Naše fakulta bude hostit jubilejní 50. celostátní kolo Biologické olympiády

Prof. RNDr. Jan Černý, Ph.D. z katedry buněčné biologie zastává od letošního roku funkci předsedy Ústřední komise Biologické olympiády, foto: Petr Jan Juračka

Vážený pane profesore, valná část biologů z naší fakulty Vás nezná “jen” jako pedagoga a vědce, ale také jako jednu z “dobrých duší” Biologické olympiády a letních soustředění na Běstvině. Můžete širší fakultní veřejnosti přiblížit Váš vztah k olympiádě?

Já jsem vzhledem ke svému věku pochopitelně nebyl u vzniku soutěže, ale jako soutěžící jsem prošel všemi kategoriemi. Zcela klíčovým, iniciačním zážitkem bylo pro mne soustředění na Běstvině. Dalo by se říct, že velká část lidí v mém okolí dělala olympiádu hlavně proto, aby se dostala na Běstvinu. Sám jsem na Běstvině začal velmi záhy přednášet, což pro mě byla  z hlediska mé budoucí pedagogické profese zcela zásadní zkušenost. V letošním roce jsem převzal funkci předsedy Ústřední komise Biologické olympiády po doc. Janu Farkačovi z České zemědělské univerzity.

Váš vztah k olympiádě je tedy velmi “srdcový”.

Do celostátního kola, neřku-li na jeho první příčky, se dostane v podstatě jen ten, kdo má za sebou v olympiádě již (často letitou) historii. Do Biologické olympiády zkrátka není možné přijít a vyhrát. Řada bývalých účastníků se proto do olympiády v dospělém věku vrací v roli jejích organizátorů, přednášejících na letním soustředění či členů pracovních skupin, které připravují otázky. To byl i můj případ - vrátil jsem se do ní záhy po svém návratu z postdoktorského pobytu na Harvardově univerzitě.

A jaký je vztah naší fakulty k olympiádě?

První ročník olympiády proběhl v roce 1964 a byl založen na půdorysu spolupráce mezi Ministerstvem školství, vysokými školami (zejména jejich didaktickými složkami) a tehdejšími Domy pionýrů a mládeže. Konec 60. let minulého století byl obecně dobou vzestupu občanské společnosti, z čehož profitovaly i vědecké aktivity - o rok dříve např. vznikla Chemická olympiáda. Budování bylo postupné, postupně byly přidávány další kategorie, od třetího ročníku je pravidelně pořádáno celostní kolo kategorie A. Z naší fakulty byl významným hybatelem dění RNDr. Jan Stoklasa z tehdejšího kabinetu didaktiky biologie, který je všeobecně uznáván za “otce zakladatele” soutěže. I dnes se na organizaci BiO podílí spousta fakultních zaměstnanců  a studentů. Dá se tedy jednoznačně říct, že jsme spolu s Českou zemědělskou univerzitou, která je MŠMT zmocněna soutěž organizovat, jejími důležitými hybateli a podporovateli.   

RNDr. Jan Stoklasa a RNDr. Tomáš Soukup, CSc. Foto: archiv Lenky Libusové

Přirozeným pokračováním celostátního kola BiO je potom Mezinárodní biologická olympiáda.

Ano. A je třeba zmínit, že Česká republika má v málokteré oblasti takový kredit, jako právě v mezinárodních  přírodovědeckých soutěžích, mezi které patří i Biologická olympiáda. Celá mezinárodní komunita Biologické olympiády vnímá Českou republiku (resp. Československo) jako zakladatelskou zemi soutěže, naši reprezentanti se pravidelně umisťují na předních  pozicích. Tato soutěž vlastně začala v druhé polovině 80. let jako soutěž  česko-polská. První skutečně mezinárodní kolo se konalo v roce 1990 na Univerzitě Palackého v Olomouci, dnes své zástupce vysílá asi 60 zemí. O pořádání finále se v poslední době dělí hlavně asijské země s evropskými (s velkou převahou asijských hostitelů)..  Letošní, již 27. mezinárodní finále proběhne ve vietnamské Hanoji.  Koordinační centrum Mezinárodní biologické olympiády je v Praze, hlavním koordinátorem je RNDr. Tomáš Soukup, CSc. z Fyziologického ústavu AV ČR.

Vnímáte po mezinárodních zkušenostech nějaký důležitý rozdíl mezi podobou biologických klání v České republice a v zahraničí?  

Zdůrazňuji, že koncepce olympiády v České republice je v celosvětovém měřítku stále unikátní. Důraz dáváme na biodiverzitu, ne jen na obecnou biologii. Stále si tedy držíme pojetí biologie, které se hodí, když člověk přijde do přírody. Ve většině zemí jsou podobné soutěže posunuty spíše do biomedicíny - člověk je zkrátka hlavní téma. Hlavní téma letošního ročníku je “Život je jen náhoda aneb Evoluce života na Zemi”. Při tvorbě otázek jsme tedy nebyli svázaní příliš úzkým tématem.  

Letní soustředění Biologické olympiády na Běstvině. Foto: archiv Lenky Libusové

Obraťme se nyní k akci, která proběhne na naší fakultě. Co přesně se tedy bude u nás odehrávat?

Různé ročníky organizačně kolují po přírodovědeckých a zemědělských fakultách ale i některých význačných školách středních. U nás se bude konat v první řadě celostátní kolo 50. ročníku Biologické olympiády kategorie A. To je jediná kategorie, která má celostátní kolo. 50. ročník je hezké výročí a nabízí se proto k řadě dalších akcí. Připravili jsme almanach, tedy speciální číslo časopisu Vesmír, kde většina článků pochází od významných  bývalých účastníků biologických olympiád (např. vítězové celostních kol  ekolog Jan Frouz, biochemik Jan Konvalinka, vysoce postavený úředník EU Ladislav Miko,  hydrobiolog a ekolog Adam Petrusek, dvojnásobný vítěz botanik Petr Pyšek, vítěz úplně prvního celostátního kola zoolog Jan Zima). S Vesmírem máme dohodu, že připraví speciálních 1000 čísel, do nichž budou vloženy kompletní seznamy účastníků celostátních kol. Dohodu o propagaci olympiády a nových biologických poznatků, zejména směrem ke středoškolským učitelům, máme i s časopisem Živa.

A vlastní soutěž?

Finálové klání  bude probíhat v týdnu mezi 25.4. - 29.4. v budově Viničná 7 naší fakulty,  vyhlášení včetně společenského večera proběhne ve skleníku Botanické zahrady. Stravování účastníků bude zajištěno v menze, přespání v botelu Vodník, který kotví na smíchovské straně Vltavy. Na fakultu budou soutěžící moci dojít pěšky přes železniční most (nebo přívozem). Důležité také je, že místo není daleko od smíchovského nádraží, odkud se bude ve čtvrtek ráno vyjíždět na výlet do Bubovic v Českém krasu nedaleko Svatého Jana pod Skalou. Místo nebylo zvoleno náhodou. Kromě krásné přírody má totiž i velmi “biologické jméno”. Překrývá se totiž s odborným názvem výra velkého (Bubo bubo), za ním se zase skrývá akronym “bývalí účastníci biologických olympiád”.  Exkurzi bude provázet řada členů historického BUBO klubu.

Česká delegace na Mezinárodní biologické olympiádě v holandském Utrechtu. Druhá zleva RNDr. Lenka Libusová, Ph.D., která je jednou z členek organizačního týmu celostátního kola 50. ročníku, vpravo “otcové zakladatelé” - prof. Bičík z Univerzity Palackého v Olomouci a RNDr. Jan Stoklasa. Zcela vlevo dvojnásobný vítěz národní i vítěz mezinárodní Biologické olympiády Mgr. Stanislav Lhota, Ph.D.. Ze třetí řady vše jistí RNDr. Tomáš Soukup, CSc. Foto: archiv Lenky Libusové.

Závěrečný ceremoniál bude tedy vlastně také něčím jako přehlídkou “who-is-who” nejen v Biologické olympiádě, ale v české biologii obecně.

Ano, dá se to tak říci. Snažili jsme se dohledat všechny vítěze minulých kol BiO, kteří budou zváni na den, kdy se budou předávat ceny a vyhlašovat vítězové - tedy na čtvrtek 28.4. do Botanické zahrady. Kromě asi tří máme kontakty na všechny, víme zatím o jednom jediném vítězi, který nežije. Na vyhlášení jsme pozvali také děkany českých biologických fakult, rektory univerzit, na nichž se akce koná, konala a konat bude a také účastníky mezinárodních kol biologické olympiády. Zvaní jsou i “dělníci” olympiády, tedy lidé, kteří se na ní podílejí jak organizačně, tak přípravou testů. Asi není třeba dodávat, že řada “funkcí” se samozřejmě dubluje - mezi bývalými účastníky je řada významných univerzitních funkcionářů nebo těch, kdo do do ní z čirého altruismu stále investují vlastní čas a znalosti.

Já Vám děkuji za rozhovor a přeji Biologické olympiádě přinejmenším dalších 50 úspěšných let.

Ptal se: Michal Andrle

50. ústřední kolo Biologické olympiády včetně doprovodného programu proběhne na Přírodovědecké fakultě UK za finančního spolupřispění těchto institucí:

Biologická sekce PřF UK

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Úvodní fotografie:

Výr velký (Bubo bubo), foto: Zdeněk Tunka