepříznivé důsledky?
a) metody výzkumu periférií, znaky periférií, podmínky a příčiny vzniku periférií, různorodost periferií
• Co je předmětem výzkumu periferií? Jak studovat periferie?
• Jaké jsou hlavní charakteristiky periférií? Čím se periferie liší od území, jež periferiemi nejsou? Liší se periferie mezi sebou? Jak a proč? Obecné x specifické znaky konkrétních periferií. Srovnávací výzkum periferií, srovnání periferií a „neperiferních“ oblastí.
• Které jevy a procesy jsou specifické pro periferní oblasti? Proč je některé jevy důležité zkoumat právě v perifériích? Které jevy a procesy je důležité zkoumat pro poznání pozice a role periférií v sídelním a regionálním systému, v rozvoji společnosti jako celku?
• Jak se periferie utvářejí? Jaké jsou podmínky a příčiny jejich vzniku a přetrvávání? Extenzivní a intenzivní výzkum krajiny v periferiích.
• Příklady specifických témat výzkumu univerzálních jevů a procesů v periferních oblastech.
b) problémy periferií, prevence utváření periferií, tlumení negativních důsledků
• Jaké jsou hlavní problémy periférií? Jaké důsledky přináší existence periferií pro společnost, pro obyvatele periférií?
• Je perifernost přirozená? Můžeme periferie odstranit nebo lze pouze mírnit některé nepříznivé důsledky? Jaké nástroje lze využít a jak jsou efektivní?
Akce dokumentů