Vampýrovka - "živoucí fosílie" aneb jak přežít dinosaury|média

Jediný současný druh vampýrovky Vampyroteuthis infernalis,  kredit: Citron / CC-BY-SA-3.0
 

ceskatelevizce.cz|Věda 24| 2.3.2021
Evoluce vampýrovek hlubinných
21:20

ceskatelevize.cz|Studio 6| 2.3.2021 50:38
Upíří chobotnice žijí už 100 milionů let
50:28

agris.cz|2.3.2021
Upíří chobotnice žijí v hlubínách téměř beze změn už 100 miliónů let

(...)
Zřejmě díky dávnému sestupu do hlubin podle Košťáka vampýrovky také přežily dopad asteroidu před 66 miliony let, který způsobil masivní vymírání druhů. Ekosystém v hlubinách podle vědce zůstal v podstatě netknutý. „Tam se ještě mohou schovávat věci, které jsou tady od jury. Což je i případ vampýrovky,“ uzavřel Košťák.

24zpravy.com|1.3.2021
Vampýrovka žila v hloubkách už před desítkami miliónů let, tvrdí vědci

Při výzkumu použil tým odborníků vedených doc. Martinem Košťákem z Ústavu geologie a paleontologie PřF UK několik různých metod, vč. µCT vizualizace, elektronovou mikroskopii (SEM), geochemické metody (izotopy uhlíku, FTIR), mikropaleontologii, které ve výsledku dešifrovaly životní podmínky vampýrovek před 30 mil. lety.

ctidoma.cz|26.2.2021
Vampýrovka žila v hloubkách už před desítkami miliónů let, přežila i pád asteroidu

Pozoruhodný objev při studiu fosilie předchůdce vampýrovky hlubinné učinil tým s českou účastí. Výzkum fosilie staré zhruba 30 milionů let prokázal, že vampýrovky už tehdy žily v hlubokých vodách s minimem kyslíku. Část odborníků přitom předpokládala, že tato schopnost se u starobylého hlavonožce vyvinula mnohem později, řekl spoluautor výzkumu, paleontolog a geolog Martin Košťák.

Techfocus.cz|25.2.2021
Upíří chobotnice žijí v hlubinách bez kyslíku už 100 miliónů let

(...)
Martin Košťák, paleontolog na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, který se slovenskými a maďarskými kolegy v Maďarském přírodovědném muzeu znovuobjevil a přezkoumal 30 milionu let starou fosilii předka současné vampýrovky, se domnívá, že se tento vývoj odehrál během jury.

ČT24 web - Věda| 25.2.2021
Upíří chobotnice žijí v hlubinách téměř beze změn už 100 miliónů let

Už jen okolnosti výzkumu fosilie jsou neobvyklé. Paleontolog Miklós Kretzoi, který o objevu v roce 1942 publikoval práci, se napoprvé zmýlil v identifikaci. „Myslel si, že je to zbytek nějakého kalmara,“ podotkl Košťák, který působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.

lidovky.cz|25.2.2021
Vampýrovka žila v hloubkách už před desítkami milionů let, tvrdí vědci

(...)
Košťák se v roce 2019 s kolegy původně vydal do muzea s cílem najít co nejstarší fosilie sépií. „No a v krabici, mezi sépiemi, prostě byla tato ‚potvora‘,“ poznamenal vědec. Vedle analýzy zajímavé vampýrovky pak podle Košťáka poskytl cenné informace i okolní sediment.

ekolist.cz|25.2.2021
Živoucí fosílie vampýrovka ukazuje, jak se jí podařilo přežít dinosaury

(...)
Při výzkumu použil tým odborníků vedených doc. Martinem Košťákem z Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty UK několik různých metod, vč. µCT vizualizace, elektronovou mikroskopii (SEM), geochemické metody (izotopy uhlíku, FTIR), mikropaleontologii, které ve výsledku dešifrovaly životní podmínky vampýrovek před 30 mil. lety.

scienmag.cz|24.2.2021
Vampýrovka, živoucí fosílie: jak přežít dinosaury

Kdysi rozmanitá skupina hlavonožců, vampýrovky, obývala mělká šelfová moře jury a spodní křídy. Poté se však náhle fosilní záznam ztrácí a mezera mezi současností a posledním známým výskytem ve spodní křídě (stupeň apt) představuje neuvěřitelných 120 mil. let. Nález 30 milionů let (oligocén) starého zástupce v Maďarsku (Necroteuthis hungarica) pomáhá pochopit, co a kdy vedlo k adaptacím na podivný způsob života v anoxickém prostředí hlubokých oceánů. Studie vyšla ve vědeckém časopise Communications Biology a podíleli se na ní odborníci z Geologické sekce Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

scienmag.cz|24.2.2021
Vampýrovka, živoucí fosílie: jak přežít dinosaury

(...)
Při výzkumu použil tým odborníků vedených doc. Martinem Košťákem z Ústavu geologie a paleontologie PřF UK několik různých metod, vč. µCT vizualizace, elektronovou mikroskopii (SEM), geochemické metody (izotopy uhlíku, FTIR), mikropaleontologii, které ve výsledku dešifrovaly životní podmínky vampýrovek před 30 mil. lety.