Zoolog Vladimír Hanák byl poctěn stříbrnou medailí UK
Doc. RNDr. Vladimír Hanák, CSc. se narodil 31. 3. 1931 ve Znojmě. Jižní Morava, zvláště pak region ChKO a později národního parku Podyjí, se stala jednou z jeho celoživotních osudových oblastí. Byl to právě on, kdo stál v polovině 80. let minulého století v čele skupiny odborníků, která provedla ucelenou revizi území ChKO a jeho faunistických charakteristik. Právě tato analýza se stala první první odborně podloženou úvahou o budoucím vytvoření budoucího Národního parku Podyjí. Vladimír Hanák se v roce 1991 stal prvním předsedou Rady NP Podyjí.
Odborná kariéra doc. Hanáka je celoživotně svázána svázána s Přírodovědeckou fakultou UK. Již během studia se na začátku 50. let 20. století stal asistentem katedry zoologie. Jako první porevoluční proděkan PřF UK pro vědu a výzkum přispěl zásadním způsobem ke kultivované transformaci fakulty a rychlé rekonstrukci jejího vědeckého potenciálu a mezinárodních styků.
Stal se přímým učitelem drtivé většiny dnešních českých zoologů. Pro nejednoho z nich bylo právě setkání s mimořádnou osobností Vladimíra Hanáka, vysoce kreativní, široce vzdělanou, kultivovanou, názorově pevnou a lidsky bohatou, klíčovým momentem universitního studia a celoživotní inspirací.
Již od doby svého nástupu na akademickou dráhu se věnoval především výzkumu savců, zejména pak skupin do té doby v evropském měřítku zcela opomíjených – hmyzožravců, hlodavců a netopýrů. Vytýčil komplexní program výzkumu těchto skupin, který průběžně naplňoval velkoryse pojatými projekty kombinujícími soustavná terénní sledování s důslednou aplikací nejrůznějších analytických přístupů a mezioborovou týmovou spoluprací. V první řadě jeho zásluhou se tak během 60. let stává Přírodovědecká fakulta UK jedním z klíčových evropských center moderního výzkumu savců a výuky tohoto oboru.
Zásadním objektem Hanákova zájmu je skupina, která v počátcích jeho kariéry patřila k nejméně prozkoumaným - netopýři. Se svými spolupracovníky organizoval projekty kroužkování netopýrů a monitorování jejich populací, přinášející celou řadu klíčových prioritních zjištění o biologii těchto zvířat. Průběžně se věnoval soustavnému terénnímu výzkumu, včetně expedic do nejméně prozkoumaných oblastí jihovýchodní Evropy, Asie a severní Afriky, a podrobným taxonomickým a biogeografickým analýzám získaného materiálu. Sérií prací z 60. a 70. let podstatným způsobem přispěl k poznání vnitroareálové proměnlivosti a taxonomie jednotlivých skupin palearktických netopýrů . Uspořádal první světovou konferenci o výzkumu netopýrů atd. Ve světovém měřítku je pokládán za jednoho ze zakladatelů moderního výzkumu této skupiny.
Akce dokumentů