Cenu Česká hlava získal profesor Petr Pyšek, oceněna byla i dr. Martina Benešová

Laureáti ocenění Česká hlava 2022. Prof. Petr Pyšek a dr. Martina Benešová první a druhá zleva. Foto: Marcela Uhlíková

Národní cena vlády Česká hlava:  prof. RNDr. Petr Pyšek, CSc.

Prof. RNDr. Petr Pyšek, CSc. je vedoucím Oddělení ekologie invazí Botanického ústavu AV ČR, které v roce 2004 založil. Působí také na Katedře ekologie PřF UK. Je jedním ze zakladatelů moderní invazní ekologie. Stál u zrodu formálního pochopení invazního procesu a spoluvytvářel teoretický základ oboru. Je spoluautorem koncepčního rámce invazí a klasifikace invazního procesu, včetně terminologie, která se stala standardem, byla přijata organizacemi typu IUCN a CBD a její široká aplikace umožnila raketový rozvoj oboru v posledním desetiletí. Je zakladatelem světové databáze invazních rostlin GloNAF (Global Naturalized Alien Flora), která se stala milníkem ve výzkumu rostlinných invazí. Petr Pyšek je autorem či spoluautorem více než 430 článků v impaktovaných časopisech, jako jediný český vědec je na seznamu Highly Cited Scientists nepřetržitě od roku 2014 a v současnosti je nejcitovanějším invazním biologem na světě.

Petr Pyšek zásadním způsobem přispěl k vytvoření evropského výzkumného prostoru biologických invazí, podílel se na několika celoevropských projektech, uvedl na scénu řadu kolegů a studentů, spolupracuje s mnoha světovými pracovišti.  Je vedoucím autorem a koordinátorem pravidelně vydávaných národních katalogů nepůvodních rostlin, které mírou detailu a hloubkou vhledu nemají ve světě obdoby, s kolegy vydali i evropskou a celosvětovou flóru nepůvodních druhů. Jeho práce změnila pohled na analýzy invazivnosti druhů a přispěla k odpovědi na otázku, proč jsou některé druhy invazní a jiné nikoli. Stal se též průkopníkem přístupu, který nahlíží na invaze z opačné strany, tedy z pohledu zdrojových flór a jejich osudu po zavlečení do jiných částí světa.

Výše zmíněná témata představují jen výsek profesorova vědeckého záběru, dala by se zmínit řada dalších okruhů, v nichž zanechal výraznou stopu – ať už se jedná o urbánní ekologii, jeho celoživotní zájem o přírodní rezervace či post šéfredaktora časopisu České botanické společnosti, Preslia.

Petr Pyšek je nositelem řady tuzemských i mezinárodních ocenění; jeho přínos oboru ocenila Ecological Society of America, která mu udělila Robert H. Whittaker Distinguished Ecologist Award (2017), od International Society of Biogeography převzal Alfred Russel Wallace Award (2021). V tuzemsku získal cenu Neuron (2018) nebo Praemium Academiae (2010). V roce 2011 byl zvolen členem Učené společnosti ČR, je také čestným členem České botanické společnosti.

Cenu Invence společnosti ABB získala Martina Benešová - Schäfer, Dr. rer. nat. za výzkum a vývoj radioterapeutika na léčbu rakoviny prostaty.

Rakovina prostaty je jedním z nejčastěji se vyskytujících typů rakoviny. Přibližně 35% všech mužů již má rakovinu prostaty okolo padesátého roku života a 80% mužů okolo sedmdesátého roku života. Relevantní je i rakovina prostaty u žen. Ano, ženy mají také prostatu, tzv. Skene´s Glands, které byly oficiálně uznány jako ženska prostata v roce 2004. Ženy mohou rovněž dostat rakovinu těchto žláz a ta má stejné projevy jako rakovina prostaty u mužů.

Léčba rakoviny prostaty je komplikovaná. Převážně se aplikuje radikální prostatektomie (odejmutí prostaty, často spojené s impotencí a inkontinencí), dále také hormonální terapie a chemoterapie. V mnoha případech, ale nepříliš úspěšně. Úmrtnost na rakovinu prostaty je stále velmi vysoká.

Mladá absolventka Univerzity Karlovy své doktorské studium absolvovala v Centru pro výzkum rakoviny v Německu. Zde se začala věnovat designu radionuklidů, které by byly schopny rakovinu prostaty diagnostikovat, zároveň léčit a současně monitorovat postup léčby.

Podařilo se ji vyvinout radiofarmakum unikátních vlastností, které umožňuje detekci a zobrazení nemoci (farmakum s PET/SPECT radionuklidem) a také léčbu se stejným farmakem, ale tentokrát s terapeutickým radionuklidem. Navíc radiofarmaka umožňují navázání různě “silných” terapeutických radionuklidů, záleží na rozsahu a závažnosti onemocnění. Konečně, přímá kontrola úspěchu léčby se provede po opětovném nasazení stejného farmaka s PET/SPECT radionuklidem na zobrazování. Jedná se tedy o tzv. “Theranostic approach” (therapie a diagnostika v jednom) a také o tzv. “Personalized/Precision Medicine approach” (díky tomu, že předem vidime jak se bude farmakum distribuovat a kolik má pacient metastáz a jak vysoká je akumulace léčiva, je možné pro každého pacienta upravit dávkováni na optimální možnou hladinu). Díky tomu, že se  farmaka váží specificky na membránový antigen na povrchu buněk rakoviny prostaty (PSMA), nedochází k rozsáhlým negativním účinkům jako například u systémové chemoterapie.

Nové radiofarmakum bylo patentováno a  prošlo úspěšně všemi fázemi klinických testů s vynikajícími výsledky u pacientů  a bylo schváleno americkým autorizačním úřadem k používání v běžné praxi. Licenci koupila nadnárodní společnost Novartis a současná tržní hodnota radiofarmaka se odhaduje na 4 miliardy dolarů.

Absolventka oboru anorganická chemie na Přírodovědecké fakultě UK se v rámci svého doktorského studia v Centru pro výzkum rakoviny v Německu zaměřila na design radionuklidů, jež by byly schopny rakovinu prostaty diagnostikovat, léčit a současně monitorovat postup léčby. Nově vyvinuté radiofarmakum bylo patentováno a prošlo úspěšně všemi fázemi klinických testů s vynikajícími výsledky u pacientů. Následně bylo schváleno americkým autorizačním úřadem k používání v běžné praxi. Licenci koupila nadnárodní společnost Novartis a současná tržní hodnota radiofarmaka se odhaduje na 4 miliardy dolarů.

„Je pro mě neskutečnou ctí dostat nejvyšší české vědecké ocenění. Beru jej jako zadostiučinění a výrazné gesto. I když už nějakou dobu žiji v Německu, stále se cítím býti občanem České republiky,“ uvedla  Martina Benešová, která má aktuálně políčeno na rakovinu prsu.

text: Česká hlava a iForum