Ročník 2010
Do druhého ročníku soutěže Věda je krásná bylo zasláno celkem 305 prací od 82 autorů. Nejvyšší konkurence byla v kategoricíh vědecké fotografie (119 prací) a vědecké mikrofotografie (71 prací.
Porota ve složení RNDr. Jana Šrotová (šéfredaktorka časopisu Živa ), RNDr. Pavel Hošek (grafik a redaktor časopisu Vesmír ), Ing. Ivo Lukeš (ředitel mikroskopické divize firmy Olympus v ČR), doc. RNDr. František Weyda, Csc. (Entomologický ústav BC AV ČR), doc.RNDr. Jan Černý, PhD. (proděkan PřF pro vědu, vnější vztahy a celoživotní vzdělávání) a Petr Jan Juračka (PřF UK, loňský absolutní vítěz) vybrala po dvou kolech selekce a diskusí práce, které byly navrženy k ocenění panem děkanem.
kategorie Vědecká mikrofotografie
Jan Martinek - absolutní vítěz & 1. místo v kategorii |
|
---|---|
Postrach daltonika Řez stéblem zástupce čeledi Poaceae ve fluorescenčním mikroskopu. Preparát nebyl nijak barven, vše, co vidíte je projevem přirozené autofluorescence rostlinných pletiv. Ve středu je dutý stonek (stéblo), okolo pochva listu. Cévní svazky mají tvar smrtky, který je typický pro jednoděložné (Liliopsida). V rámci cévních svazků jsou nejvýraznější 2 velké cévy. Okolo cévních svazků je zeleně zbarvený sklerenchym vyztužující stéblo. Červeně zbarvená jsou pletiva s vysokým obsahem chloroplastů, neboť chlorofyl má červenou autofluorescenci. |
|
Podřezané cévy (teda cévice) Fluorescenční mikroskop v praktiku 108. Preparát byl nafotografován při několika různých excitačních vlnových délkách a pořízené fotografie byly sloučeny do výsledného obrazu. Příčný řez cévním svazkem v řapíku kapradiny zvané jelení jazyk (Asplenium scolopendrium). Fotografie je pořízena z fluorescenčního mikroskopu. Preparát nebyl nijak barven. Vše, co je vidět, je autofluorescence rostlinného těla. Modře jsou vlastní vodivá pletiva, uvnitř dřevo a okolo lýko. Zelenou barvu má sklerenchym, který cévní svazek zpevňuje. Okolo je parenchymatické pletivo s červeně fluoreskujícím chlorofylem. |
|
Ohnivé oko efedrinu Řez stonkem chvojníku (Ephedra sp.), pocházejícího z botanické zahrady PřF UK. Fotografie je pořízena z fluorescenčního mikroskopu. Preparát nebyl nijak barven, vše co vidíte je přirozená autofluorescence rostlinného těla. Žlutě zbarvený je střední válec. Uprostřed jsou velké buňky dřeně, blíže kraji dřevo. Okolo středního válce je primární kůra, která je červená, jelikož chlorofyl má červenou autofluorescenci. Chvojník je přirozený zdroj efedrinu, většina jeho produkce je však dnes zajišťována synteticky. |
Alena Kubátová - 2. místo | |
---|---|
Sporangiofory Cokeromyces recurvatus (mikroskopická houba, Zygomycota, 1000x) Světelný mikroskop Olympus BX51, Nomarského kontrast, fotoaparát Olympus E-510, preparát v Melzerově činidle, houba kultivovaná na agarovém médiu. "Kudrnaté hlavičky" představují sporangiofory, na jejichž konci vyrůstají na stopkách sporangia se sporami. Jimi se houba nepohlavně rozmnožuje. Tato saprotrofní houba je schopna příležitostně způsobovat i mykózy člověka. |
|
Mycelium Pilaira anomala (mikroskopická houba, Zygomycota, 200x) Světelný mikroskop Olympus BX51, Nomarského kontrast, fotoaparát Olympus E-510, preparát v Melzerově činidle, houba kultivovaná na agarovém médiu. Myceliální síť této houby, vytvořená na agarovém médiu, připomíná futuristickou záclonu. V přírodě houbu najdeme nejčastěji na trusu. |
|
Konidiofory Aspergillus clavatus (mikroskopická houba, Ascomycota, 200x) Světelný mikroskop Olympus BX51, Nomarského kontrast, fotoaparát Olympus Camedia C5050Z, preparát v Melzerově činidle, houba kultivovaná na agarovém médiu. Typické kyjovité konidiofory produkují na svém povrchu množství drobných spor, kterými se nepohlavně rozmnožují. Tyto vyrostly na agarové živné půdě, ale v přírodě houbu najdeme na trusu nebo v půdě. |
Vít Hubka - 3. místo | |
---|---|
Vřecka opouštějící plodnici (260x) Mikroskop Olympus BX 51, Nomarského kontrast. Jako pozorovací médium použito Melzerovo činidlo. Leptosphaerulina australis. Vřecka se zďovitými askosporami, která opouštějí plodnici rostlinného patogena Leptosphaerulina. Kmen byl izolován jako kontaminace při mykologických odběrech z nehtu člověka s podezřením na onychomykózu. |
|
Gymnothecium Auxarthron umbrinum (260x) Mikroskop Olympus BX 51, Nomarského kontrast. Jako pozorovací médium použito Melzerovo činidlo. Plodnice vláknité houby Auxarthron umbrinum izolované z nehtu postiženého onychomykózou. Stěna primitivní plodnice (gymnothecium) je tvořena síťovitou spletí rezavých hyf (retikuloperidie). Oka retikuloperidie jsou probodávána chlupy na povrchu těla členovců, kteří plodnice účinně roznáší. |
|
Plodnice vřeckovýtrusné houby Chaetomium brasiliense (200x) Mikroskop Olympus BX 51, Nomarského kontrast. Jako pozorovací médium použito Melzerovo činidlo. Chaetomium brasiliense. Zralá plodnice vřeckovýtrusné houby, která na apexu uvolňuje askospory do porostu spirálovitých sét. Kmen byl izolován ve spojitosti se zánětem středouší pacientky se spinocelulárním karcinomem baze lební. |
kategorie Vědecká fotografie
Martin Černý - 1. místo |
---|
Přistání... Sekvence snímků pořízená fotoaparátem Canon 7D, objektiv 300/4 L IS, čas 1/2000, f 7,1, iso 400, monopod. Složeno ručně v Adobe Photoshop CS5, původní velikost cca 12400 px. Přistávací manévr samičky vážky jarní (Sympetrum fonscolombii). Fotografie, složená z 5 snímků, zachycuje cca 0,4 – 0,5 sekundový okamžik dosedání lovící vážky na oblíbenou větvičku. Za povšimnutí stojí technika „vysunutí podvozku“ (postupné natažení nohou) a „brzdných klapek“ (aerodynamika křídel). |
Petr Šípek - 2. místo | |
---|---|
Roupec s kořistí (makro 1:1) Canon 550D, objektiv Canon macro 60 mm/f 2.8, stativ, interní blesk s difuzérem. Upraveno v Adobe photoshop (korekce barvy a odstranění lesků). Roupec si pochutnává na své kořisti. Roupcovití (Asilidae) patří mezi dravé zástupce dvoukřídlého hmyzu. Na svou kořist číhají v sedě na vegetaci, jakmile ji zaměří, vyrazí a ve vzduch se ji pokouší přemoci. K uchvácení kořisti mu pomáhají silné, otrněné končetiny tvořící lapací koš. |
Adam Petrusek - 3. místo |
Série nahožábří plži Jadranu |
---|---|
Hypselodoris picta (10 cm) Hvězdnatka Hypselodoris picta je jeden z největších nahožábrých plžů Středomoří, dorůstá přes 15 cm délky. Na jejím portrétu je dobře vidět jak detailní struktura chemorecepčních tykadel, tak i věnec sekundárních žaber okolo řitního otvoru, podle něhož získaly hvězdnatky své české jméno. |
|
Cratena peregrina (1,5 - 2,5 cm) Nahožábří plži Cratena peregrina jsou zachyceni na své potravě, koloniálních žahavcích rodu Eundendrium. Žahavé buňky kořisti dokážou využít k vlastním účelům. Ukládají je nepoškozené do špiček výběžků na hřbetě, kde je tyto „ukradené“ žahavé baterie chrání proti jiným dravcům. |
|
Janolus cristatus (3 cm) Při obraně před predátory se nahožábrý plž janolus hřebenitý (Janolus cristatus) spoléhá na podobný mechanismus jako ještěrky. Kyjovité výběžky na hřbetě se velmi snadno odlomí, a zatímco se jimi útočník zabývá, plž – byť trochu oholený – se může odklidit do bezpečí. |
|
Phyllidia flava (2,5 cm) Nedávno bylo prokázáno, že pestrost různých druhů nahožábrých plžů dobře koreluje s mírou jejich toxicity. Mezi ty nejjedovatější patří zástupci převážně tropického rodu Phyllidia, kteří získávají toxiny z hub, jimiž se živí. Phyllidia flava je jediným středomořským druhem tohoto rodu. |
|
Dondice banyulensis (3,5 cm) Stejně jako ostatní plži jsou i nahožábří hermafroditičtí – každý z nich má vyvinutou samčí i samičí pohlavní žlázu a při páření si vzájemně předávají spermie. Je možné, že vyfotografovaní jedinci druhu Dondice banyulensis se shromáždili do těsného shluku právě kvůli rozmnožování.. |
kategorie Vizualizace molekulárních a jiných mikrostruktur
Michal Kolář- 1. místo |
---|
Solvatace 5-bromouracilu (zvětšení cca dvakrátdesetnaosmoukrát:-) ) Molekulová simulace v programu Gromacs 4.5, vizualizace v programu VMD 1.8.7. A: Molekuly vody obklopují 5-bromouracil. V kapalné vodě s hustotou 1 g/cm3 je mezi molekulami relativně dost míst, že? B: Při detailním pohledu zjistíme, že molekuly vody jsou v neustálém pohybu, ohýbají se, otáčejí, putují z místa na místo a přitom narážejí jedna do druhé. Pomocí počítačové simulace jsme schopni zjistit, jak takový pohyb vypadá. Šedě jsou vyznačena místa, která molekuly navštíví během jedné miliardtiny vteřiny. C: Zobrazíme-li všechna tato místo do jednoho obrázku, zde už je hustota vody zcela nerealistická, získáme představu o kavitě, kterou ve vodě bromouracil vytváří. Tyto informace mohou být užitečné např. při vývoji nových léků. |
kategorie Vědecká ilustrace
Kateřina Jůzová - 1. místo |
Série ilustrací & fotografií |
---|---|
Rozenia platicephala (500x) Fotografie pořízeny pomocí skenovacího elektronového mikroskopu JEOL 6380 LV. Tyto fotografie následně sloužily jako předloha pro kresbu perem, kombinovaná technika. Rozenia platicephala, studijní kresby a fotografie prvního larválního instaru hmyzího parazita náležejícího do řádu řasnokřídlí. Tento dosud nepopsaný druh nového rodu Rozenia vykazuje několik unikátních znaků jak v rámci čeledi, tak v rámci celého řádu.Popis vzhledu prvních instarů napomáhá nejen rozlišit jednotlivé druhy, ale také možné morfologické adaptace na jejich hostitele, v tomto případě včely rodu Acamptopoeum. |
|
Karel Cettl - 2. místo |
|
---|---|
Carnotaurus sastrei Mikrofix, barevné mikrofixy, pastelky a grafitová tužka. Carnotaurus sastrei: kostra, svalstvo, celkový vzhled. |
Lucie Čermáková - 3. místo |
---|
Motýli Akvarelová pastelka. Vlevo: Morpho rehtenor. Modré zbarvení je fyzikální. Vzniká na povrchu šupinek, které jsou vodorovně brázděné s rozestupem 0.22 mikronů, to odpovídá asi polovině vlnové délky modrého světla; proto modrá komponenta bílé¬ho světla, odrážejícího se od povrchu jako od optické mřížky, interferuje. Hnědé zbarvení spodní strany křídel je dáno chemicky. Uprostřed: Perleťovec malý (Issoria lathonia) U klidně sedícího motýla se lesklá kresba (perleťově stříbřité skvrny, kterým vděčí tito motýli za své jméno) vyskytuje na rubu celých zadních křídel a vyčnívající koncové části předních. Zbytek předních křídel je kryt zadními a opakuje v jednodušší verzi horní zbarvení. Vpravo: Otakárek ovocný (Iphiclides podalarius) Poloha, kterou přirozeně zaujímá (obr. dole), dává vystoupit jednotě kresby obou křídel. Nahoře: poloha, ve které ho běžně nalezneme ve sbírkách. |
rozšířený výběr pro výstavu
Poklad Křivoklátska Martin Kuthan Nikon F90 + Micro Nikkor 100 mm, materiál Fuji Provia 100 Plody užanky lékařské (Cynoglossum officinale), nazývané tvrdky, jsou osázené krátkými, nazpět ohnutými osténky fungujícími jako suchý zip, který napomáhá k rozšiřování plodů přichycených na srsti zvířat. Naopak určitě nefungují zaručené rady, že nošení listu této léčivé rostliny v botě zabrání aby na vás štěkal pes, protože mu ztuhne jazyk:-) |
|
Šťúrovka (2500x) Jan Mourek Preparát fixovaný čistým ethanolem a vysušený metodou kritického bodu a pozlacený. Fotografováno skenovacím elektronovým mikroskopem JEOL 6380 LV, urychlovací napětí 20kV, spot size 45. Eukoenenia spelaea - slovensky štúrovka, česky štírenka. Křehký pavoukovec, velký sotva 2 mm, žije v jeskyních Slovenského krasu a dále na jih. Na snímku jsou drápky na chodidlech nohou. Spoluautorem fotografie je Ľubomír Kováč z košické univerzity. |
|
Časné embryo rejnoka (délka embrya cca 5 mm) Vladimír Soukup Snímek byl vyfotografován s využitím stereolupy. Na snímku je vyobrazeno časné embryo rejnoka rodu Raja „sedící“ na obrovské žloutkové kouli. |
|
Buňka migrující v dermis (5000x) Ondřej Tolde Buňky linie RsK4 byly vysety na bezbuněčnou dermis, po dvou dnech fixovány a preparáty byly připraveny pro skenovací elektronovou mikroskopii. Foceno na rastrovacím elektronovém mikroskopu SEM JEOL 6380 LV. Barveno v programu Photoshop. Buňka potkaního sarkomu vysetá na povrch dermální vrstvy prasečí kůže. Metastazující buňky pronikají hlouběji do tkáně, to je umožněno produkcí enzymů, které štěpí mezibuněčnou hmotu a proplétáním se buněk mezi vlákny mezibuněčné hmoty. Patrná jsou silná vlákna mezibuněčné hmoty pod a okolo buňky. |
|
Bakteriální úsměv Tomáš Venit Na obrázku můžete vidět zkumavky se sedimentovanými baktériemi E. coli, které byly stočeny na centrifuze při vysokých otáčkách. Vznik smajlíku Vám opravdu vysvětlit nedovedu. |
kategorie Video
Vide jsou již online na Youtube (viz odkazy na jménech příspěvků).
Pořadí je takovéto:
- Tomáš Novotný s příspěvkem "Krásy počasí v České republice"
- Jan Šobotník s příspěvkem "Kvítek na cestách"
- Jana Bulantová s příspěvkem "Trichodina na Poecilia sphenops"
Akce dokumentů