Prestižní Cenu Johna Maynarda Smithe získala Magdalena Bohutínská
Foto: archiv Magdaleny Bohutínské
Vítězem John Maynard Smith Prize se pro rok 2024 stala Mgr. Magdalena Bohutínská, Ph.D. z katedry botaniky PřF UK a stážistka Marie Sklodowska-Curie Actions fellow na Univerzitě v Bernu.
Cílem výzkumu Magdaleny Bohutínské je odhalit genetický základ adaptivní evoluce a pochopit, jak různé genetické faktory formují evoluční procesy v přírodním prostředí. Ve svém výzkumu využívá empirické studie adaptace na vnější ekologické prostředí, zejména u vysokohorských druhů rostlin, a také adaptace na vnitřní genomické prostředí, zejména u druhů s recentní polyploidií. Zaměřuje se nejen na pochopení toho, jak k adaptaci došlo, ale především na to, proč k ní došlo.
Jedním z hlavních zájmů dr. Bohutínské je využít případy opakovaných adaptací ke zjištění, zda je možné předpovědět, proč se druhy adaptují na podobné výzvy prostředí podobným způsobem. Během doktorandského výzkumu s Filipem Kolářem na Univerzitě Karlově se zaměřila na to, jak se druhy rodu Arabidopsis přizpůsobují vysokohorskému prostředí. Zjistila, že blízce příbuzné linie používají při adaptaci na podobné prostředí více stejných genů ve srovnání se vzdálenějšími příbuznými liniemi. V návaznosti na toto zjištění její současná postdoktorandská práce na univerzitě v Bernu s Catherine Peichelovou ukázala, že tento pokles opětovného využívání genů s tím, jak se linie a druhy v průběhu času liší, je běžným trendem pozorovaným u mnoha taxonů. Dr. Bohutínská předpokládá, že jak snížení sdílení alel, tak zvýšení divergence v architektuře genomu a funkci genů při diverzifikaci linií mohou vést k tomuto poklesu opakovaného použití genů během opakované adaptace.
Aby získala další poznatky o tom, proč jsou určité geny opakovaně využívány při adaptaci, identifikovala specifické "modelové geny", které vykazují robustní signály opakované selekce ve vysokohorském prostředí. Prostřednictvím genetických experimentů prováděných v růstových komorách a v přirozeném alpském prostředí v současnosti zkoumá, zda přítomnost sdílené alely, která je výhodná v nových podmínkách, ale minimálně škodlivá v podmínkách předků, činí z těchto genů opakované cíle selekce. Tyto experimenty odhalí, zda pleiotropie omezuje nebo podporuje opakované použití genů během opakované adaptace.
Informace o jejím aktuální článku v časopise Trends in Ecology and Evolution
Akce dokumentů