Kurzy plné krve a bezvědomých. Zážitkově se dá učit i poskytování první pomoci

Hodně krve a křiku, bezvládná lidská těla zhroucená na zemi, která resuscitují náhodní kolemjdoucí. To není popis scény z televizních zpráv, ale z kurzu poskytování první pomoci, kde si lidé vše zkoušejí na vlastní kůži. Zážitková pedagogika je v této oblasti velmi efektivní a právě proto už několik let pořádá Přírodovědecká fakulta UK veřejné kurzy první pomoci vedené v tomto duchu. Vedle toho organizuje i akce pro pedagogy, kde si vyzkoušejí, jak první pomoc učit. To zaujalo kolegy z Fakulty tělesné výchovy a sportu UK, kteří za podpory přírodovědců připravili společný seminář pro kantory i další zájemce. Uskuteční se už 5. dubna.

Když si člověk vyzkouší poskytování první pomoci nanečisto, v reálné situaci si pak bude spíš věřit, že to dokáže

Kurzů pro školitele první pomoci nebo přímo jejího poskytování se, ať už v rámci Univerzity Karlovy, nebo jiných institucí a soukromých organizací, uskutečňuje celá řada. Ten, jejž nabízí Přírodovědecká fakulta UK, teď i ve spolupráci s Fakultou tělesné výchovy a sportu UK, je však ojedinělý, jak podotýká Mgr. Radim Kuba z PřF UK. „Po republice se pořádá mnoho kurzů pro školitele první pomoci. Určeny jsou ale široké veřejnosti, prakticky nikdo se nevěnuje přímo pedagogům. Na našem kurzu využíváme toho, že pracujeme s učiteli, kteří mají pedagogické vzdělání, umějí se postavit před tabuli a přednášet, bereme to proto z jiného pohledu, učíme je, jak třídit informace, jak v této oblasti používat zážitkovou pedagogiku,“ vysvětlil Radim Kuba.

Kurzy poskytování první pomoci, které pořádá Přírodovědecká fakulta UK, zavedou účastníky i do terénu

Na Přírodovědecké fakultě UK se konají dvoudenní metodické kurzy pro učitele a vychovatele obvykle dvakrát ročně. Během nich si účastníci osvěží to, jak první pomoc poskytovat, seznámí se s principy zážitkové pedagogiky a naučí se třeba i to, jak figurantovi namaskovat podlitiny a spáleniny nebo jak simulovat tepenné krvácení. Zážitkový kurz první pomoci chvílemi opravdu připomíná scény z katastrofických filmů. Aby se kurzisté naplno vžili do situace a vyzkoušeli si, jak postupovat v kritických a stresujících situacích, mocně se využívá figurantů, ze kterých stříká krev (samozřejmě umělá), ztrácejí vědomí nebo křičí a mávají před účastníky popálenými rukami. Cílem simulací není člověka šokovat nebo mu zanechat v hlavě jedinou vzpomínku, jak to bylo „superakční, všude samá krev a střeva“, ale dát mu šanci prožít situaci podobnou realitě a díky následné zpětné vazbě od lektora se ujistit, že dokáže jinému člověku pomoct.

Jak upozorňuje Mgr. Eva Prokešová, Ph.D., z Fakulty tělesné výchovy a sportu UK, která nyní na FTVS UK spolupořádá jednodenní seminář pro školitele první pomoci, poskytování pomoci závisí především na praktických úkonech, ty člověk musí mít skutečně zaryté pod kůží a naprosto zautomatizované, aby je v kritickém momentě dokázal efektivně použít. „To, co zachraňuje lidské životy, jsou dovednosti. V momentě, kdy si to člověk vyzkouší a opakovaně si potvrdí, že danou situaci zvládá, i když jen v rámci simulace, výrazně to zvýší jeho ochotu poskytnout první pomoc ve skutečnosti, protože si bude věřit, že to dokáže.“

Autor: Helena Zdráhalová
Foto: Archiv týmu První pomoc na PřF UK, Thinkstock

zdroj: iForum